Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Požáry ve sběrných dvorech a na skládkách: Předcházet jim lze systematickým přístupem

| autor: Aneta Čížková0

fire-2740784_640
zdroj: pixabay

V České republice eviduje Hasičský záchranný sbor za posledních několik letzásahy při více než 2 000 požárech v provozech zaměřených na skladování nebo zpracování odpadů, včetně skládek, sběrných dvorů nebo třídicích linek. Jen v první polovině roku 2025 realizoval přes 240 takových zásahů.

Tato alarmující situace si vyžádala posílení spolupráce mezi klíčovými institucemi. Řada kontrol probíhá ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), která od července 2025 společně s HZS ČR cíleně monitoruje více než osmdesát zařízení s vyšším rizikem (např. sběr elektroodpadu, pneumatik, plastů). Cílem je zefektivnit prevenci a snížit počet incidentů.

Data od kolektivního systému Elektrowin

Společnost Elektrowin poskytuje data i z pohledu kolektivního systému sběru elektroodpadu. V roce 2024 dosáhl rekordního objemu zpětného odběru: Češi odevzdali celkem 78 115 tun elektrospotřebičů, tedy o více než 14 000 tun více než v roce 2023. Míra sběru se napříč kategoriemi dostala na 77 %, čímž výrazně překročila zákonný limit 65 %.

Elektrowin dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s nesprávným odkládáním elektroodpadu do běžných kontejnerů. Mezi nejproblematičtější položky patří drobné spotřebiče s vestavěnými akumulátory, například zubní kartáčky, holicí strojky nebo chytré hodinky. Tyto předměty často končí ve směsném odpadu nebo ve sběrných nádobách, kam nepatří. Dochází k tomu mimo jiné i kvůli nedostatku informací nebo omezené dostupnosti sběrných míst.

Nebezpečí lithiových baterií a tlakových obalů

V odpadových tocích se běžně objevují například lithiové baterie nebo powerbanky, které jsou citlivé na mechanické poškození a teplotní vlivy. Při stlačení či deformaci se mohou samovolně vznítit, což je riziko, které se zvyšuje při lisování směsného odpadu nebo při manipulaci v zařízeních. Obdobně nebezpečné jsou i tlakové obaly, například od kosmetických přípravků, barev nebo sprejů. Přestože jde často o spotřební zboží, po vyhození do směsného odpadu může dojít k výbuchu či vznícení. Rizikem jsou i běžné domácí chemikálie – jejich kombinace s jinými složkami odpadu může vést k nečekané chemické reakci.

Dopady požárů způsobují rozsáhlé škody na infrastruktuře, ohrožují životy a zdraví zaměstnanců i okolních obyvatel a významně zatěžují životní prostředí. Při hoření odpadních materiálů vznikají toxické emise, včetně dioxinů nebo těžkých kovů, které mohou kontaminovat ovzduší i okolní půdu a vodní zdroje. Následná sanace je časově i finančně náročná a často vyžaduje přerušení provozu.

Jak požárům předcházet

Prevence požárů v zařízeních pro nakládání s odpady vyžaduje kombinaci osvětových, technických i provozních opatření. Klíčové je zajištění bezpečného sběru a zpětného odběru elektrozařízení a baterií – a to jak v rámci specializovaných sběrných míst, tak prostřednictvím infrastruktury kolektivních systémů, jakým je například Elektrowin. Významnou roli hrají také pravidelné kontroly vstupních odpadů, školení obsluhy a monitorovací systémy zaměřené na detekci rizikových materiálů. Z hlediska systémového přístupu je důležité podporovat přehledné značení odpadů, zvyšovat informovanost veřejnosti a zlepšovat dostupnost služeb pro odevzdání nebezpečných složek komunálního odpadu. Při dobré koordinaci mezi samosprávami, provozovateli zařízení a kolektivními systémy lze míru rizika požárů významně snížit.

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Wasten
JRK
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
ORGREZ
Nevajgluj
ZEVO Písek
Logo SKS
Meva
Bert
SRVO