Radnice mohou provozem elektromobilů ušetřit

| autor: Martin Frei, Svět motorů0

Radnice mohou provozem elektromobilů ušetřit

Je podle vás dotační program pro obce a města vhodný krok pro rozvoj alternativních pohonů v České republice?

Dotační politika je obecně diskutabilní nástroj. Stát za peníze z našich daní nakupuje úzkému okruhu uživatelů věci, na které by sami nedosáhli. Do začátku června Fond životního prostředí v tomto programu alokoval 21 milionů korun, jimiž přispěje na pořízení 62 elektromobilů a 2 vozidel na CNG. Když se podívám na naše školství, vědu a výzkum, připadá mi, že se takové peníze daly investovat mnohem lépe. Jestliže je ovšem politickým zadáním zvýšení podílu elektromobilů v obcích, budou úředníci jistě pochváleni.

Neměli bychom ale v těchto číslech udělat místo i pro ekologický přínos?

Ani z pohledu lokálních emisí zdravotně škodlivých látek nevím, jak posoudit, jestli jsme za dvacet milionů korun pořídili dobře. Šedesát elektromobilů není velké číslo, zároveň současná vozidla se spalovacím motorem dosahují stále přijatelnějších hodnot škodlivin.

O přínosu snižování emisí CO2, jak jistě víte, pochybuje i řada přírodovědců. Navíc všechny osobní automobily světa tvoří asi 1% veškerých antropogenních emisí CO2 a v nich máme my v ČR stopu zcela zanedbatelnou, nemluvě o šedesáti elektromobilech pro radnice. I kdyby o to šlo, významného snížení CO2 bychom mnohem levněji dosáhli s vozidly na CNG, jelikož zemní plyn obsahuje méně uhlíku než benzin.

Vůbec největší ekologická zátěž je však v oficiálních výkazech zcela ignorována - těžba a zpracování vzácných kovů, které probíhají mimo Evropu. Opakované úniky agresivních kyselin z dolů, kontaminace vzácných zdrojů vody v nejsušších oblastech světa, půda zamořená tisíci tun odpadní soli. To vše v zemích, kde se prostí venkované průmyslovému drancování neubrání. Jak už před deseti lety řekl chemik Guillermo Gonzalez z Univerzity v Chile: Tohle není ekologické řešení. To není vůbec žádné řešení.

Mohou radnice provozem elektromobilů ušetřit?

Zcela jistě ano a je to rozhodně potřeba, protože ani maximální dotace ve výši 250 000 Kč neudělá z elektromobilu levné auto – konvenční pohon většinou vychází o 400 až 500 000 Kč levněji. Část peněz tedy obce stejně musejí ušetřit při provozu. Nutnou podmínkou je nabíjet ve vlastním objektu za zvýhodněný tarif. Ceny u veřejných rychlonabíječek by už teď návratnost investice značně zpomalily, navíc budou postupně zdražovat.

Potíž začíná být paradoxně v rostoucím dojezdu nejnovějších elektromobilů, kterým by právě u rychlonabíječek bylo nejlépe. Z obyčejné zásuvky 2,1 kW by se baterie s kapacitou přes 30 kWh nenabily ani za celou noc. Pro obce je výhodné, že dotace zahrnují i takzvané wallboxy – zesílené zásuvky pro využití maximálního výkonu lokální sítě. Musí je zapojit autorizovaný technik, instalace vyžaduje revizi, není to záležitost za pár korun.

Na druhou stranu provozem elektromobilu ušetříte dost peněz na údržbě. Spalovací motory dnes často dosahují příznivých emisí pomocí složitého a choulostivého příslušenství, které po ujetí 150 000 km může vyžadovat neadekvátně drahé opravy. Obce zpravidla neplýtvají penězi jako soukromé firmy a nestřídají auta po třech letech, tudíž dlouhodobě nízké servisní náklady skutečně využijí. Proti vozidlům na CNG má elektromobil také výhodu povoleného vjezdu do podzemních garáží.

Jaké technické parametry by obce při výběru vozidel měly brát v potaz?

Jednoznačně dojezd ve vztahu k plánovanému dennímu využití. Udávané laboratorní hodnoty dojezdu je přitom v praxi potřeba snížit o 30%, všem také doporučuji sledovat reálné zkušenosti s dojezdem a nabíjením v novinářských testech. Většina elektromobilů už dnes dosahuje praktického dojezdu kolem 200 km, v zimě třeba 160 až 180 km, což pro potřeby obecních a komunálních služeb stačí.

Pravidelné delší vzdálenosti nebo jízda po dálnici nejsou pro elektromobily výhodné. Zde se teoreticky nabízí alternativa plug-in hybridu, která ale v praxi moc výhod nepřináší – elektrický dojezd má omezený, citlivost na nabíjení stejnou, k tomu složitý a servisně náročný spalovací motor, pořizovací náklady nejvyšší, spotřebu po vybití baterie sedmi- či osmilitrovou. Pro takové využití považuji za daleko výhodnější pohon na CNG.

Foto: Martin Frei archiv



Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.




Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn