Zařízení na energetické využívání odpadu (ZEVO) dokáže směsný komunální odpad energeticky využít. Odpad z měst a obcí, kde je ZEVO koncovkou, tak nekončí na skládkách a městům a obcím nehrozí postupné zvyšování poplatků za jeho skládkování.
O odpadovém hospodářství měst a obcí a významu ZEVO jsme hovořili s Tomášem Balochem, ekologem ZEVO Malešice, Pražské služby a.s.
Jak hodnotíte využívání komunálního odpadu energeticky?
V poměru cena/výkon se pro mě jedná o jednoznačně nejlepší způsob, jak nakládat s jinak nevyužitelnými odpady. Důležitý je zejména faktor spolehlivosti, kdy jsme schopni zajistit bezproblémový chod odpadového hospodářství v rámci velkého města či kraje.
V neposlední řadě pak rozhoduje i cena, kde se z hlediska „podobných“ provozů porovnáváme například s gasifikací, pyrolytickými procesy, či různě kombinovanými technologiemi MBÚ/gasifikace/pyrolýza. Zde klasické ZEVO vychází jednoznačně nejlevněji a zapadá tak do cenové relace českého odpadového hospodářství.
Poroste podle Vás význam ZEVO v souvislosti s nárůstem poplatků za skládkování?
Význam ZEVO poroste nejen v souvislosti se zákazem skládkování. Prakticky již několik let existuje ohromná zahraniční poptávka na likvidaci plastového odpadu, který byl dříve prodáván do Asie. Toto je do určité míry výsledek PR masáže zájmových skupin ohledně účinnosti recyklace. Mnoho lidí si dnes myslí, že vyhození plastu do žlutého kontejneru = recyklace. Žlutá popelnice je však dnes díky široké škále používaných druhů plastů spíše druhý směsný komunální odpad. Myslím si, že není ostuda říci lidem, co jsou obchodovatelné (recyklovatelné) komodity a co odpad vhodný k energetickému využití a co mohou rovnou vyhodit do černé popelnice a naučit se tak znova třídit.
No a zde se na závěr dostávám k tomu rostoucímu významu ZEVO. Na skládku nesmí být nově ukládány výhřevné odpady, recyklace + výroba TAP = 40 % plastového odpadu. Tedy pro ZEVO logicky vychází 60 % plastového odpadu + SKO. Toto je skutečnost, která se určitě nebude líbit všem co se slepě schovávají za evropskými recyklačními cíli, nicméně fyzikálně chemickým procesům jsou cíle EU ukradené. Za čas se tak projeví přirozená degradace plastů a když ne ta, tak proces downcyclingu a v závěru tu máme opět maximálně tak palivo vhodné pro ZEVO. Tedy ať se líbí či ne…ZEVA budou nabývat na významu.
Zaznamenáváte poslední dobou, že je veřejnost více nakloněna této metodě likvidace odpadu?
My máme zkušenosti s veřejností zejména v Praze, kde je podvědomí o energetickém využívání odpadu poměrně pozitivní. Snažíme se o co nejotevřenější přístup a umožňujeme prakticky komukoliv možnost nahlédnout do vnitřních procesů formou exkurze.
Nicméně z vyprávění zasloužilých kolegů vím o složitých začátcích, kdy byla spalovna Malešice, jak se tehdy ZEVO nazývalo, vnímána zásadně negativně. Za naší skoro dvacetipětiletou historii je tak tato změna vnímání určitě satisfakcí!
Komentáře