V současnosti se rozkládá na více než 18 % rozlohy Evropské unie a představuje tak největší a nejkomplexnější soustavu chráněných území na světě - pokrývající i nejznámější přírodní krásy jako jsou chorvatská Plitvická jezera, Bellunéské Dolomity, Jasmund na Rujáně, slovinský Triglav, francouzský Camargue, finská Wild Taiga nebo turecký Göreme, v České republice pak např. Krkonoše, Českosaské Švýcarsko či Soos.
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Povinnost vyhlásit soustavu Natura 2000 na svém území a zajistit její ochranu má každý členský stát Evropské unie, a to na základě dvou evropských směrnic - směrnice „o stanovištích“ a směrnice „o ptácích“. Druhá jmenovaná, tedy směrnice „o ptácích“ jako první právní předpis v oblasti ochrany přírody na evropské úrovni přijatý v roce 1979, slaví tento rok 40. výročí své existence.
Směrnice „o ptácích“ ve státech EU požaduje územní ochranu stanovišť ohrožených druhů ptáků prostřednictvím vymezení ptačích oblastí (ty tvoří součást soustavy Natura 2000 a na úrovni EU jich je více než 5 500, v ČR pak 41). Tyto oblasti zajišťují ochranu hnízdišť či dalších významných biotopů u druhů stanovených směrnicí o ptácích a dále též ochranu významných shromaždišť či tahových zastávek ptáků.
Díky ptačím oblastem a finančním prostředkům směřovaným na péči o ně se daří v rámci Evropy zvyšovat početnosti populací druhů, pro které jsou ptačí oblasti zřizovány. Názorným příkladem na území České republiky může být např. nárůst početnosti populace jeřába popelavého, orla mořského či třeba čápa černého.
“V ochraně ptáků je aktuálně třeba čelit dalším zásadním výzvám, které se týkají zejména „běžných“ druhů. Vážná situace je zejména u ptáků zemědělské krajiny, kterých ubývá s růstem intenzity zemědělského hospodaření už od 80. let 20. století a tento negativní trend se zatím nedaří zastavit. Hrozí dokonce situace, že některé dříve běžné druhy ptáků, jakými je např. sýček obecný či koroptev polní, z naší přírody zcela vymizí,“ upozorňuje náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny Vladimír Dolejský.
Změna evropského zemědělství: menší bloky polí, více luk, omezení eroze půdy
Šancí na změnu je nyní probíhající příprava dotačních podmínek v oblasti zemědělství na evropské i národní úrovni v rámci nového programového období pro roky 2021-27. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství se proto věnuje nastavení podmínek pro získávání dotační podpory v dalším programovém období 2021-2027 Společné zemědělské politiky tak, aby se zvýšil podíl šetrně obhospodařovaných ploch a v co nejvyšší míře se využívala opatření, která podpoří zachování či obnovu podmínek pro život ptactva zemědělské krajiny
Jde například o omezení maximální velikosti dílu půdního bloku (jako jedné z podmínek v rámci přímých plateb), dalšího rozšíření uplatňování opatření k šetrnému hospodaření na lučních porostech, zavedení nových opatření k podpoře druhů zemědělské krajiny (koroptev, drop aj.), zahrnutí vhodných opatření do tzv. neproduktivních investic (protierozní opatření, eliminace negativních vlivů odvodnění). Ministerstvo životního prostředí iniciovalo řadu opatření směřujících k podpoře šetrného hospodaření již v rámci stávajícího programového období 2014-2020: zavedení agroenvironmentálně-klimatických opatření na podporu biopásů, opatření na podporu chřástala polního, čejky chocholaté i specifické péče např. o podmáčené louky či druhově bohaté pastviny. Tato opatření, která vedla k dílčím úspěchům (např. ke stabilizaci populace chřástala polního, kdy lze v současnosti na území České republiky zaznamenat až 1500 volajících samců), však k zastavení poklesu biodiverzity v zemědělské krajině nebyla dostatečná.
Na národní úrovni: podpora mokřadů, hnízdišť ptáků, záchranné programy a strategie proti otravám dravců
Prostřednictvím dotačních programů, zejména OPŽP, ale i národních programů, podporuje rezort životního prostředí zlepšování stavu funkcí krajiny (revitalizační opatření ke zvýšení retenčních schopností krajiny, zvýšení ploch zeleně aj.) i specializovanou péči o přírodní fenomény v rámci zvláště chráněných území i mimo ně. Mnohá tato opatření jsou přitom přímo zaměřena na podporu ptačích druhů či na zlepšování přírodního prostředí, ze kterého mohou ptáci významně profitovat.
Dobrým příkladem z praxe může být obnova mokřadů a revitalizace technicky upravených vodních toků - takové opatření přispěje jednak k zadržení vody v krajině a ke zlepšení místních klimatických poměrů a také vytvoří podmínky pro výskyt řady mizejících druhů, včetně ptáků. Ve vazbě na specializovaná opatření na podporu ptačích druhů lze zmínit opatření na ochranu hnízdišť ptáků zemědělské krajiny před zničením zemědělskou technikou (např. v případě kriticky ohroženého motáka lužního hraje tato ochrana zásadní roli pro udržení životaschopné populace) či ochranu a podporu hnízdišť lesních druhů jakými jsou sovy, dravci či čápi černí, to formou vyhledávání hnízd a jejich ochrany, instalací hnízdních podložek a budek, stabilizací stávajících hnízd apod.
Pro některé nejvíce ohrožené druhy přijímá MŽP záchranné programy pro zlepšení stavu jejich populací. V případě ptáků zemědělské krajiny je před dokončením záchranný program pro dropa velkého nebo sýčka obecného. MŽP připravuje též Národní strategii řešení nelegálního zabíjení a otrav volně žijících živočichů v České republice 2020–2030, jejíž významnou část tvoří též cíle v oblasti snahy o zamezení nelegálních otrav dravých druhů ptáků.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře