Ministerstvo zemědělství (MZe) vydalo mezi lety 2016 až 2021 na opatření, která omezují dopady sucha, přibližně 71,5 miliardy korun. Za pomoci dotací z MZe a EU se budují rybníky, vodovody, kanalizace i závlahy. Současná vedra zatím neohrožují půdní vláhu, která díky letošním jarním dešťům dosáhla normálu.
Současné horké počasí sice připomíná vedra z let 2015 a 2018, průběh teplot a srážek se ale liší. Po letošním jarním suchu se deficit půdní vláhy díky dešťům na konci června a začátku července vyrovnal na většině území k normálu, a zatím je situace příznivá. Počet tzv. tropických dnů s teplotou 30 °C se nyní pohybuje v jednotkách, zatímco v roce 2018 jich bylo 47 a v roce 2015 celkem 44. Vysoké teploty vzduchu jsou příznivé pro žně, které postupují rychleji než v minulých letech.
„Naše strategii pro boj se suchem je dlouhodobá. Pomáháme budovat různé typy opatření, která pomáhají zmírňovat dopady extrémních teplot a zajišťují vodu pro obyvatele i hospodářství. Například loni jsme takto podpořili výstavbu nebo obnovu 396 rybníků, přibližně stejný počet to bude i letos. Do roku 2030 plánujeme vynaložit na tento typ podpory až 3,75 miliardy korun. Kvůli zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou jsme do výstavby a rekonstrukcí vodovodů a kanalizací v letech 2017 až 2021 přispěli 6 miliardami korun. Programy na omezení sucha budou samozřejmě pokračovat i v příštích letech,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je nyní bez problémů, protože 50 % vyráběné pitné vody zajišťuje na území České republiky 47 vodárenských nádrží, které jsou naplněny na více než 75 %. Ani u zdrojů z podzemních vod se neprojevuje závažný deficit. Průtoky ve vodních tocích jsou v různých povodích značně rozkolísané, podnormální hladina byla zaznamenána v povodí horní Berounky, Labe od Vltavy po Ohři, dolní Ohře, Ploučnice, Opavy, Osoblahy, horní Moravy, Bečvy a dolní Moravy.
Ke zlepšení klimatu a zadržování vody v krajině nepřispívají pouze opatření bezprostředně spojená s vodou, ale i s lesy. Jejich obnova podpořená i dotacemi MZe byla v minulém roce mimořádně úspěšná. Lesníci vysázeli rekordních 155,7 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 88 milionů sazenic. Zalesněná plocha dosahovala 49 791 hektarů, tedy o 9,5 tisíc hektarů více než v roce 2020. Šlo o dosud nejvyšší hodnotu v novodobě historii České republiky.
Komentáře