Ve městech potřebujeme zeleň a možnost využít srážkové vody

| autor: Hana Tomášková0

Ve městech potřebujeme zeleň a možnost využít srážkové vody

Jak je voda ve městě důležitá?

Města se rozrůstají a ztrácí se zeleň. Výstavba se masově šíří a města se přehřívají. Nejvíce dochází k přehřívání tam, kde chybí voda a vegetace. „My potřebujeme ve městě zeleň,“ zdůrazňuje Jaroslav Vrba z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR, „ Architekti to znají, projektanti to znají. Teď ještě vymyslet jak na to. Město by mělo fungovat jako ekosystém. Zelenou a modrou infrastrukturu je třeba ve městě budovat a dostat vodu zpět do města a udržet ji tam. Tam, kde voda rychle odteče, tam se to město přehřívá.“

Chytrá řešení existují

Zelené fasády jsou u nás stále ještě spíše zeleným snem než realitou. Tam bychom se měli určitě dostat,“ upozorňuje Jaroslav Vrba. Zelené střechy jsou přitom pro města ideálním řešením. Zabraňují teplu, aby proniklo do konstrukce, a prostředí pod střechou ochlazují. Zelená střecha vzniká tak, že na běžnou střechu položíte místo klasické střešní krytiny izolaci a tu zakryjete zcela nebo zčásti substrátem. Ten pak osázíte vhodnou zelení.

Jak bojovat s extrémními srážkami?

Při extrémních srážkách se v celém povodí řeky stečou a smart řešení nepomůže,“ připouští Jaroslav Vrba, „Při menších srážkách však již řešení existují.“

Kapacita kanalizace je nedostatečná a v případě větších srážek dojde k jejich přeplnění a zaplavení silnic vodou,“ uvádí k tématu Jiří Lipold, technický ředitel společnosti ČEVAK a.s., „Není možné stále navyšovat kapacitu kanalizace. Proto se snažíme o eliminaci odtoku z nových zpevněných ploch při přívalových deštích.“

Dříve bylo prioritou, aby voda odtékala

Dříve platilo, že srážková voda se musí dostat co nejdříve z území. Dnes je to úplně naopak,“ zmiňuje Jiří Lipold fakt, že dochází ke změně postoje k nakládání s dešťovými vodami. Byly učiněny legislativní kroky, které zajišťují, že odvádění srážkových vod se řeší přednostně zasakováním.

Situace v Českých Budějovicích

Legislativní tlak je již znát,“ konstatuje Lipold, „Avšak již před legislativní změnou byly v Českých Budějovicích zavedeny podobné principy.“ Například severozápadní území, kde leží komerční subjekty, je řešeno systémem vsakování průlehů, drenáží a přepadů do rybníka a vodoteče. Projekt byl motivován ryze ekonomicky. Neřeší záležitosti mikroklimatu.

Oddílné systémy jsou vybudovány na okrajích města, kde probíhala výstavba v posledních letech. Řešení spočívá v tom, aby dešťová voda odcházela přes dešťové zdržidlo, čímž dojde ke zpoždění odtoku. Tato technologie byla použita například v Jihočeské univerzitě v roce 2013. Budova má na odvod dešťových srážek retenční nádrže, z nichž je pak voda dále využívána.

ČOV jako zdroj energie

V Českých Budějovicích se nachází úpravna vody, která zajišťuje 25 % pitné vody města. Úpravna, která je majetkem města České Budějovice, je ve svém provozu již jedenáctým rokem. Byla postavena jako záložní zdroj pitné vody pro krajské město, kterému ji dodává souběžně s úpravnou vody Plav. „Na čistírně vod, která se nachází hned vedle, se nakládá s kalem. Z toho se vyrábí bioplyn, který se dále využívá pro výrobu elektrického proudu. Ten kryje potřeby úpravny vody,“ objasňuje Jiří Lipold.

Nová role srážkových vod

Idea vsakování se již prosadila. Byl zahájen postupný proce snižování hydraulické zátěže kanalizační sítě,“ informuje Jiří Lipold, „V budoucnu lze očekávat novou roli dešťových vod zejména směrem k osvěžení a ochlazení městského klimatu.“

Zdroj: Konference Smart Cities – CONNECT České Budějovice – Larvik

Foto: ilustrační/ Pixabay, redakce archiv

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn