Reklama

1. 11. 2019  |  Publicistika  |  Autor: Hana Tomášková

Polemika: Jak se stavíte ke sdružování obcí a měst ve svazky v oblasti vodohospodářství?

Provoz vodohospodářské infrastruktury patří mezi cenově nejnáročnější položky v rozpočtech obcí a měst. Znamená to značné komplikace zejména pro malé obce. Co jim přinese sdružování do svazků? A co naopak svazky přináší velkým městům?

Obce se kvůli rozložení nákladů spojují ve svazky, které pak dohromady spravují vodohospodářskou infrastrukturu na svém území. Více se o fungování jednoho ze svazků dozvíte v našem článku zde.

Obrátili jsme se na Ministerstvo zemědělství ČR, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK), Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., a město Jihlava, které v roce 2012 vystoupilo z dobrovolného svazku obcí Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko. Požádali jsme všechny jmenované o odpověď na otázku:

Jak se stavíte ke sdružování obcí a měst ve svazky ve vodohospodářství?

 

Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR:

Sdružování obcí ve svazky nebo i jiné větší celky v oblasti vodohospodářství lze vnímat jednoznačně pozitivně. Sdružení ve větší celek umožňuje efektivnější provozování a současně může umožnit tarifní cenu na solidárním základu, tzn. že v celé takto sloučené oblasti bude jednotná cena pro vodné resp. stočné. Takovéto nastavení je příznivé zejména pro méně efektivní oblasti, ve kterých by při plně nákladových cenách tyto překračovaly sociálně únosnou mez, ale při sdružení do větších celků to tak již být nemusí.

 

Oldřich Vlasák, ředitel Sdružení oboru vodovodů                                                        a kanalizací ČR, z.s. (SOVAK):

Na Vaši otázku : Jak se Sovak staví ke sdružování obcí do svazků ve vodohospodářství, odpovídám, že pozitivně. Je to jediná cesta jak zaručit efektivní a ekonomické fungování vodohospodářské infrastruktury. Požadavky jsou stále náročnější a dle benchmarkingu MZE ČR to zvláště malé obce nezvládají.

 

Jiří Paul, ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, a.s.: 

Společnost VAK Beroun má poněkud jiné postavení než obdobné firmy. Je totiž nejen provozovatelem ale i vlastníkem vodohospodářského majetku. Našimi akcionáři je mimo jiné 25 měst a obcí. Takže ta nejužší spolupráce funguje na bázi společné regionální ceny, která platí na území 46 obcí, kde provozujeme vlastní majetek. Pro dalších více než 30 měst a obcí poskytujeme služby spojené s provozováním jejich vodovodů a kanalizací. Zároveň jsme otevření i tomu, aby se i další obce přidružily do regionální ceny. Nechápu snahy některých měst např. ve východních Čechách bořit léta fungující vazby. Regionální cena je výhodná i pro velká města, protože všem přináší úspory z velikosti a úplně jiné možnosti reagovat na aktuální i dlouhodobé potřeby vodárenských systémů.

Ve spojování ve větší celky vidíme jedinou možnost, jak udržet únosné ceny zejména v nejmenších obcích. Právě na příkladu naší regionální ceny můžeme ukázat dvě zásadní výhody velké kalkulace – jednotnou cenu pro různé velikosti systémů a schopnost tzv. udržitelnosti majetku, tedy jeho průběžné obnovování a rekonstruování. Zejména díky regionální ceně jsme mohli za posledních deset let zvýšit naše investice do obnovy majetku z původních 20 milionů na současných 80 milionů.


Petr Laštovička, náměstek primátorky pro oblast rozvoje                                   města a dopravy, Magistrát města Jihlava:

Má to své výhody i nevýhody. Sdružení obcí ve svazku může přinést efektivnější spravování rozsáhlého majetku na větším územní. Na druhou stranu je takový vztah často rizikový, například podobně, jak tomu bylo v případě Jihlavy, kdy byly zájmy některých obcí nadřazovány nad zájmy jiných. Může tedy docházet ke konfliktním situacím, přesto výhody převažují nad nevýhodami.

 

Foto: zdroj MZe ČR, Sovak ČR, CzWA, město Jihlava

Úvodní foto ilustrační/ Pixabay

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI