Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Pražané třídí rostlinný bioodpad do čtyřiceti tisíc nádob

| zdroj: PSAS0

BIOODPAD
zdroj: PSAS

Obyvatelé metropole uložili loni do hnědých nádob téměř 15 300 tun bioodpadu. Pražské služby jim v té souvislosti připomínají správné třídění rostlinných zbytků.

Pro ty, kteří nevyužívají vlastní kompostéry jsou tu hnědé nádoby na bioodpad, bio velkoobjemové kontejnery i sběrné dvory. Kuchyňské zbytky živočišného původu sem ale rozhodně nepatří. Bioodpad se řídí jinými pravidly než soukromý kompost.

Čím dál více Pražanů třídí bioodpad, dokazují to statistiky. V loňském roce uložili do hnědých nádob téměř 15 300 tun bioodpadu. Pražské služby očekávají, že bude toto číslo letos zase o něco vyšší. „Lidem jsme rozdali už přes čtyřicet tisíc speciálních popelnic na bioodpad. Jejich zájem nás těší. Více zapálených třídičů znamená větší množství rostlinných zbytků ze zahrádek a kuchyní ve správném kontejneru,“ říká mluvčí společnosti Alexandr Komarnický.

Svoz bioodpadu si mohou obyvatelé metropole zatím nastavit, na výběr mají ze dvou variant. První je sezónní, který letos začal 25. března a skončí začátkem zimy. Vhodný je pro zahrádkáře a momentálně ho využívá cca 60 % držitelů hnědých popelnic. Druhou možností je celoroční svoz. „Ten doporučujeme hlavně domácnostem v bytových domech se stabilní produkcí rostlinného bioodpadu po celý rok. Zároveň připomínáme, že ten, kdo platí poplatky za černou popelnici na směs, má tu hnědou bezplatně,“ doplňuje mluvčí Pražských služeb.

Pozor na zbytečné chyby při třídění

Při třídění je důležité nemíchat páté přes deváté. Do bioodpadu patří jen rostlinné zbytky. Listí, tráva, plevel, větvičky, rostliny, zbytky ovoce, zeleniny a podobně. Pražské služby důrazně apelují, aby lidé do bioodpadu nevyhazovali pečivo, vejce, kosti, mléčné výrobky, maso, ani žádné obaly a sáčky. „Upozorňujeme, že sem nepatří ani podestýlka po domácích mazlíčcích, protože může být kontaminovaná patogeny a parazity, což znehodnotí obsah celé nádoby,“ upozorňuje Komarnický. Popelnice na bioodpad se řídí jinými pravidly než soukromý kompost.

Kromě klasických hnědých nádob přistavuje hlavní město pro občany i velkoobjemové kontejnery na bioodpad. Do nich mohou odložit to, co se do popelnic nevejde – velké množství listí, trávy, větví ze stromů a tak podobně. Datum a místo přistavení BIO VOK jde snadno dohledat na magistrátním webu https://ksnko.praha.eu/map-bulky/.

Dobře vytříděný bioodpad poslouží městským parkům v podobě kompostu. Rostlinné zbytky vozí Pražské služby do kompostáren. Oproti tomu v bioplynových stanicích najde uplatnění gastroodpad z HORECA sektoru, i obsah hnědých popelnic s oranžovým víkem na kuchyňské zbytky. Jejich sběr teď probíhá v testovacím režimu na východě metropole. Do těchto nádob patří veškeré zbytky živočišného původu z kuchyně, dále například ovoce a zelenina, prošlé potraviny i v původním obalu (kromě skla), všechno každopádně vždy zabalené v jakémkoli typu sáčku. „Praha má doslova důl se „špinavým zlatem“. Chceme z hlavního města udělat premianta ve využívání bioodpadu i gastroodpadu.Zkušenosti z jiných evropských velkoměst ukazují, že je možné skoro všechen vytřídit. A právě tam směřujeme,“ říká radní pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková. Až na výjimky vyhazují v současnosti Pražané kuchyňské zbytky do černé popelnice na směsný odpad. V budoucnu by mohlo město tento cenný materiál využít v rámci plošného svozu třeba k výrobě energie.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert