Obec Rozsochy v srdci Českomoravské vrchoviny dokazuje, že efektivní energetická řešení nejsou jen výsadou velkých měst. I se 669 obyvateli realizovala obec ambiciózní projekt energetické optimalizace budovy, která slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna i zázemí pro školu a mateřskou školu. Cílem úprav bylo výrazné snížení spotřeby energií i uhlíkové stopy.
Slunce napájí radnici i pouliční lampy
Klíčovým opatřením se stala instalace fotovoltaické elektrárny na střechu objektu. Systém o výkonu 19,92 kWp doplňuje bateriové úložiště s kapacitou 20 kWh. Tato inovace umožňuje obci efektivněji nakládat s elektřinou – v letních měsících budou přebytky energie využívány k napájení veřejného osvětlení prostřednictvím sdílení a chytrých elektroměrů. Tato opatření přinesou nejen finanční úsporu, ale také snížení emisí CO2 o více než 20 tun ročně.
Odklon od plynu k lokálnímu biopalivu
Kromě vlastní elektřiny se obec zaměřila také na vytápění. Původní plynový kotel nahradil automatický kotel na dřevní pelety. Tento přechod na obnovitelný zdroj energie zvyšuje energetickou soběstačnost obce a snižuje její závislost na výkyvech trhu s fosilními palivy. Pelety jsou navíc považovány za uhlíkově neutrální palivo, protože při jejich spalování se uvolní jen tolik oxidu uhličitého, kolik stromy během svého růstu spotřebovaly.
Ekologie a ekonomika jdou ruku v ruce
Podle představitelů obce jde o investici do budoucích generací i do současné stability rozpočtu. „Přechod na fotovoltaiku a pelety odráží naše snahy o udržitelnost, ale přináší také jasné ekonomické výhody. Tato opatření zvyšují naši nezávislost a přinášejí úspory v nákladech na energie. I jako malá obec chceme ukázat, že ekologická odpovědnost a ekonomická efektivita se vzájemně doplňují,“ uvedl Josef Smolka, starosta Rozsoch.
Projekt v Rozsochách slouží jako praktický příklad pro další malé obce, které hledají cestu k modernizaci své infrastruktury a zavedení zelených technologií v rámci komunitní energetiky.
Komentáře