Podbořany se vydaly na vlastní cestu k energetické i odpadové soběstačnosti

V Podbořanech v Ústeckém kraji zvolili komplexní přístup k energetice a ochraně klimatu. Postupně přecházejí na čistší zdroje energie, pečují o krajinu a efektivně nakládají s místními zdroji i odpady. V oblasti odpadového hospodářství se vydali sice náročnější, ale zároveň efektivnější a finančně úspornější cestou.

Odpadové hospodářství

Namísto řešení „na klíč“ od externího dodavatele si celý systém organizují sami. Přestože tento přístup vyžaduje více práce, přináší výrazné úspory nákladů. Společníky společnosti Skládka Vrbička, s. r. o., je celkem 37 obcí z okolí Podbořan na Lounsku. „Hlavní výhodou je to, že kontrolujeme veškeré finanční toky kolem odpadů,“ vysvětluje starosta Radek Reindl. Aktivity Podbořan však u skládky nekončí. Ještě letos město dokončí nový sběrný dvůr. Samozřejmostí jsou zde také kontejnery na biologicky rozložitelný odpad. Dalším plánovaným projektem je vlastní třídicí linka, pro kterou již město získalo stavební povolení. Součástí zařízení má být také technologie pro zpracování vytříděných plastů metodou depolymerizace. O financování projektu nyní obce jednají se soukromými investory.

Čistší zdroje vytápění

Většina kotelen v Podbořanech využívá zemní plyn. Ten však představuje nejen významnou ekologickou zátěž, ale také ekonomické riziko spojené s kolísáním cen energií. Lokální energetická soběstačnost se proto stala důležitým tématem. Město disponuje 170 hektary lesů, které představují vhodný zdroj dřevní štěpky. Právě biomasa by se v budoucnu měla stát jedním z hlavních pilířů místního systému vytápění.

Environmentální strategie

Odpadové hospodářství i energetická koncepce jsou součástí širší environmentální strategie města. „Nové rezidenční projekty i například výstavbu sportovní haly realizujeme s technologiemi pro zasakování dešťové vody. Máme vydané stavební povolení na rybník o rozloze 0,8 hektaru. Vysadili jsme šest kilometrů větrolamů za sedm milionů korun, obnovili tři kilometry hruškových alejí podél polních cest a čtyřicet kilometrů javorových stromořadí kolem melioračních kanálů a cest. Zároveň pečujeme o sedm hektarů stepních trávníků se vzácnou květenou na městských pozemcích,“ popisuje starosta Radek Reindl.

Podbořany přitom nejsou jedinou obcí, která propojuje energetiku, odpadové hospodářství a péči o krajinu do jednoho funkčního celku. Podobnou cestou se vydaly například Kněžice, považované za průkopníka energetické soběstačnosti založené na bioplynové stanici a využití biomasy, Prosetín se svou inovativní solární sušárnou kalů využívající odpadní teplo, Klenovice zaměřené na obnovu mokřadů a zadržování vody v krajině nebo Rudimov, kde vznikl energeticky aktivní obecní úřad vyrábějící více energie, než sám spotřebuje. Právě takové projekty ukazují, že moderní rozvoj obcí už dávno nespočívá v jednotlivých izolovaných opatřeních, ale ve vzájemném propojení energetiky, hospodaření s odpady, vodou a krajinou.