Reklama

8. 8. 2019  |  Odpady  |  Autor: Martina Jandusová

Skládkářská společnost poslala olomouckým obcím manipulativní dopis

Před nedávnem byla založena Servisní společnost odpady Olomouckého kraje a.s. s cílem zajistit zodpovědnější nakládání s komunálními odpady. Společnosti Marius Pedersen však tato iniciativa zřejmě není po chuti.

O vstupu města Olomouce do akciové společnosti Servisní společnost odpady Olomouckého kraje jsme vás informovali zde.

Koncem června rozeslala odpadová společnost Marius Pedersen některým olomouckým obcím a regionům dopis, v němž upozorňuje na údajná rizika centralizovaného svozu komunálního odpadu a odkupu akcií Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje. Jenomže informace, které jsou v dopise uvedené, nejsou tak úplně pravdivé.

V celém dopise se odpadová společnost zabývá centralizovaným svozem komunálního odpadu, ke kterému podle pisatele zřejmě dojde, pokud obce vstoupí do Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje (dále jen SSO-OK), a upozorňuje na problematické aspekty s tím související.

To je ovšem mylná informace, jelikož v projektu spolku SSO-OK se sběr a svoz komunálního odpadu vůbec neřeší. Projekt se zabývá nedostatkem kapacit na třídění a následné materiálové využití směsného komunálního odpadu (dále jen SKO) anebo energetické využití SKO. Každá obec si i nadále bude sama zajišťovat svozovou firmu. Změní se pouze to, že si nebude moci vybrat, kam SKO odevzdá, jelikož jej bude předávat na určených překladištích.

Pisatel dále straší zejména malé obce tím, že vstupem do spolku SSO-OK dojde k „zásadnímu omezení svobodného rozhodování obce,“ protože město Olomouc bude v SSO-OK mít tak vysoký podíl, že bude mít možnost rozhodovat jednostranně. Síla vlivu ve spolku bude ale závislá na počtu ostatních akcionářů. Velká města ze spolku vystupují, aby se stala přímými akcionáři a nebudou tak mít žádný vliv na činnost a rozhodování spolku. Čím větší množství obcí bude akcionářem ve spolku, tím budou mít větší i sílu.

Počet akcií je možné navýšit v případě, že se rozhodnou všechny obce kraje účastnit projektu. Podíl každého akcionáře bude závislý na počtu obcí, které finálně vstoupí do SSO-OK. V případě účasti obcí z celého kraje by podíl města Olomouce byl méně jak jedna šestina. Pro posílení pozice menších obcí, tak je navrženo jejich sdružení skrze Spolek, který bude sdružovat menší obce. Je vítané, když budou vstupovat již celé mikroregiony,“ vysvětlují zástupci Olomouckého kraje a Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, Milan Klimeš a Jiří Pospíšil.

Je třeba také zdůraznit, že v projektu je navržen princip solidarity, kdy z překladiště odpadu bude jednotná cena za využití SKO, což je výhodné zejména pro menší obce, které by jinak nikdy nedosáhly tak dobrých podmínek.

Jako negativní zkušenost ze zahraničí dopis uvádí regionální odpadový svazek obcí RAVON, což je irelevantní informace, protože tento spolek je postaven na úplně jiných základech a nemá žádnou spojitost s postupem Olomouckého kraje.

Koncepce SSO-OK vůbec nepočítá s potřebou výrazného třídění a porušuje legislativu k oběhovému hospodářství,“ pokračuje odpadová společnost v dezinformacích. To, že to tak není, dokládá případná veřejná soutěž na odběratele SKO, která je technologicky neutrální a umožňuje i další dotřídění SKO (např. projekt Veolie).

Podle autora dopisu navíc projekt neodpovídá realitě, neboť návrh nového zákona o odpadech zvažuje posun konce skládkování na rok 2030 či 2035, a v projektu se počítá s rokem 2024. Jenomže platná legislativa (novela zákona je v legislativním procesu) zakazuje skládkování SKO od roku 2024 a Evropa stanovuje pouze nejzazší termíny pro konec skládkování. Tato výtka je vskutku úsměvná v kontextu toho, že vyspělé evropské státy skládkování již dávno omezily či zakázaly.

Projektu Olomouckého kraje je také vytýkáno, že odpadový plán kraje nepoužívá hodnoty Českého statického úřadu, ale Ministerstva životního prostředí. Záměr projektu ale vychází z reálné produkce SKO obcemi v Olomouckém kraji. „Existuje reálná možnost, že obce závazkem zajišťovat svoz prostřednictvím SSO-OK poruší svoji povinnost účelného a hospodárného hospodaření,“ tvrdí se v dopise.

Jenomže výběrové řízení bude vypsáno na objem SKO produkovaného zúčastněnými obcemi a obce nebudou garantovat žádné minimální množství SKO, ani platit smluvní pokuty za nedodržení dodání minimálního množství. Velmi manipulativní je vyhrožování obcím rokem 2054, protože projekt bude diskutován v rámci koncesního dialogu na podstatně kratší dobu.

Odpadová společnost rovněž tvrdí, že: „Centralizovaný svoz SKO na celokrajské úrovni povede k likvidaci hospodářské soutěže.“ I zde se společnost mýlí, jelikož hospodářská soutěž v oblasti svozu nebude nijak narušena. I nadále si každá obec bude vypisovat vlastní výběrové řízení, v jehož rámci pouze odběrateli uloží místo předání, čili překladiště pouze pro SKO.

„Je navrženo, aby zadání výběrového řízení bylo technologicky neutrální (tedy přípustné pro technologie pro materiálové nebo energetické využití odpadu a jejich vzájemné kombinace) a umožnilo všem uchazečům účastnit se výběrového řízení,“ říká Milan Klimeš a Jiří Pospíšil.

Může dojít i k porušení zákazu veřejné podpory,“ píše Marius Pedersen a tvrdí, že koncepce SSO-OK upřednostňuje energetické využití odpadu nad jinými způsoby. V tuto chvíli je ovšem budoucí programové období 2021 – 2027 v přípravě. Jednání v oblastech podpory probíhají, a proto nelze dnes konstatovat, že zařízení na využití SKO nezíská dotační podporu.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI