Revitalizace údolní nivy řeky Lomnice v Buzicích ukazuje, že i malá obec dokáže realizovat moderní a přitom přírodě blízká adaptační opatření. Projekt kombinuje ochranu před povodněmi, zadržování vody v krajině a podporu biodiverzity a vytváří funkční, dlouhodobě udržitelný celek. Buzice tak navazují na řadu úspěšných iniciativ českých obcí v oblasti zadržování vody.
Obec Buzice, ležící v okrese Strakonice nedaleko Blatné, přistoupila k obnově nivy způsobem, který propojuje moderní technologie s přirozenou dynamikou říční krajiny. Nově vytvořené meandrující koryto, tůně a mokřady pomáhají lépe řídit průtok vody, snižovat riziko povodní a zároveň poskytují prostor pro návrat původních druhů rostlin a živočichů. Projekt tak ukazuje, jak lze v malé obci skloubit technická opatření s respektem k přírodním procesům a zajistit stabilní podmínky pro krajinu i místní obyvatele.
„Projekt byl hrazen 100 % z dotací, takže finančně jsme se na něm podílet nemuseli, ale lidského úsilí jsme do něj vložili dost. Klíčová je komunikace s lidmi. Přestože se jednalo o jednoznačně prospěšný projekt bez negativ, lidé se obávali, co se vlastně bude dít. Díky otevřené komunikaci se nám podařilo vše vysvětlit a dnes je toto místo hojně navštěvováno pejskaři, rybáři i lidmi na procházce,“ uvádí starostka Buzic, Gabriela Málková.
Technické řešení a realizace
Projekt zahrnoval rozsáhlou přeměnu původního technicky upraveného koryta řeky Lomnice na meandrující, přírodě blízký tok. Úprava trasy koryta prodloužila jeho délku a snížila podélný sklon dna, což pomáhá přirozeně zpomalovat průtok. Odtěžená zemina z výkopů byla účelně využita na zemědělských pozemcích, které se dlouhodobě nedařilo produktivně obhospodařovat. Součástí revitalizace bylo také vytvoření tůní a mokřadů, které zvýšily retenční kapacitu území a podpořily návrat přirozených ekosystémových funkcí.
Takto pojatá revitalizace odpovídá třetí generaci projektů zaměřených na celou údolní nivu jako jeden funkční celek. Moderní přístup vychází z poznatků fluviální geomorfologie a využívá přirozených procesů toku při zachování protipovodňové ochrany. Nové meandrující koryto tak podporuje biodiverzitu, zlepšuje transformaci povrchového odtoku a pomáhá zachytávat sedimenty.
Přínosy pro vodní režim a ekosystémy
Revitalizovaná niva výrazně posiluje schopnost krajiny zadržovat vodu. Nově vzniklé mokřady a tůně představují přirozenou „houbovitou“ infrastrukturu, která dokáže zachytit přívalové srážky a postupně je uvolňovat během období sucha. Odborné studie ukazují, že podobná opatření mohou zvýšit infiltrační schopnost půdy až o čtvrtinu.
Obnova přirozeného charakteru toku přináší i významné ekologické přínosy. Rozmanité prostředí s různými rychlostmi proudění, hloubkami a typy substrátů vytváří vhodné podmínky pro široké spektrum organismů. Tůně a mokřady fungují jako cenná refugia pro obojživelníky, hmyz, ptáky i další druhy, které byly v minulosti vytlačeny intenzivním hospodařením v krajině.
Technologie zadržování vody v krajině
Opatření zaměřená na zadržování vody v krajině patří k nejefektivnějším strategiím adaptace na klimatickou změnu. Mokřady a tůně fungují jako přirozené akumulátory vody, které zmírňují dopady jak povodní, tak sucha. Jejich obnova však vyžaduje pečlivé hydrologické plánování — například správné navržení plošných zahloubení terénu, drobných hrázek nebo zahrazení zahloubených odtoků.
Moderní revitalizační projekty často kombinují více technik. Sedimentační tůně na začátku nového koryta zachycují splaveniny a brání jejich usazování v hlavním toku. Balvanité skluzy pomáhají vyrovnat výškové rozdíly při napojení revitalizovaného úseku na původní koryto a zároveň zachovávají migrační prostupnost pro vodní organismy.
Důležitou roli hraje také doprovodná vegetace. Strategicky umístěné výsadby dřevin stabilizují břehy, zlepšují mikroklima a vytvářejí biokoridory umožňující pohyb organismů krajinou.
Další příklady dobré praxe
Inspirativní projekty vznikají i v dalších českých obcích. Býchory připravují systém poldrů v lesích propojený s fotovoltaikou. V Okrouhlici na Vysočině čerpají díky solární energii vodu do kopce, aby zásobovali místní rybník. V Kozojídkách vznikla protipovodňová hráz s biotopem, která současně chrání obec a podporuje biodiverzitu. A Šumice na Brněnsku přetvořily 75 hektarů zemědělské půdy v rozsáhlé biocentrum s více než 90 tisíci vysazenými stromy, čímž výrazně posílily vodní režim v krajině.
Komentáře