Pro přechod na lepší způsoby nakládání s odpady je nutné v první řadě analyzovat data o produkci odpadů a nakládání s nimi. Monitoring odpadů poskytne obcím a městům komplexní přehled, transparentnost a díky následné optimalizaci svozových tras zvýšení efektivity a současně snížení provozních nákladů. Podstatný je také faktor snížení enviromentální zátěže.
Data lze získat pomocí moderních technologií. Hodnotí se např. počet a dostupnost sběrných nádob, frekvence svozu, sběr různých komodit odpadů, vybavenost sběrným dvorem nebo sběrným místem, mobilní svozy NO, objemných odpadů apod.
Jak zajistit monitoring
Evidence výsypů
Výsypy lze evidovat pomocí QR nebo čárových kódů, které se na dané nádoby „nalepí“ a poté jsou za pomoci ruční čtečky načítány do systému nebo pomocí RFID (Radio Frequency Identification) čipů, kde dochází k identifikaci na rádiové frekvenci.
Evidence hmotnosti
K evidenci hmotnosti je zapotřebí váhy. Využívá se buď dynamického vážení, které zaznamenává hmotnost každé vysypané nádoby nebo statického vážení, kde se zaznamenává hmotnost odpadu z celého vozu.
Co monitoring odpadů umožňuje
Monitoring odpadů nám dle vybrané technologie poskytne možnost získat řadu dat. Jedná se například o:
- Monitoring počtu výsypů
- Zaznamenání hmotnosti odpadu v nádobě
- Online sledování naplněnosti kontejnerů
- Detekce nebezpečného odpadu v nádobě
- Zjištění polohy nebo i poškození odpadové nádoby
Analýza těchto dat umožňuje začít pracovat na zlepšení systému nakládání s odpadem. Lze tak najít například řešení pro:
- optimalizaci tras v závislosti na naplněnosti nádoby, druhu odpadu, četnosti svozu či rozdělení komunální/ živnostenský odpad
- navigaci včetně instrukcí pro obsluhu - lokalizace místa, kde se nádoba nachází, zjištění zda nádoba není poškozena apod., detekce nebezpečného odpadu, stav provozu apod.
Často stačí jen efektivněji nastavit svozové mapy. Bylo zjištěno, že některá auta využívají svou kapacitu jen na 60 procent. Pomocí softwaru dokáží města organizovat svozové trasy tak, aby byly co nejefektivnější a vozy se vrátily vždy plně naložené.
Máte dotazy? Položte je odborníkům v naší poradně:
Kde již monitoring odpadů funguje/ Příklady dobré praxe:
Stavanger, Norsko - Monitorování sběrných míst
V rámci zkušebního projektu, který byl zahájen na jaře 2018, jsou online sledována dvě sběrná místa ve Stavangeru. Hnízda jsou monitorována, protože někteří lidé nevěnují třídění dostatečnou pozornost odhazují do nádob na tříděný odpad i komodity, které tam nepatří. To způsobovalo obci zbytečné náklady a vícepráce.
Pokud někdo nechá odpad mimo nádobu, aktivuje se kamera a hlas vysvětlí, jak s odpadem správně nakládat. Výsledkem projektu bylo výrazné snížení volně pohozeného odpadu mimo určená místa.
Stavanger, Norsko - Podzemní kontejnery vybavené čipy
V celém regionu je nyní kolem 2 500 podzemních kontejnerů na odpad vybavených čipy napájenými z baterií a solárních panelů. Elektronika hlásí například stupeň naplnění nádoby, druh odpadu, umístění kontejnerů, stav baterie atd. To poskytuje účinný nástroj pro optimalizaci svozových tras. Tím se sníží nejen náklady za zbytečné cesty, ale také dopad na životní prostředí a rovněž je to prospěšné i pro obyvatele. Řešení bylo zavedeno také v dalších obcích v regionu a je provozováno ve spolupráci s městem Stavanger.
Nitra, Slovenská republika - úspora 30 % nákladů na svoz odpadu
Nitranské komunální služby (NKS) jsou moderním dodavatelem komunálních služeb, který řídí správu a svoz odpadu v regionu s téměř 150 tis. obyvateli. Výrazný nárůst počtu polopodzemních a velkokapacitních kontajnerů motivoval NKS k hledání řešení, které by umožnilo monitorovat jejich zaplněnost a využít tato data pro účely optimalizace svozu odpadu. NKS se chtěly vyvarovat svozu poloprázdných kontajnerů a take svážet odpad najkratší cestou s cílem nepřetěžovat městskou dopravu.
Cíle zavedení monitoring odpadů:
- Snížení nákladů na svoz
- Nevyvážení prázdných a poloprázdných kontejnerů
- Snížit enviromentální dopad svých služeb
V březnu 2015 bylo nainstalováno prvních 130 senzorů na monitorování odpadu v polopodzemních kontejnerech. Data ze senzorů jsou pracovníkům k dispozici v online platformě. Systém zobrazuje umístění kontejnerů na mapě, jejich zaplnění, predikci vývoje, přesný čas výsypu, stav naplnění v čase výsypu a další. Kromě přehledu o aktuálním zaplnění kontejnerů umožňuje i poloautomatizované plánování optimálních svozových tras, zpřístupňuje statistiku a reporting včetně predikcí a trendů vývoje, které umožňují detailně a přesně zjistit, jakou mají konkrétní městské části produkci odpadu.
Technologie se osvědčila a NKS rozšířila původní projekt do dalších dvou fází, kdy se sensory rozhodla umístit i do kontejnerů na sklo. Tato komodita se totiž plní velmi nepravidelně a svoz kontejnerů vyžaduje vozidlo s hydraulickou rukou.
V současné době jsou v Nitře instalovány sensory na 460 kontejnerech. „Největší benefit, který nám sensory na monitorování odpadu přináší, je výrazná úspora nákladů. Díky monitoring odpadů jsme schopni ušetřit až 30 % nákladů souvisejících se svozem odpadu,” říká Ing. Ladislav Peniaško, ředitel NKS a doplňuje: „Se systémem i analytikou se nám pracuje výborně – jsou praktické a nenáročné na obsluhu, což vítají především naši zaměstnanci.“
Česká republika:
Kolín –smart monitoring odpadů snížil přeplněnost odpadových nádob o 40 %
Smart City Kolín realizoval v období od září 2016 do února 2017 pilotní projekt, který se v první fázi týkal 330 kontejnerů. Ty byly osazeny pasivní samolepkou s NFC čipem a QR kódem pro ruční odečty naplněnosti, podzemní kontejnery dostaly aktivní ultrazvukové senzory.
Senzory prostřednictvím datové sítě nebo odečtů přes mobilní aplikaci informují o míře zaplnění kontejneru. Systém vyhodnocuje četnost využití kontejneru, dokáže oznámit případné poruchy nebo poškození kontejnerů.
Hlavní cíle projektu
- Finanční úspora pomocí optimalizace svozových tras
- Lokalizace odpadových nádob dle vyhodnocených dat (v některých lokalitách lze kontejnery přidat, případně odstranit, nádoby je možné umístit na nová stanoviště)
Výsledky
Data z pilotního projektu prokázala, že se průměrná denní zaplněnost ve vybraných kontejnerech na tříděný odpad snížila až o 40 %. Díky monitoringu odpadů a následné optimalizaci svozů došlo významnému snížení počtu přeplněných kontejnerů. Zvýšila se tak čistota kontejnerových stání, což zlepšilo vzhled města a přispělo k vyššímu komfortu obyvatel.
Lepší přehled o volné kapacitě nádob na tříděný odpad vedl i k navýšení míry třídění. U papíru to bylo o 12 % více, u plastů pak o 4 % více.
Jaká je situace dnes?
„V podzemních kontejnerech máme stále umístěné ultrasonické senzory a v případě kontejnerů o objemu 1 100 l jsou umístěné QR kódy,“ říká Jan Kokeš, vedoucí Odboru správy městského majetku Městský úřad Kolín. Aplikace, kterou město dříve využívalo, se již nepoužívá. Kolín nyní pracuje na analýze současného stavu odpadového hospodářství, která bude v souladu s nově platnou legislativou, a evropskými trendy. Chce nastavit budoucí směr celé agendy odpadového hospodářství, a s tím budou souviset i nová opatření.
„Obecně chytré technologie využíváme, a i v oblasti odpadového hospodářství plánujeme jejich brzký návrat,“ uvádí Jan Kokeš a dodává: „Při správném nastavení kooperace všech dotčených subjektů v této agendě odpadového hospodářství, může dojít k celkové optimalizaci svozů a efektivněji vynaložených finančních prostředků. Klíčová je analýza potřeb jednotlivých kontejnerových stání, nastavení správné četnosti svozů s cílem finančních úspor města. Občan má přehled o zaplněnosti stanovišť, a zároveň může informovat vlastníka o konkrétním problému. Snahou je zajištění komfortních služeb pro všechny zapojené subjekty do integrovaného systému nakládání s odpady s cílem minimalizace ekologické zátěže.“
Praha - Senzory na odpadních nádobách
V rámci pilotního projektu, který probíhal od 1. února 2019 po dobu dvanácti měsíců, bylo v Praze nainstalováno 464 ultrazvukových IoT senzorů. Byly umístěny do nádob na tříděný odpad se spodním výsypem, kde je svoz finančně i technicky náročnější.
Jednalo se o sběrné nádoby na papír, plast, čiré sklo, barevné sklo, nápojové kartóny a kovové obaly. Z celkového počtu 464 senzorů bylo 424 určeno pro měření zaplněnosti a 40 senzorů pro detekci ucpání vhozové šachty u podzemních kontejnerů.
Přínos
- Snížení nákladů na svoz odpadu
- Snížení zátěže na životní prostředí
- Zvýšení komfortu na silnicích
- Sběr dat pro další použití a optimalizaci veřejného prostoru
Aktuální data s informacemi o skutečné zaplněnosti jednotlivých kontejnerů poté byla k dispozici do projektu zapojeným městským částem a rovněž i všem Pražanům prostřednictvím aplikace Moje Praha.
Po skončení pilotního projektu došlo od července 2020 k zahájení rutinního provozu projektu. Součástí je i postupné rozšiřování senzorů do všech podzemních nádob a případně i do vytipovaných nadzemních, s rozsahem až 700 ks sběrných nádob.
Praha - Chytrý svoz odpadu
Praha se chystá spustit v březnu 2021 testovací provoz dynamického svozu odpadu, který městu umožní efektivněji plánovat svozy. Díky pravidelné kontrole automatizovaných svozových tras bude možné operativně reagovat na změny v produkci odpadu a infrastruktuře města.
Projekt naplánován do září 2022, a to včetně vyhodnocení jeho úspěšnosti.
Chytrý svoz odpadu spadá do koncepce Smart Prague 2030, která si stanovila jako jednu z priorit bezodpadové město. To by mělo být založeno především na odpovědném a inteligentním odpadovém hospodářství.
Praha se snaží využívat moderní technologie s cílem snižovat negativní dopady na životní prostředí, efektivně využívat kapacitu aktuálně dostupných svozových vozidel a operativně se přizpůsobovat aktuální situaci.
Realizace projektu v Praze bude zahrnovat:
- analýzu efektivity současného svozu odpadu pro všechny druhý odpadových komodit,
- vytvoření nových cyklických svozových tras a frekvencí s cílem zvýšit průběžnou efektivitu a kvalitu služeb; to zahrnuje kombinaci nejkratších možných tras, včasného svozu s ohledem na naplněnost a maximální možné využití kapacity vozidel s dlouhodobým cílem snížit počet vozidel využívaných pro svoz odpadu,
- svoz odpadu dle automatizovaných svozových tras, které bude možné denně doplňovat o specifické požadavky jednotlivých operátorů (nové stanoviště svozu odpadu, neočekávaná přeplnění odpadových nádob aj.),
- vybavení všech svozových vozidel navigací pro specifické potřeby, která umožní zaměstnávat jako řidiče i osoby, které nemají s danými svozovými trasami a jednotlivými městskými částmi zkušenost,
- monitoring kontejnerů Asekol pro elektroodpad na celém území Prahy za účelem svozu dle aktuálních potřeb – s cílem vyhnout se zbytečným trasám a svozům a zajistit tak pro obyvatele dostatečnou kapacitu v kontejnerech pro elektroodpad,
- vyhodnocení úspěšnosti změn a srovnání s výchozím stavem.
Tento projekt posouvá již zavedené systémy digitalizace v oblasti odpadového hospodářství v Praze. Nabízí komplexní přehled, transparentnost a díky optimalizaci svozových tras zvýšení efektivity a současně snížení provozních nákladů. Podstatný je také faktor snížení enviromentální zátěže.
Zdroj:
Praha - Chytrý svoz odpadu - smartcityvpraxi
Vestec – monitoring odpadu z pohledu technických služeb
Od 1. 1. 2016 se již ve Vestci nevydávají známky na popelnice, k identifikaci odpadových nádob slouží aktivovaný čip. Technické služby Dolnobřežanská, které zajišťují svoz a likvidaci zdejšího odpadu, disponují vozem, který umožňuje vážení jednotlivých nádob.
Vozidlo dokáže zajistit:
- online komunikaci s centrálním serverem,
- měření GPS souřadnic u každé očipované nádoby,
- vážení s přesností na 1 kg
Odpadové nádoby jsou opatřeny čipy, což umožňuje přesnou evidenci váhy a druhu odpadu na každou jednotlivou domácnost. Vůz vyhodnotí i nádobu, či majitele, který nemá zaplacený poplatek a nádobu nevyklopí. Neplatiče zadává do svozu dispečer se svozovou trasou a online odesílá do vozidla řidiči na monitor.
Zavedením vážení odpadu došlo k částečnému poklesu produkce směsného komunálního odpadu, nicméně celková produkce v důsledku velkého nárůstu výstavby bytových domů logicky vzrostla.
Technické služby obsluhují nejen Vestec, v jejich systému funguje přes 1 000 odpadových nádob. S vážením jsou maximálně spokojeni. „Není tu lidský faktor, který by dokázal ovlivnit váhu,“ říká Pavel Kvítek, vedoucí divize Odpadové hospodářství TS Dolnobřežanská, avšak zároveň upozorňuje: „Chce to větší osvětu na obcích. Velkou roli hraje také intenzivní spolupráce mezi obcí a technickými službami.“
Úskalí monitoringu odpadů
Prostřednictvím chytrých technologií by města měla mít lepší kontrolu nad agendou odpadového hospodářství, pokud jsou veškeré činnosti a odpovědnosti zapojených subjektů přesně a smluvně definovány.
Úspora provozních nákladů jde zpravidla za subjektem, který monitoring odpadů zřídí. Pokud to není město, může se stát, že ušetřené peníze do městské kasy nedoputují. Některé technologie mohou narazit na lidský faktor, který ovlivňuje přesnost získaných dat. U QR kódů jsou informace závislé na obsluze odpadové společnosti. V některých vesnicích dokonce zaznamenali, že si lidé přelepovali QR kódy, aby tak snížili své množství odpadu.
Před výběrem konečného smart řešení je proto důležité mít nejprve zpracovanou podrobnou analýzu produkovaných odpadů v daném území a co nejpodrobnější evidenci všech nádob sloužících pro nakládání s odpady. Nutné je rovněž velmi přesně definovat nastavení všech účastníků zapojených do monitoringu odpadů.
Závěr:
Moderní chytré technologie umožňují zefektivnit stávající systémy pro města a obce. Získat data, která jim pomohou analyzovat současnou situaci, získat kontrolu nad vlastními odpady a podniknout kroky ke zlepšení.
Pomocí senzorů je možné naplánovat svoz odpadu tak, aby popeláři vyváželi odpadové nádoby, které to opravdu potřebují, a to co možná nejkratší trasou a při maximálním využití kapacity vozů. Díky speciálním algoritmům lze svoz plánovat i do budoucna - systém dokáže na základě dlouhodobého sledování přesně odhadnout další vývoj.
Systém chytrého svozu odpadu může přinést velké provozní úspory, a to především menším městům. Kromě optimalizace svozů, která zamezí přepravě poloprázdných odpadových nádob, pomůže technologie městu získat cenné informace o tom, jak se v konkrétní části města třídí odpad.
V době, kdy sílí tlak na obce kvůli třídění odpadu, je každé navýšení velmi cenné. Občané, kteří mají přehled o volných kontejnerech na separovaný odpad, je zpravidla využijí. Jejich vytříděný odpad tak nekončí volně pohozený nebo v nádobách na směsný odpad. Jen málokdo si dá tu práci a hledá jiný kontejner nebo si odpad odnese zpět domů, aby počkal, až ten přeplněný bude opět k dispozici.
Výsledkem digitalizace odpadu, čipování nádob a získávání automatických dat není ale jen úspora peněz. Sníží se také celkový dopad na životní prostředí, protože odpadnou zbytečné cesty. Lze i předpokládat, že lepší přehled o odpadovém hospodářství, který odpovědní pracovníci získají, povede k jejich většímu zájmu o vhodnější nakládání s odpadem.
Pro samosprávy má monitorování odpadů i další výhody. Město nebo obec dokáže efektivněji nastavit motivační programy pro občany, aby mohli snižovat svůj odpad na minimum. To vše prospívá rozvoji městského prostředí, podporuje udržitelný ekonomický vývoj a současně zvyšuje kvalitu života obyvatel.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Komentáře