Význam zeleně a vodních prvků v městském prostředí, stejně tak jako revitalizace krajiny a zvláštní péče o významné přírodní oblasti hrají velkou roli v adaptaci krajiny na změny životního prostředí. Jaké kroky podnikají města a kraje, aby v této souvislosti obohatily svůj region?
Olomouc
Olomouc chystá obnovení historického vodního prvku, kterým je vodopád na hradbách v Bezručových sadech. Proběhla kvůli tomu i sanace narušeného skaliska. Pod hradbami vznikne malé jezírko, pod ním bude jímací šachta s čerpací technologií. Letos by tedy měl být záměr obnovy dotažen do úspěšného konce.
„Chtěl bych zdůraznit, že nám v tomto rozhodnutí pomohla i velkorysá vstřícnost dodavatele technologie, který městu daruje kompletní čerpadlo v hodnotě více než půl milionu korun,“ komentuje rozhodnutí předkladatel návrhu, investiční náměstek primátora Martin Major.
Pardubice
Celá oblast bývalého vojenského cvičiště, tzv. Červeňáku, kterou Pardubice získaly v letech 2017 a 2019 od státu, získá statut městské rekreační zóny. Území Červeňáku má rozlohu zhruba 19 hektarů a město jej nesmí komerčně využívat.
V budoucnu by si lokalita měla, i podle přání obyvatel Pardubic, udržet přírodní charakter a zůstat volnou přírodou v těsné blízkosti centra sloužící k relaxaci, odpočinku i poučení obyvatel města.
V loňském roce město opravilo první ze dvou mostů, které spolu s pozemky získalo, a zajistilo tak průchodnost Červeňáku pro pěší i cyklisty. S vjezdem motorových vozidel, s výjimkou vozů IZS, nepočítá. Do údržby travnatých ploch, ale například i obnovy zaniklého mokřadu se pustili členové Českého svazu ochránců přírody Pardubice.
Na 11. března 2021 od 18 hodin plánuje město online debatu, jejímž cílem tentokrát bude odprezentovat prvotní návrhy, jak by bylo možné toto území využít.
Praha
Praha z minulosti „zdědila“ některé významné plochy zeleně, ale kromě nadstandardní péče o stávající celoměstsky významné plochy zeleně také dlouhodobě systematicky pracuje na rozvoji a zakládání nových ploch zeleně, a to jak na původně zemědělské půdě, tak i na neudržovaných prostranstvích.
Za posledních 20 let tak vzrostla plocha veřejné zeleně o více než 300 hektarů, což je na poměry evropských metropolí naprosto unikátní nárůst. Tento trend navíc stále pokračuje, v současné době je tak ve stádiu rozpracovanosti dalších zhruba 35 hektarů nových zelených ploch. Podle indexu HUGSI za rok 2020, který mapuje městskou vegetaci, je podíl parků, lesů a další zeleně v Praze třináctý největší mezi městy na světě.
„Z umístění Prahy mám jednoznačně radost. Ozeleňování hlavního města je totiž naše priorita. Máme štěstí, že má k tomu Praha skvělé podmínky. Zeleň nám ochlazuje město, zadržuje vodu, pomáhá nám bojovat s tepelnými ostrovy a také přispívá k uhlíkové neutralitě města. Každý rok vysadíme desítky tisíc nových stromů, v Praze vznikají zcela nové lesy, nedávno například v Satalicích, Běchovicích nebo Na Musile. Velké úsilí také věnujeme údržbě a revitalizaci našich velkých parků, jako je Stromovka, Letná nebo Vítkov. Budeme v tom pokračovat i nadále," říká náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.
Z indexu HUGSI za rok 2020 vyplývá, že na jednoho obyvatele Prahy připadá 180 metrů čtverečních zeleně. Travnaté a zalesněné plochy tak tvoří 56 procent rozlohy hlavního města. Česká metropole obstála i v hodnocení průměrného zdraví vegetace a v konkurenci 155 měst z 60 zemí světa celkově skončila mezi nejlepšími na třináctém místě.
V rámci Evropy se dokonce umístila devátá. Až za ní zůstaly metropole jako Vídeň, Paříž nebo Atény. Absolutním vítězem projektu se stalo město Charlotte v americkém státě Severní Karolína, v Evropě vyhrálo hlavní město Litvy Vilnius.
Index HUGSI pro svůj výpočet zkoumá několik parametrů, mezi které patří procento městské zeleně, průměrné zdraví vegetace, podíl zelené plochy na obyvatele nebo rozložení městského prostoru či procento zelené plochy, kterou pokrývají lesy nebo travnaté oblasti. Z těchto měřítek se následně pro každé město sestaví skóre v rozmezí od 0 do 100 bodů. Pro index za rok 2020 byla posuzována data z roku 2019.
Jihočeský kraj
Klokočínské louky se staly další přírodní památkou jižních Čech. Klokočínské louky jsou lučním komplexem, který se nachází v nivě říčky Blanice asi 3 kilometry severozápadně od Protivína na Písecku. Jsou unikátním domovem pro širokou paletu vzácných zvířat, například čolka obecného, kuňky obecné nebo vzácných ptáků bahňáků nebo bekasiny otavní.
Vedle Klokočínských luk Rada kraje znovuvyhlásila dalších osm přírodních památek, které byly vyhlášeny většinou v osmdesátých letech. Jedná se o zvláště chráněná území Michovka, Ražický, Jehnědno, Skalský rybník a Klokočínská olšina, U Narovců, Bavorovská stráň, Smyslov a Upolíny. „V součtu u všech území změna rozlohy činí 35,23 ha. U těch starších lokalit jde většinou jen o drobné změny rozlohy. Zásadní jsou Klokočínské louky, protože se jedná o zachovalé, druhově bohaté bezkolencové louky, které jsou unikátní v měřítku celého Jihočeského kraje,“ dodal vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Zdeněk Klimeš.
Jihočeský kraj má aktuálně ve své správě 204 zvláště chráněných území kategorie přírodní památka nebo přírodní rezervace. Na jeho území leží také 76 evropsky významných lokalit a 7 ptačích oblastí. Cílem kraje je, aby nové území mělo zajištěnu dostatečnou ochranu zachovalých částí přírody při minimálním dopadu na vlastnická práva a možnosti využití pozemků.
Kraj Vysočina
Kraj Vysočina patří mezi oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou. Aktivně se proto podílí na obnově poničených lesních porostů a výsadbě lesních dřevin.
Na přípravu a naplánování výsadby vhodných druhů listnatých stromů i na pozemcích obcí a jejich okolí je možné využít Národní program Životní prostředí, konkrétně program Výsadba stromů s termínem ukončení příjmu žádostí do 30. 4. 2021 nebo Program péče o krajinu na výsadbu nelesní zeleně ve volné krajině.
Zpravidla do poloviny března je možné podávat žádosti v programu Ochrana biodiverzity, který organizuje Český svaz ochránců přírody ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a LČR, s.p. Do tohoto programu se mohou přihlásit jakékoliv spolky, které chtějí udělat něco pro přírodu, např. údržba a instalace ptačích budek, tvorba tůní pro obojživelníky, příprava regionálních lučních směsí rostlin nebo péče o odrůdy ovocných dřevin, jejich mapování a určování.
Komentáře