Zero waste: Nechceme plýtvat potravinami

| autor: Hana Tomášková0

Zero waste: Nechceme plýtvat potravinami

Ročně nespotřebujeme a vyhodíme v celosvětovém měřítku celkem 1,3 miliardy tun jídla. Jedná se o 45 % vypěstovaného ovoce a zeleniny, 35 % ryb a mořských plodů, 30 % obilovin, 20 % mléčných výrobků a stejné množství masa. Každý Čech vyhodí průměrně okolo 80 kg potravin ročně, což odpovídá částce zhruba 20 tisíc Kč.

Významný podíl domácností na plýtvání potravinami

V dnešním světě zaznamenáváme obrovský paradox. Na jedné straně téměř 800 milionů lidí umírá hlady (= nemají potraviny), další 2 miliardy lidí trpí podvýživou (= jejich potrava nepokrývá všechny nezbytné živiny). Na straně druhé se 2 miliardy lidí přejídají a bojují s nadměrnou váhou nebo nedokáží spotřebovat zakoupené potraviny a ty končí v odpadcích. V Evropské unii přes 40 % všeho vyhozeného jídla mají na svědomí domácnosti.

Nejčastější důvody, proč domácnosti vyhazují jídlo:

  • Zkazilo se (často protože se na jídlo prostě zapomene)

  • Nespotřebovalo se všechno (nakupujeme zbytečně moc a vaříme nadměrné porce)

  • Prošlo datum spotřeby

Jak neplýtvat potravinami?

Je třeba se zaměřit zejména na plánování nákupu, jednotlivých jídel a věnovat pozornost skladování potravin.

Plánování

Naplánování a následný nákup jídel včetně svačin, pochutin a nápojů je jedním z nejdůležitějších faktorů, jak ušetřit výdaje za potraviny a následně i potraviny samotné.

Častější menší nákupy jsou výhodnější než jeden velký nákup. Při menších nákupech máte čerstvé ovoce, zeleninu i pečivo a lépe se vám přizpůsobuje množství kupovaných potravin aktuálním zásobám doma. Když nemáte možnost nakupovat častěji, je třeba se zaměřit zejména na množství kupovaného jídla a jeho skladování.

Můžete si stáhnout aplikaci nákupní seznam, pokročilejší verze jsou propojené s receptářem a po naplánování jídelníčku vám vyjede přímo soupis, co je třeba koupit.

Pokud nenávidíte seznamy a plánování, nakupujte s jasnou představou, co z dané suroviny uvaříte nebo kdy ji použijete. Nikdy nechoďte nakupovat hladoví, je dokázáno, že hladový člověk koupí mnohem více než ten sytý.

Není nutné trpět představou, že když nakoupíme méně jídla, budeme mít hlad. Naopak nás to donutí projít zásoby a začít je zpracovávat.

Rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby

Datum minimální trvanlivosti nám říká, po jakou dobu by potravina měla zůstat kvalitní. Nejčastěji se uvádí na sušených, zmrazených, konzervovaných a jiných trvanlivých potravinách. Po datu minimální trvanlivosti je možné potraviny jíst, pokud byly skladovány tak, jak je uvedeno na obalu a obal není poškozen. Je možné, že po uplynutí data minimální trvanlivosti potravina ztratí svou chuť, vůni nebo strukturu. Pokud má ale neporušený obal a voní i chutná tak, jak by měla, její konzumace by měla být bezpečná.

Datum spotřeby (Spotřebujte do) nám dává informaci, do jakého data můžeme potravinu bezpečně zkonzumovat. Uvádí se zpravidla na čerstvých potravinách a na takových, které se rychle kazí. Potraviny po uplynutí data spotřeby byste už neměli jíst. Datum spotřeby můžete prodloužit okamžitým zmrazením potraviny.

V příštím dílu si povíme o uchovávání potravin.

Foto: ilustrační/ Pixabay

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn