Půda, voda, organismy a klima - vědci konceptem „chytré krajiny“ cílí na komplexitu

Zavedení opatření podporující biodiverzitu, protierozní ochrana půdy, inovovaná regulace drenážních systémů, solární přečerpávání vody, agrolesnická výsadba dřevin na polích, pokročilé hydrologické modelování a integrace nových dat pro vznik podpůrného rozhodovacího systému DSS dovršily v uplynulém roce hlavní aktivity projektu Pilotní farma Amálie - aplikace konceptu Chytré krajiny. Farma České zemědělské univerzity na Rakovnicku se na tři roky stala dějištěm patrně nejintenzivnějšího výzkumu pro zmírnění dopadů klimatické změny v kulturní krajině.

„Multioborový přístup ve sběru dat nám nyní umožňuje zodpovědně vyhodnocovat údaje z mnoha desítek čidel a senzorů, které monitorují celé spektrum hydrologických a meteorologických veličin. Díky instalované 5G síti jsme připraveni ovládat zavlažování Amálie dle měnících se hydrologických poměrů v blízké budoucnosti doslova na dotyk prstu,“ rekapituluje tříletý projekt financovaný Norskými fondy jeho vedoucí Petr Máca z Fakulty životního prostředí. Realizace opatření vědci představili veřejnosti přímo na Amálii během závěrečného semináře.

Amálie, min. 500 hektarů zemědělské půdy, obklopené hospodářskými lesy, je jednou z nejdetailněji kontrolovaných a monitorovaných lokalit na světě. Již osmým rokem zde odborníci z ČZU aplikují koncept tzv. Chytré krajiny, který za využití nejmodernějších technologií zkoumá a vyhodnocuje možnosti a perspektivy udržitelného hospodaření v době probíhající klimatické změny.

Během posledních tří let projektu vědci obnovili půlstoletí neúčinné drenáže, díky kterým nyní mohou kontrolovat hladinu vody v půdě, vyseli nektarodárné biopásy, vysázeli stovky dřevin přímo na aktivní zemědělskou půdu a společně s izraelským výzkumným ústavem Volcani Center a firmou Netafim zavedli moderní závlahové soustavy. Dokončili instalaci 5G sítí, které umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřících přístrojů nebo managementové zásahy v reálném čase.

„Další nezbytný krok k syntéze poznatků a úspěšnému uvedení do praxe v podobě precizního zemědělství je studium komplexity vztahů všech složek prostředí - půdy, vody, organismů a klimatu. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika,potřebujeme celostní přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky a obnovou zdrojů,“ doplnil Máca.

Amálie je otevřena i nejširší veřejnosti. Na necelých devíti kilometrech se můžou zájemci s touto laboratoří pod širým nebem seznámit přímo v terénu prostřednictvím interaktivních informačních panelů a sloupkům s QR kódy. 

Financování aktivit tříletého projektu nazvaného “Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny” umožnily tzv. Norské fondy v rámci programu Rago. Projektovým partnerem ČZU byl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd, v.v.i. (VÚMOP).