Svazek obcí aglomerace Dolní Lhota byl založen v roce 2009 za účelem odkanalizování začleněných obcí. V roce 2016 svazek navíc instaloval na střechu čistírny odpadních vod fotovoltaickou elektrárnu. Vlastní elektřina pomáhá snižovat náklady na provoz ČOV a udržovat tak ceny stočného na přijatelné výši.
Nejprve svazek realizoval kanalizaci a ČOV
V obcích Dolní Lhota, Horní Lhota, Slopné a Sehradice vybudovali síť gravitační splaškové kanalizace a společnou čistírnu odpadních vod, která byla postavena v Dolní Lhotě. Celková délka vybudované kanalizace je 29 971,8 m. Realizací projektu byl vytvořen předpoklad pro připojení 2 870 EO.
„Odkanalizování obcí umožní další rozvoj výstavby, odstranilo problémy se znečištěním vodních toků přes obce, a hlavně významně přispělo ke snížení znečištění Luhačovické přehrady, nad kterou všechny čtyři obce leží,“ uvádí Karel Mozgva, předseda Svazku obcí aglomerace Dolní Lhota.
S realizací kanalizace a ČOV pomohly dotace
„Celý projekt v celkové hodnotě 286 milionů Kč s DPH byl financován z programu OPŽP z Fondu soudržnosti EU, s podporou Zlínského kraje a z vlastních prostředků obcí krytých úvěry. Z důvodu přístupu k fondům EU, byl utvořen Svazek obcí aglomerace Dolní Lhota, abychom dosáhli celkového počtu obyvatel nad 2000 tisíce. Do tohoto počtu nebyl tehdy nárok na evropské dotace. Spolupráce se Státním fondem životního prostředí v Praze, který nám celý projekt administroval, byla velmi dobrá. Rovněž tak přístup Zlínského kraje,“ přibližuje financování Karel Mozgva.
Celkové náklady stavby:
- Stavba č.1 ČOV - 43 805 280 Kč
- Stavba č.2 Dolní Lhota - 59 220 007 Kč
- Stavba č.3 Horní Lhota - 54 550 071 Kč
- Stavba č.4 Sehradice - 59 564 593 Kč
- Stavba č.5 Slopné - 52 818 148 Kč
- TDI (technický dozor) - 6 943 650 Kč
- Pozemek - 2 345 000 Kč
- Projektová dokumentace - 6 967 093 Kč
Celá stavba byla spolufinancována z peněz EU 76 %, z rozpočtu SFŽP 5 %, z rozpočtu Zlínského kraje 10 % a zbylá část pocházela ze zdrojů obcí svazku 9 %.
Stočné
„Faktem je, že spolu s vybudováním kanalizace jsme začali platit stočné. Cena byla stanovena podle pravidel finančně ekonomické analýzy. To nám pak některými bylo vyčítáno, že lidé v obcích, kde kanalizaci nemají, nemusí platit prakticky nic a nikdo je nenutí tuto, podle mě však zásadní infrastrukturu, vybudovat,“ upozorňuje předseda svazku.
Svazek se snaží udržovat ceny stočného na co nejpřijatelnější úrovni. Z vybrané částky financuje údržbu i obnovu kanalizace.
„Celé dílo provozujeme ve vlastní režii – včetně výběru stočného. Stočné nám musí pokrýt náklady na provoz, a navíc jsme podle vyhlášky Ministerstva zemědělství povinni tvořit prostředky na obnovu a rozvoj kanalizace podle jejich tabulek. To by nám vyhnalo cenu do neúnosné výše,“ dodává Karel Mozgva.
Na řadu přišla fotovoltaika
Proto vznikl nápad na společnou realizaci malé fotovoltaické elektrárny na střeše čistírny odpadních vod. Zvolili instalaci o velikosti 30 kWp, tedy 115 panelů. Čistírna dokáže využít veškerou vyrobenou elektřinu. Elektrárna nahradí 20 % spotřeby energie budovy ČOV.
„Spotřeba elektrické energie činí na čistírně odpadních vod cca 130 000 KWh. Solární elektrárnu o výkonu 29,9 KWp jsme z vlastních prostředků vybudovali za 1 milion 52 tisíc korun. Důvodem bylo snížení nákladů,“ upřesňuje Karel Mozgva a doplňuje: „Roční úspora činila při tehdejších cenách 106 000 korun bez DPH. Návratnost byla spočítána na 9 let. Při dnešních cenách se ale tato doba výrazně zkrátí.“
Svazek financoval projekt z výnosů čistírny. Snížily se tak administrativní náklady spojené se zadávacím řízením.
„Na dotaci na soláry jsme neměli nárok. Rozhodnutí vložit vlastní prostředky do výroby elektřiny považuji za dobré. Tam, kde jsou technické a finanční možnosti pro její pořízení, to mohu jenom doporučit,“ uzavírá Karel Mozgva a na závěr dodává: „Tak se ptám: Jak tvoří prostředky na obnovu a rozvoj obce, kde toto zařízení nevybudovali a vybírají nějakou symbolickou částku? Jak my pak máme zdůvodňovat každoroční zvyšování ceny stočného?“
Komentáře