Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Václav Král: Rozhodně nechceme všechno zmařit v kotlích

| autor: Pavel Mohrmann0

Václav Král: Rozhodně nechceme všechno zmařit v kotlích

Chci říci, že ctíme hierarchii nakládání s odpady tak, jak ji ctí také Evropa i zdravý selský rozum,“ uvedl na začátku své prezentace Václav Král.

Samotný region jižních Čech ročně vyprodukuje více než 300 tisíc tun vybraných energeticky využitelných odpadů. Jak upozornil Václav Král, také s tímto objemem však zatím není nakládáno správně a již desítky let mizí bez užitku na skládkách. Stále se mluví o komunálním odpadu (KO), velmi často se ale zapomíná na odpad živnostenský, s nímž je také nutno smysluplně nakládat.

Všichni hovoří o tom, že zákaz skládkování bude v roce 2030. Platná legislativa ovšem jasně stanovuje rok 2024.“

Obecné trendy jsou v odpadářství relativně jasné. ČR má reálné zkušenosti s průběhem naplňování souvisejících koncepcí u nás i ve světě, potenciál dostupných technologií je znám a umíme vcelku přesně vyhodnotit jejich plusy i mínusy. Vezme – li se v úvahu, jak dlouhou dobu trvá v České republice cokoli postavit a jak nestabilní legislativní prostředí zde panuje, je zcela evidentní, že i přes množství nejistot musíme aktuální situaci bezodkladně a systematicky řešit.

Jedním z možných způsobů využití komunálního odpadu je využití energetické. Energie se vyrábí buď přímým spálením neupraveného odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) nebo nákladnějším spálením odpadu upraveného do podoby tuhého alternativního paliva (TAP). Třetí a zatím spíše teoretickou možností se dá nazvat zplyňování a následné využívání vzniklých výstupů.

Cílem Evropy je materiálově využívat 65 % komunálního odpadu, 25 % chce Evropa využívat energeticky a jen maximálně 10 % produkce budeme moci skládkovat,“ říká Václav Král a dodává: „Skládkovaný materiál budou především zbytky po spalování, resp. inert.“

Recyklace „na oko“

Téměř polovina námi vyprodukovaného SKO jde v České republice na skládku. Vyseparovaný zbytek se nejen ČR, ale i celá Evropa snaží recyklovat, a jako recyklovaný jej také vykazuje. Bohužel realita je taková, že většina z takto „zrecyklovaného“ odpadu končí na skládkách například v Asii nebo v oceánu. „Proč tyto suroviny opravdu a fakticky nerecyklujeme, když už jsme je poctivě vytřídili? Proč se navíc musí převážet na druhý konec světa?“ ptá se Václav Král.

Energetický potenciál komunálního odpadu vidí zástupce teplárny v Českých Budějovicích u odpadu, který již nelze jinak využít a má přitom stále nějakou kalorickou hodnotu. Když má výhřevnost vyšší než 6,5 MJ/kg, je tedy využitelný alespoň energeticky. Vzhledem k tomu, že kvalita třídění je v ČR na velmi vysoké úrovni, je Václav Král přesvědčen, že odpad, který zůstává v černých popelnicích, je již vytříděný a mnoho materiálově využitelného z něj už efektivně dotřídit nelze.

Pakliže bude region využívat zbytkového odpadu energeticky, je možné jak z neupraveného, tak z upraveného odpadu dodávat energie desítkám tisíc občanů prostřednictvím soustavy centrálního zásobování teplem a ušetřit tak velké množství zemního plynu a hnědého uhlí. „Odpad je potřeba vnímat jako lokálně dostupnou alternativu k fosilním palivům, která budou v energetickém mixu vykazovat stále menší procento zastoupení,“ upozorňuje Václav Král.

Není to o pálení recyklovatelného materiálu

Je asi všeobecně známo, že ne všechny vytříděné odpady jsou recyklovatelné. Například nemalé procento plastového odpadu je nerecyklovatelné z podstaty výroby; některé odpady jsou recyklovatelné jen velmi obtížně, protože je jejich recyklace finančně velmi náročná a nevyplatí se. „Katalogová čísla i množství již vytříděných, ale dále nerecyklovatelných odpadů známe. Z těch lze vyrobit tuhá alternativní paliva - TAP, která pak lze spalovat ve specializovaných zařízeních a využít jejich potenciál alespoň energeticky,“ říká Václav Král.

Za všechno se platí

Jako všude na světě i v ČR musí původce odpadu platit za jeho odstranění. V případě KO jsou to obce a města. Cena za zpracování jedné tuny SKO je ovlivněna náklady na provozování celého systému, tedy vč. koncového zařízení. Je proto důležité spočítat, kolik bude stát uložení na skládku (i když ta bude dříve či později zcela zakázána), přímé energetické využití v ZEVO nebo využití KO po úpravě do podoby TAP. „Záleží hlavně na tom, jakou kapacitu konkrétní zařízení má, jak plynule a stabilně umí energie vyrábět a jaké množství z vyrobených energií je schopné uvést na trh,“ vysvětluje Václav Král.

V rámci jižních Čech není moc lokalit vhodných k vybudování podobného zařízení, které by zaručovalo optimální splnění všech výše uvedených kritérií.

Nová legislativa

Pokud bude schválena nová legislativa v navrhované podobě, dá se předpokládat, že omezení skládkování bude posunuto z roku 2024 na rok 2030. Dojde ale k velmi zásadnímu navyšování poplatku za uložení na skládku. V roce 2030 se poplatek vyšplhá z nynějších 500 Kč až na 1850 Kč/t. „Připravovaný zákon o odpadech sice nabízí jakousi pomocnou ruku v podobě třídící slevy, nicméně je třeba se připravit na fakt, že mnoho měst a obcí bude muset toto zdražení řešit a připravit na něj své rozpočty,“ upozorňuje Václav Král.

Foto: Hana Tomášková

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert