Asociace pro vodu ČR z.s. (CzWA), odborná skupina Vodárenství, pořádá pravidelné debaty nebo minisemináře na vybrané téma z oblasti vodohospodářství. On-line setkání probíhají vždy ve třetí čtvrtek v měsíci a jsou otevřeny široké veřejnosti.
Legionella a budovy po odstávkách
Na 20. května 2021 od 15:00 se chystá seminář, který se dotýká aktuálního tématu zprovoznění budov po odstávce rozvodů teplé a studené vody. Tématem bude zejména ochrana před bakteriemi způsobující vážnou chorobu legionelózu.
Akce, které již proběhly a jejich záznamy:
Biokoupaliště jako příklad možností řízení kvality povrchových vod
Vodárenský čtvrtek 18. března se zabýval rozdílem mezi „klasickým“ bazénem a biokoupalištěm a kromě jejich výhod a nevýhod byly ukázány i finanční aspekty. Vzhledem k tomu, že lze očekávat zvyšování počtu veřejných biokoupališť, jak vyplynulo z diskuse, bude nutná úprava legislativy, vymezení požadavků na konstrukci a vybavení, stejně tak požadavků na monitoring.
Prezentace také ukázaly, že technologie čistících zón jsou využitelné nejen pro koupaliště, ale i pro dočištění odtoků z malých ČOV (např. od zbytků farmak), anebo naopak předčištění přítoků do nádrží, jezer a rybníků. Tyto technologie se tedy mohou stát vhodným řešením pro řízení kvality povrchových vod. Nutné je ale správné provozování této technologie.
V tomto ohledu, jak se během semináře ukázalo, je nutné vzdělávání provozovatelů, ale i stavitelů koupacích jezírek a biokoupališť. Pro širší využití těchto technologií pro čištění a dočišťování v oblasti čistírenských a úpravárenských technologií bude nutná větší osvěta mezi odbornou veřejností.
Záznam z akce si můžete pustit z těchto odkazů: 1. část2. část
Ohrožené řeky
Ohroženým řekách se věnoval lednový i únorový vodárenský čtvrtek. Debatovalo se o ochraně povrchových vod, řešení havárií v povodí, legislativním rámci, rozdělení kompetencí či nástrojích k určování příčiny havárií.
Ohrožené řeky I. - Diskutovali J. Moravcová, R. Kopp, P. Soldán, J. Duras, moderoval J. Paul.
Debata ukázala, že když nastane havárie, při které uniknou do povrchové vody nebezpečné látky, nemůžeme se za současného stavu spolehnout na správné fungování systému. Neexistuje totiž žádný závazný postup nebo metodika, kterou by se subjekty, které havárii řeší, řídily. Záleží tak na okolnostech a hlavně zkušenosti a odbornosti těch, kteří se na místo havárie dostanou jako první a kteří se ujmou koordinace vyšetřování. Jinak bude postupováno, když službu na inspekci životního prostředí bude mít zrovna čerstvě nastoupivší inspektor z oddělení ochrany ovzduší a bude muset vyjet na místo havárie oproti tomu, když od počátku bude u havárie inspektor s letitou praxí na ochraně vod a místní znalostí. U pracovníků vodoprávních úřadů na obcích s rozšířenou působností také s ohledem na jejich pracovní zaměření nemůžeme očekávat, že budou všichni schopni správně reagovat, určit místa a způsob odběru vzorků, rozhodnout o rozsahu analýz. Je proto nesmírně důležité, aby hned v úvodu havárie byli přizváni odborníci a laboratoř z příslušného státního podniku povodí.
Diskutovala se také problematika firemních vodohospodářů. Tato funkce v roce 2001 zanikla, přitom průmyslové podniky musí mít ze zákona odborné osoby na bezpečnost práce, nakládání s chemickými látkami a nakládání s odpady. Na nakládání s vodou už taková povinnost není. Další zajímavou myšlenkou bylo zavedení povinnosti dostatečně vysokého pojištění na újmu na životním prostředí, které by zajistilo dostatečné prostředky na zmáhání havárií i likvidaci následků.
Záznam z akce si můžete pustit z těchto odkazů: 1. část, 2. část
Ohrožené řeky II. – diskutovali M. Klimtová (VODÁRNA PLZEŇ) ,H. Sochorová (Vodohospodářský podnik) M. Koželuh, K. Zelenka, V. Tajč a L. Zelený (Povodí Vltavy). Moderoval J. Paul.
Účastníci měli možnost vyslechnout ucelenou informaci o tom, jak probíhalo zvládání havárie na Drnovém potoce. V říjnu 2019 do tohoto potoka uniklo z dřevařského areálu Holz Schiller v Lubech u Klatov dosud nezjištěné množství fungicidu obsahujícího mj. propiconazol a cyproconazol a kontaminovalo povodí Berounky. Hosté z Povodí Vltavy popsali činnost podniku od prvního okamžiku nahlášení havárie přes první analýzy, nastavení vzorkování, manipulaci s vodními díly na toku a sledování kontaminačního mraku v průběhu jeho cesty z Berounky do Vltavy až k soutoku s Labem. Samostatný příspěvek Martiny Klimtové byl věnován ochraně úpravny vody v Plzni před kontaminací a zajištění náhradního zdroje surové vody pro výrobu vody pitné pro Plzeň a okolí.
Že ne všechny kroky, které Povodí udělalo, přinesly jen zlepšení situace, dokázal příspěvek Heleny Sochorové. Zvýšené vypouštění z nádrže Nýrsko způsobilo vyplavení čistírny v Nýrsku ale také významné zhoršení kvality vody pro úpravnu vody Milence.
V závěru debaty seznámil účastníky s plánovanými změnami vodního zákona v oblasti kompetencí při havárii a také úpravami a navýšení stávajících sankcí za ministerstvo životního prostředí M. Udatný.
Záznam z akce si můžete pustit z těchto odkazů: 1. část, 2. část, 3. část
Komentáře