Státní podnik Povodí Labe dokončil ekologickou akci, obnovu odstaveného labského ramene Tůně u Hrobic. Jejím cílem bylo obnovení přírodních a vodohospodářských funkcí ramene a zlepšení ekologického stavu území. Příroda reagovala okamžitě – už během stavby se do lokality začaly vracet vzácné druhy.
Odstavené, mrtvé rameno vzniklo kolem roku 1910 odstavením meandru Labe při vodohospodářské regulaci. „Taková místa jsou velmi cenná, poskytují útočiště mnoha druhům rostlin, živočichů a hub. Ostatně proto byla lokalita už v roce 1982 vyhlášena přírodní památkou,“ říká Marián Šebesta, generální ředitel státního podniku. Přírodní památka byla vyhlášena k ochraně mrtvého labského ramene s břehovými porosty a významnými rostlinnými společenstvy a živočichy.
„Postupem doby se však začala Tůň u Hrobic negativně měnit, desítky let po regulaci se vyvíjela bez přirozených zásahů řeky, jakými jsou například významnější povodňové rozlivy. Tůň se postupně zanášela sedimenty a vodní plocha zarůstala,“ dodává Šebesta. V důsledku těchto změn téměř zmizela otevřená vodní plocha i mělčiny při březích, tedy tzv. litorální pásmo, které jsou zásadní pro život a rozmnožování vodních a mokřadních rostlin, obojživelníků, vodního hmyzu, ryb a dalších organismů. Lokalita tak ztratila druhovou i biotopovou pestrost a před revitalizací zde dokázaly přežívat už jen velmi odolné a nenáročné druhy rostlin a živočichů, např. invazní druhy.
V říční krajině neovlivněné regulací je tento postupný zánik říčních ramen a tůní přirozeným jevem a vznikají tak jiné mokřady a následně lužní lesy. V polabské nivě, ovlivněné rozsáhlými regulačními zásahy, by však postupně veškeré podobné hodnotné biotopy zanikly. „Povodí Labe proto přistoupilo k revitalizaci, díky které lokalita opět ožívá,“ shrnuje generální ředitel Marián Šebesta. Revitalizační opatření zahrnovala odstranění sedimentů těžkou technikou, nezbytné vegetační úpravy, napojení Tůně u Hrobic na současné koryto Labe pomocí kamenného brodu, vytvoření záchranné tůně a modelaci litorálního pásma.
Zahájení prací na odbahnění ramene předcházelo vytvoření záchovné tůně v severní části lokality pro potřeby zajištění stanoviště pro obojživelníky a další organismy během prací. Práce probíhaly za biologického dozoru s důrazem na ochranu zvláště cenných stanovišť a rostlinných společenstev. Hlavní částí projektu bylo odtěžení dlouhodobě akumulovaných sedimentů ze dna ramene v celkovém objemu přibližně 17 500 m³. Odbahněním došlo k obnovení původní morfologie dna a břehů, včetně vytvoření hlubších partií, které zajišťují vhodné podmínky pro vodní organismy i v období sucha. Vytěžený sediment byl z převážné části využit pro terénní úpravy v blízkosti ramene, menší objem byl odvezen k dalšímu využití na řízené skládce.
rámci projektu byla provedena úprava napojení ramene na současné koryto Labe. Původní nefunkční betonový objekt byl odstraněn a nahrazen novým kamenným brodem, který umožňuje zaplavování ramene při vyšších vodních stavech a zároveň slouží jako provozní přístup k přilehlým pozemkům. Brodu byla dána stabilní konstrukce s betonovým zajišťovacím prahem, který chrání napojení před erozí a zajišťuje dlouhodobou funkčnost objektu. V rámci vegetačních úprav došlo ke kontrolovanému kácení dřevin v nezbytném rozsahu, včetně odstranění části invazních druhů.
Na závěr prací byla provedena náhradní výsadba domácích druhů dřevin. Práce zrealizovala společnost Kavyl s.r.o., která převzala staveniště od objednatele v srpnu 2024 a předala dokončené dílo v listopadu 2025. Náklady na realizaci prací činily 8,4 mil Kč bez DPH. Akce byla financována Evropskou unií v rámci Národního plánu obnovy poskytnutím podpory ze Státního fondu životního prostředí České republiky. Revitalizované rameno bylo již v průběhu stavby opětovně osidlováno vzácnými druhy. Semenná banka reagovala na obnažení dna a objevily se ohrožené druhy cévnatých rostlin.
Byly to ohrožené druhy skřípina kořenující (Scirpus radicans), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), šáchor hnědý (Cyperus fuscus) či vzácnější bahnička vejčitá (Eleocharis ovata) a ostřice šáchorovitá (Carex bohemica). Velkým překvapením bylo objevení populace kriticky ohrožené puštičky pouzdernaté (Lindernia procumbens). Tůň u Hrobic představuje jedinou známou současnou lokalitu jejího výskytu v přirozeném biotopu ve východním Polabí. Ekologická obnova přírodní památky byla připravena v souladu s plánem péče o přírodní památku Tůň u Hrobic. Realizace projektu přispívá ke zvýšení biodiverzity, zlepšení krajinotvorné funkce nivy Labe a k posílení adaptačních opatření na klimatickou změnu, zejména v podobě lepší schopnosti území zadržovat vodu.
Komentáře