Tag: KŮROVCOVÁ KALAMITA

Pardubický kraj: Sucho, možné šíření kůrovce i zvýšené nebezpečí požárů byly hlavními tématy komise pro lesnictví

Členové Komise pro lesnictví Pardubického kraje se na svém jednání věnovali především aktuálnímu stavu lesů v souvislosti s pokračujícím suchem, rizikům opětovného šíření kůrovce i možnostem prevence lesních požárů. Diskutovali také o vládním návrhu akceleračních zón pro výstavbu větrných elektráren na Svitavsku a o situaci na trhu se dřevem.

Kůrovcový kalamitní štáb znovu řešil situaci v lesích Ústeckého kraje

Krajský úřad Ústeckého kraje hostil osmé jednání Kůrovcového kalamitního štábu. Hlavním bodem setkání bylo sdílení aktuálních informací o stavu lesních porostů na území kraje v souvislosti s doznívající kůrovcovou kalamitou, a to ze strany zástupců vlastníků lesů i odborných institucí.

Obnova lesů na Vysočině zůstává výzvou, klíčová je pestrost porostů, péče i trpělivost

Vlastníci lesních pozemků na Vysočině dál obnovují porosty po kůrovcové kalamitě. Jejich práce představuje vysokou zátěž jak z hlediska pracovních kapacit, tak finančních možností, a to bez ohledu na velikost majetku. Nízké výkupní ceny dříví v době vrcholu kalamity i omezené kompenzace způsobily, že řada vlastníků dnes musí velmi pečlivě zvažovat rozsah i způsob obnovy.

Konference SVOL řešila budoucnost lesního hospodaření i dopady evropské regulace

Novely zákona o lesích, myslivosti i stavebního zákona, dotační politiku státu nebo dopady kůrovcové kalamity řešili účastníci XXVII. konference Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů. Setkání se v závěru dubna 2026 konalo v Rytířském sále zámku v Kostelci nad Černými lesy. Za Kraj Vysočina vystoupila radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Andrea Peňáz.

Dočasné odlesnění způsobené kůrovcovou kalamitou nevede k vysychání krajiny

Lesy hrají významnou roli v koloběhu vody v přírodě, ovlivňují časové i prostorové rozdělení srážek, výparu i dynamiku odtoků ze zalesněných povodí, vyrovnávají a zpomalují odtékání vody v krajině, tedy snižují maximální průtoky, a naopak zvyšují minimální průtoky v potocích a řekách, a také udržují vysokou kvalitu vody odtékající z lesních ekosystémů, zlepšují klima v krajině.