Reklama

20. 5. 2019  |  Aktuality  |  Autor: Středočeský kraj

Radní se ohrazují proti vynechání labské větve z projektu Dunaj – Odra – Labe

Takzvaná labská větev plánovaného vodního kanálu Dunaj – Odra – Labe by měla vést přes Středočeský, Pardubický a Olomoucký kraj. Komise Ministerstva dopravy ji však chce vypustit z projektu navzdory její ekonomické výhodnosti.

Odůvodňuje to chybějícími plavebními stupni Děčín a Přelouč. Rada Středočeského kraje proto vydala usnesení, které se proti tomuto stanovisku ohrazuje. „Pro nás je vybudování labské větve stěžejní pro podporu cestovního ruchu a našich záměrů v něm. Zastupitelé již schválili projekt na zajištění Marketingové podpory pro poskytovatele služeb cestovního ruchu na významných vodních cestách v Ústeckém a Středočeském kraji a také uzavření memoranda o spolupráci, které má napomoci přípravě i realizaci tohoto projektu,“ připomněla hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011).

„Propojení všech tří řek v jednotnou říční soustavu bude znamenat obrovský přínos jak z hlediska ekonomického, tak i dopravního. Výhodou je i šetrnost tohoto druhu dopravy vůči životnímu prostředí,“ říká radní Středočeského kraje pro oblast dopravy František Petrtýl (ANO 2011). „Dlouhodobě podporujeme rozvoj železniční a vodní dopravy, protože se kraj dlouhodobě potýká s neudržitelným množstvím silniční nákladní dopravy, a to především v tranzitním režimu. Hromadná přeprava nákladu vodní dopravou nebo po železnici je tedy směr, který je pro nás prioritní,“ dodává také radní.

Rada Středočeského kraje proto také jednoznačně podpořila přípravu plavebních stupňů Děčín a Přelouč pro zajištění celoroční splavnosti Labské vodní cesty jako nedílné součásti Koncepce vodní dopravy České republiky. Odbor dopravy napsal ke studii stanovisko se dvěma zásadními připomínkami. „První z nich se týká skutečnosti, že obsahem studie je vyhodnocení vlivu pouze na území krajů přímo dotčených stavbou. Středočeský kraj tedy není ve studii vůbec zmíněn, přičemž přes jeho území bude procházet velké množství nově vygenerované dopravy. Určitě by mělo být ve studii vyčísleno, jaký bude například přínos projektu ve smyslu odlehčení dálnic díky částečnému přesunu tranzitní dálkové dopravy ze silnic do vodní dopravy. Rozvoj nákladní vodní dopravy umožní také vybudování nových přístavů a logistických center či rozšíření stávajících. Propojením vodních cest dojde také k novým možnostem rozvoje rekreační plavby,“ míní František Petrtýl.

Druhá zásadní připomínka Odboru dopravy se týká ekonomické efektivity. „Závěry ministerstva nejsou tak úplně jednoznačné, protože hranice ekonomické efektivity je 5% a varianta obsahující labskou větev vykazuje ekonomické hodnocení 5,2%. Čili ekonomické hodnocení splňuje,“ uvedl radní pro dopravu. Ministerstvo dopravy argumentuje ve svém odůvodněním také tím, že projekt je díky nízkému ekonomickému hodnocení rizikový, a to zejména z důvodu omezené splavnosti kvůli chybějícím stupňům Děčín a Přelouč na území ČR a také kvůli omezené celoroční splavnosti v Německu. „Opět se tedy objevuje nedostatek studie v tom, že řeší pouze území, které je přímo dotčené stavbou, ale již neřeší další návazné a potřebné investice dále po řece Labi mimo navrhovaný kanál,“ doplňuje.

„Pokud by tedy došlo k tomu, že se labská větev vypustí z projektu a bude dále sledována pouze výstavba kanálu Dunaj – Odra, tak Odbor dopravy navrhuje řešit labskou větev alespoň jako samostatný návazný projekt, včetně slabých úseků současného vodního toku Labe, kde bývají problémy se zajištěním celoroční splavnost. V takovém případě ale hrozí výrazné zpoždění v realizaci projektu, ne-li jeho celkové ohrožení. Důležité však je, aby nedošlo k vyjmutí ze zásad územního rozvoje Pardubického a Olomouckého kraje. V takovém případě by došlo k vytvoření již velké překážky v realizaci tohoto projektu,“ míní Petrtýl. Ten ještě podotýká, že studie nebyla průběžně projednávána, proto je velmi obtížné se orientovat v postupech výpočtu přepravní prognózy a přínosů projektu a může zde i vznikat pochybnost nad správností použitých dat, resp. nemusí být zohledněny veškeré rozvojové plány krajů. „To, zda-li tak Vláda ČR učiní či nikoliv, je do značné míry také politická záležitost,“ uzavírá František Petrtýl.

Důvody k podpoře projektu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe jsou podle Odboru dopravy KÚSK následující:

  • studie proveditelnosti prokázala realizovatelnost tohoto projektu;
  • nové trasování eliminovalo zásahy do ekologicky citlivých oblastí;
  • projekt je vodohospodářsky neutrální, tedy nepotřebuje žádné speciální dodávky vody;
  • naopak v případě potřeby může být přepravní cestou vody pro jiné oblasti hospodářství
  • možnost přečerpání vod přispěje k vyšší protipovodňové bezpečnosti;
  • trasování D-O-L je v rámci Evropy nezastupitelné, propojení vodních cest nelze z geomorfologických důvodů vést jinudy;
  • podrobný dopravní model ukázal vysokou afinitu přeprav na toto propojení – na každou z větví, tedy větev Oderskou, Dunajskou i Labskou připadá kolem 40 mil. tun zboží ročně;
  • model také ukázal, že ani po realizaci všech ostatních dopravních tras, plánovaných v rámci transevropské dopravní sítě TEN-T by nebyla střední Evropa ušetřena dopravních kongescí, což D-O-L pomůže odstranit, nebo alespoň významně omezit;
  • lodní doprava prostřednictvím D-O-L významně pomůže ke snížení emisí skleníkových plynů, což se ještě umocní postupným zaváděním alternativních způsobů pohonu; alternativní pohony jsou vzhledem k velikosti lodí snáze konstruovatelné, než u pozemních dopravních prostředků;
  • výpočty efektivnosti ukázaly příznivé ekonomické parametry celého D-O-L;
  • priorita efektivnějšího propojení Dunaj-Odra je samozřejmá, není ale dostatečným důvodem pro zvažované vyřazení Labské větve z územní ochrany; bylo by to nejen nezodpovědné vůči budoucnosti, ale také by to znamenalo trvalou degradaci významu Labské vodní cesty;
  • zrušení Labské větve by také znemožnilo rozsáhlejší hospodaření s vodou, které se aktuálně snaží detailněji prozkoumat ministerstvo zemědělství;
  • D-O-L znamená významnou podporu českého průmyslu a zemědělství;
  • přečerpávání vody a s tím spojené přečerpávací elektrárny v rámci D-O-L přispějí ke stabilitě elektroenergetické sítě (ukládání energie), což je zvláště důležité s rozvojem nepredikovatelných obnovitelných zdrojů energie;
  • nezanedbatelný je také příspěvek k energetické bezpečnosti (přepravy LNG);
  • propojení sítě řek významně podpoří rozvoj rekreační plavby.

 

Ilustrační foto (Obrázek se otevře do nového okna)

 

Úvodní foto: ilustrační/ redakce

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM