Biologicky rozložitelný odpad, který je obecně nazýván bioodpad, je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Velmi důležitou částí biologicky rozložitelných odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO).
Podíl BRKO tvoří velmi podstatnou část směsného komunálního odpadu (SKO). Evropská unie proto přijímá celou řadu opatření, která vedou k přesměrování bioodpadu ze skládek do bioplynových stanic a kompostáren a k následnému uložení do půdy.
Zpracování biologicky rozložitelného odpadu nabývá v kontextu změny odpadové legislativy na významu. Obrátili jsme se proto na zpracovatele BRKO a položili jim otázky:
Jak zpracováváte biologicky rozložitelný komunální odpad a v jaké kvalitě ho dostáváte ke zpracování?
Aneta Bublová, vedoucí oddělení komunikace SAKO Brno, a.s.:
Biologický odpad mohou občané města Brna přinést do kteréhokoliv sběrného střediska odpadu, kterých je po Brně zřízeno 37, tudíž jsou snadno dostupné pro všechny občany. Ze sběrných středisek odpadu odvážíme odpad do Centrální kompostárny Brno, kde je zpracováván na výrobu kompostu.
Dále realizujeme projekt Odvoz gastro odpadu. Nabízíme pravidelné i individuální svozy gastro odpadu z kuchyní, jídelen a restaurací, a to jak kuchyňských zbytků, tak potravin už nevhodných ke konzumaci. Tento odpad je využíván v bioplynových stanicích.
Občané stále vyhazují do bioodpadu nevhodné materiály, kvalita odpadu se pomalu zlepšuje, pracovníci sběrných středisek informují a radí občanům, co do kompostu patří a co ne.
V části Brno-Stránice je realizován pilotní projekt, občanům jsou k dispozici hnědé popelnice na bioodpad a zkoumá se chování občanů a obsah těchto popelnic.
Lubomír Dostál, ředitel Technické služby Náklo:
Přijímáme odpady z okolních vesnic a města Litovel. Kompostárna funguje více jak 5 let a za tuto dobu jsou občané již natolik vyzrálí, že problém s čistotou není a práci nám neztěžují.
Ve vesnicích jsou položeny kontejnery na BRO a ten tam opravdu je.
Martin Šmída, vedoucí kompostárny Resta Olomouc a místopředseda Kompostářské asociace – KompAs:
Přijatý bioodpad si hned rozdělíme na materiál, který ihned zapracováváme do zakládky (vlhký zelený materiál) a ten, který můžeme skladovat a přidávat do zakládky později dle receptury (dřevo). Problematické mohou být tzv. mixy, kde není zřejmé, která složka převládá a zda vyžaduje drcení. Snažíme se udržet správný poměr uhlíku a dusíku a pečlivě sledujeme celý proces, jehož ukazateli jsou pro nás především teplota v zakládce a její vlhkost. Podle toho kompost přehazujeme či zavlažujeme. Po několika měsících pak jde kompost na třídič. Poslední dobou používáme třídič vlastní výroby RESTA HTH 2, kterým třídíme kompost na tři frakce, s tím, že tu nejhrubší rovnou drtíme dřevním drtičem a přidáváme ji do dalších zakládek. Výsledný jemný kompost dozrává v boxech a je prodáván k dalšímu využití.
Ondřej Černý, obchodní manažer odpadářské bioplynové stanice EFG Rapotín BPS:
Naše bioplynová stanice disponuje oproti jiným BPS účinným kladivovým drtičem, který představuje konkurenční výhodu, díky které můžeme přijímat biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) i včetně obalových materiálů. Na příjmu tedy nejprve prochází kladivovým drtičem a poté separátorem, který oddělí obaly a další nerozložitelné součásti dodaného odpadu od využitelného biologického substrátu. Posléze substrát prochází přes hydrolýzu a hygienizaci do fermentorů, kde je získáván bioplyn pro výrobu biometanu, elektrické energie a tepla. Zbylý biologický odpad je na konci celého procesu vyvážen na pole místními zemědělci jako certifikované hnojivo.
Tvoří obsah také nežádoucí příměsi? Jak dále zacházíte s materiálem, který bioodpad obsahovat nesmí?
Aneta Bublová, vedoucí oddělení komunikace SAKO Brno, a.s.:
Ano, obsah tvoří nežádoucí příměsi, ne každý občan je disciplinovaný a zná pravidla bioodpadu. Zejména v případě hnědých popelnic tam občané často odhodí věci, které tam nepatří.
V případě, že kompostárna vyhodnotí obsah nevhodný ke kompostování, je odpad odvezen, stejně jako směsný komunální odpad, do Zařízení pro energetické využívání odpadu společnosti SAKO Brno, kde je dále zpracován a využit k výrobě elektrické a tepelné energie.
Lubomír Dostál, ředitel Technické služby Náklo:
Ano, občas někdo posbírá BRO do plastového pytle a tento hodí do kontejneru. Množství je ovšem zanedbatelné. Máme zde zaměstnance pobírající invalidní důchod, stačí tedy 1 - 2 x týdně přijatý materiál zkontrolovat a případně napravit čistotu.
Martin Šmída, vedoucí kompostárny Resta Olomouc a místopředseda Kompostářské asociace – KompAs:
Ač se snažíme vybírat nečistoty během celého procesu, nejvíce efektivní je to právě při tom finálním třídění. Tam se ukazuje, kolik nerozložitelných příměsí se v bioodpadu vyskytuje. Mezi nimi pak dominují plasty, ale vyskytují se i kameny či stavební odpady, a pak i veškeré složky komunálních odpadů. Už jsme v bioodpadu našli i několik kuriózních případů, včetně dámských podprsenek, pneumatik či kusů nábytku.
Rádi bychom i tyto odpady dále třídili, ale znečištění od bioodpadu je zpravidla tak velké, že nezbývá, než všechno vyházet do černých, tedy směsných popelnic. Důkladnější separace se daří vlastně jen u těch stavebních odpadů, kde má naše kompostárna výhodu, že je součástí většího areálu právě na recyklaci stavebních odpadů, takže se tyto příměsi recyklují přímo v místě.
Ondřej Černý, obchodní manažer odpadářské bioplynové stanice EFG Rapotín BPS:
BRKO k nám přichází v proměnlivé kvalitě. Často obsahuje i, pro nás zatím, nevyužitelné obalové materiály.
Nežádoucí příměsi relativně snadno mechanicky odstraníme na vstupu a naložíme s nimi podle zákona. Odvezeme je k recyklaci nebo na skládku, protože dnes zatím nejsou využitelné.
Foto: ilustrační/ redakce archiv/ Sako Brno, obec Náklo, KompAs, ECR Rapotín
Komentáře