Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Voda z Podolské vodárny opět míří do veřejné sítě

| zdroj: PVK0

aktuality.jpg
zdroj: PVK

Pražané opět pijí vodu ze „své“ Vltavy. Do veřejné vodovodní sítě totiž začala dodávat pitnou vodu Podolská vodárna.

A to poprvé od roku 2002, kdy její provoz ukončily ničivé povodně. Od té doby sloužila pouze jako záložní zdroj.

Vodárna procházela v letech 2019 až 2021 výraznou modernizací tak, aby byla schopná Pražanům dodávat kvalitní pitnou vodu splňující veškeré normy a limity. „Je skvělou zprávou, že díky novým technologiím můžeme znovu využít takový symbolický vodní zdroj, jakým je pro Prahu Vltava“, uvedl náměstek primátora Petr Hlubuček.

Významné změny doznala technologie úpravy vody, která spočívá v doplnění sorpčního stupně (filtrace přes granulovaného aktivní uhlí tzv. GAU díky němu se z vody odstraní různé látky, např. i velká část pesticidů) a hygienického zabezpečení pitné vody kombinací UV záření a dávkováním chloru. Celkový výkon nového uspořádání úpravny se sorpčním stupněm představuje až 1 200 l/s.

V areálu vodárny zároveň probíhala rekonstrukce armatur, zdroje a rozvodů ovládacího vzduchu v hale staré filtrace, obměna dmychadel a pracích čerpadel, rekonstrukce datové sítě, laboratoře či dispečinku. V rámci rekonstrukce čerpací stanice upravené vody byla osazena čtyři nová čerpadla.

„Cílem všech opatření je zajistit vyhovující kvalitu upravené pitné vody v plánovaných odstávkách při modernizaci Úpravny vody Kárané a Úpravny vody Želivka či při případných haváriích na přívodních řadech z těchto zdrojů. Také bude vzrůstat potřeba vody pro Středočeský kraj. Podolská vodárna se tak stává plnohodnotným zdrojem vody pro Pražany,“ zdůraznil generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos s tím, že Podolí bude v první fázi dodávat do sítě 400 až 500 litrů za sekundu.

Do vodárny bylo dodáno celkem 844 m3 granulovaného aktivního uhlí pro 12 filtrů druhé galerie. Jejich celková filtrační plocha je zhruba 964 m2. Filtrační vrstva je vysoká 85 centimetrů a doba filtrace činí přibližně patnáct minut. Podle potřeb centrálního dispečinku PVK bude voda z Podolské vodárny dodávána do vodojemů Flora, Karlov, Zelená liška, Laurová a Bruska. Podle technologické potřeby pak bude míchána s vodou z ostatních zdrojů, tedy z Káraného a ze Želivky.

Rozvoj Podolské vodárny zdaleka nekončí. V přípravné fázi je doplnění stávající technologické linky o nové technologické stupně, které zajistí úpravu vody v očekávaném množství a v souladu se stávajícími i očekávanými legislativními požadavky.

„V březnu 2020 byla zahájena komplexní předprojektová příprava II. etapy rekonstrukce ÚV Podolí. V roce 2021 probíhá výroba poloprovozních zařízení a testování samotné bude probíhat až do roku 2023. Po ukončení testů bude navrženo finální doplnění stávající technologie. Zatímco dosavadní investice v I. etapě sloužily především pro Hlavní město Prahu, II. etapa umožní rozšíření dodávky pitné vody z Prahy do Středočeského kraje“, doplnil Pavel Válek, předseda představenstva Pražské vodohospodářské společnosti.

Historie a budoucnost
1921 - schválení výstavby
1924 až 1929 - stavba nové vodárny podle projektu architekta Antonína Engela
1932 - rozšíření technologie, výkon 640 l/s
1942 - intenzifikace technologie, výkon zvýšen na 900 l/s
50. až 60. léta 20. století - dostavba do současné podoby, výkon 2 100 l/s
1992 až 2002 - rozsáhlá rekonstrukce za plného provozu, max. výkon 2 500 l/s
2002 - povodně a ukončení provozu
2014 až 2017 - rekonstrukce poloviny čiřičů, od roku 2019 další modernizace vodárny, doplnění technologie o GAU atd.
2020 – přípravná studie doplnění nových technologií, projekt poloprovozního ověření (1. fáze předprojektové přípravy II. etapy rekonstrukce)
2021 – obnovení pravidelných dodávek vody
2021 až 2023 – poloprovozní ověřování nových technologií (pokračování a dokončení 1. fáze)
2023 – finální návrh doplnění technologie v úrovni studie (2. fáze předprojektové přípravy II. etapy rekonstrukce)

Zajímavost
Budovy Podolské vodárny jsou vystavěny v novoklasicistním stylu, uprostřed jsou doplněny 45 metrů vysokou vodárenskou věží. Průčelí budovy zdobí tesané pískovcové sochy, ty představují alegorie pro řeku Vltavu a její významné přítoky – Vydru, Otavu, Blanici, Malši, Berounku, Sázavu, Podblanickou Blanici, Želivku, Lužnici a Nežárku.

https://www.youtube.com/watch?v=QLf1MUd_M0I

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert
ORGREZ
Nevajgluj