V České republice eviduje Hasičský záchranný sbor za posledních několik letzásahy při více než 2 000 požárech v provozech zaměřených na skladování nebo zpracování odpadů, včetně skládek, sběrných dvorů nebo třídicích linek. Jen v první polovině roku 2025 realizoval přes 240 takových zásahů.
Tato alarmující situace si vyžádala posílení spolupráce mezi klíčovými institucemi. Řada kontrol probíhá ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), která od července 2025 společně s HZS ČR cíleně monitoruje více než osmdesát zařízení s vyšším rizikem (např. sběr elektroodpadu, pneumatik, plastů). Cílem je zefektivnit prevenci a snížit počet incidentů.
Data od kolektivního systému Elektrowin
Společnost Elektrowin poskytuje data i z pohledu kolektivního systému sběru elektroodpadu. V roce 2024 dosáhl rekordního objemu zpětného odběru: Češi odevzdali celkem 78 115 tun elektrospotřebičů, tedy o více než 14 000 tun více než v roce 2023. Míra sběru se napříč kategoriemi dostala na 77 %, čímž výrazně překročila zákonný limit 65 %.
Elektrowin dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s nesprávným odkládáním elektroodpadu do běžných kontejnerů. Mezi nejproblematičtější položky patří drobné spotřebiče s vestavěnými akumulátory, například zubní kartáčky, holicí strojky nebo chytré hodinky. Tyto předměty často končí ve směsném odpadu nebo ve sběrných nádobách, kam nepatří. Dochází k tomu mimo jiné i kvůli nedostatku informací nebo omezené dostupnosti sběrných míst.
Nebezpečí lithiových baterií a tlakových obalů
V odpadových tocích se běžně objevují například lithiové baterie nebo powerbanky, které jsou citlivé na mechanické poškození a teplotní vlivy. Při stlačení či deformaci se mohou samovolně vznítit, což je riziko, které se zvyšuje při lisování směsného odpadu nebo při manipulaci v zařízeních. Obdobně nebezpečné jsou i tlakové obaly, například od kosmetických přípravků, barev nebo sprejů. Přestože jde často o spotřební zboží, po vyhození do směsného odpadu může dojít k výbuchu či vznícení. Rizikem jsou i běžné domácí chemikálie – jejich kombinace s jinými složkami odpadu může vést k nečekané chemické reakci.
Dopady požárů způsobují rozsáhlé škody na infrastruktuře, ohrožují životy a zdraví zaměstnanců i okolních obyvatel a významně zatěžují životní prostředí. Při hoření odpadních materiálů vznikají toxické emise, včetně dioxinů nebo těžkých kovů, které mohou kontaminovat ovzduší i okolní půdu a vodní zdroje. Následná sanace je časově i finančně náročná a často vyžaduje přerušení provozu.
Jak požárům předcházet
Prevence požárů v zařízeních pro nakládání s odpady vyžaduje kombinaci osvětových, technických i provozních opatření. Klíčové je zajištění bezpečného sběru a zpětného odběru elektrozařízení a baterií – a to jak v rámci specializovaných sběrných míst, tak prostřednictvím infrastruktury kolektivních systémů, jakým je například Elektrowin. Významnou roli hrají také pravidelné kontroly vstupních odpadů, školení obsluhy a monitorovací systémy zaměřené na detekci rizikových materiálů. Z hlediska systémového přístupu je důležité podporovat přehledné značení odpadů, zvyšovat informovanost veřejnosti a zlepšovat dostupnost služeb pro odevzdání nebezpečných složek komunálního odpadu. Při dobré koordinaci mezi samosprávami, provozovateli zařízení a kolektivními systémy lze míru rizika požárů významně snížit.
Komentáře