Reklama

5. 4. 2019  |  Voda  |  Autor: Akademie věd České republiky

Zaveďme přísnější hygienické limity pro pitnou vodu, řekl na Žofíně Pivokonský

Jen málokdo ví o kvalitě i nedostatcích vody tolik jako on. Známý hydrochemik a ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský přednášel v pondělí 25. března v paláci Žofín.

Jeho vystoupení bylo součástí cyklu slavnostních akademických přednášek, v nichž význační vědci přibližují atraktivní témata. Loni se historici ohlíželi za sto lety československé státnosti, letošní přednáška měla název Úprava pitné vody – současný výzkum a realita.

Vzácná surovina

„Voda se stává čím dál vzácnější surovinou. Jak se mění naše prací prášky, kosmetika, zemědělství, vznikají další problémy, jak se dostat k čisté, dobré vodě,“ řekl na úvod místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký, který Martina Pivokonského představil i v následujícím videomedailonu. Ten je novinkou letošních slavnostních přednášek.

Ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Pivokonský je zkušený řečník, na přednášce mluvil spatra

Martin Pivokonský pak uvedl šokující statistiku: více než dvě miliardy lidí nemají přístup k nezávadné vodě, a tento stav se má během následujících let ještě zhoršovat. Přitom průměrná spotřeba vody v Česku na člověka tvoří 100 litrů na den, v USA je to až 300 litrů - v rozvojových částech světa si lidé naproti tomu musí vystačit s pouhými osmi litry.

Vedlejší produkty dezinfekce

Volba Martina Pivokonského jakožto přednášejícího nebyla náhodná, problematiku vody totiž sleduje nejen jako vědec, ale i jako vodárenský technolog, sám je autorem několika patentů a technologií. „Baví mě převádět výsledky mého výzkumu do praxe,“ uvedl Pivokonský.

Pivokonskému na Žofíně naslouchali i ředitelé akademických ústavů či členové Akademické rady

Zajímají ho především komplexní procesy, které se odehrávají v úpravnách vody. Ty Pivokonský označuje za „chemické továrny“, protože úpravny si musí za přispění chemických činidel poradit s „koktejlem nejrůznějších látek“. Mezi těmi jsou například pesticidy, které se vyskytují v 75 % surové vody, a ve 40 % té podzemní.

Jedním z nejpalčivějších problémů je pak rozšíření sinic a jejich produktů ve vodě, což zásadně ovlivňuje kvalitu vody. Některé produkty sinicového vodního květu jsou toxické, některé se podílí na tvorbě nebezpečných sloučenin, takzvaných vedlejších produktů dezinfekce.

Problematické jsou zejména halogenderiváty kyseliny octové, z nichž některé jsou toxické či karcinogenní. Žádný limit v Česku však pro ně dosud není stanoven, na rozdíl od Slovenska (připravovaná směrnice Evropské unie je chce zařadit mezi sledované parametry).

100 000 mikroplastů na kilo umělého prádla

Samostatnou kapitolu pak tvoří mikroplasty, tedy částice menším než 5 milimetrů, jejichž přítomnost v neupravené i pitné vodě v Česku Pivokonského výzkum loni prokázal. Do životního prostředí se dostávají třeba z kosmetiky, z vláken umělých tkanin nebo rozkladem nátěrových hmot. Podle Pivokonského se z jednoho pracího cyklu uvolní zhruba sto tisíc plastových částeček na kilogram syntetického prádla.

„Mikroplastové částice byly zjištěny nejen v mořské, ale i sladké povrchové vodě, dokonce v několika případech i ve vodě podzemní, dále pak v půdě, v ovzduší, v potravinách, jako je mléko, sůl, cukr, pivo, med a balená pitná a minerální voda, zkrátka téměř všude. Alarmující je, že se nalézají již i v tělech živočichů, převážně ryb a ptáků, ale i člověka,“ uvádí Martin Pivokonský s tím, že detekované množství plastových částic je nicméně v pitné vodě malé, a dokonce menší než například v balených vodách. 

Recyklace odpadních vod

Vědec zdůraznil, že úpravny vod budou v budoucnosti čelit novým výzvám, přičemž zásadně se budou muset proměnit i čistírny odpadních vod. V souvislosti se suchem a nedostatkem vody se nyní čím dál více mluví o recyklaci odpadní vody, to by však znamenalo „odstranit všechen ten toxický koktejl z našich domácností“ již na čistírně.

„Proč se ale nezavádí technologie na eliminaci hormonů, léčiv, drog a jiných látek? Bez eliminace všech těchto látek nebude recyklace vody možná,“ varoval Pivokonský.

Přednášku je možné online sledovat na tomto odkaze České televize.

Kompletní prezentaci Martina Pivokonského najdete zde.

 

Foto: Akademie věd České republiky

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI