Energetický management je v některých státech EU, například na Slovensku, už dnes zákonnou povinností. V Česku může obcím přinést body při získávání energetických dotací a u některých výzev je dokonce podmínkou. Především ale pomáhá udělat si pořádek v energetickém hospodaření, pravidelně sledovat spotřebu a plánovat opatření, která povedou k úsporám. Obec Rybniště v Ústeckém kraji se přitom rozhodla jít vlastní cestou – systém energetického managementu vytvořila společně s dalšími obcemi a postupně ho rozvíjí podle svých potřeb.
Obec Rybniště se nachází na severní straně Lužických hor. Geograficky je tak jednou z mála oblastí Česka, které nepatří do České kotliny. „Bohužel nejen geograficky,“ podotýká starosta Roman Forfera. „Politicky, sociálně a ekonomicky se někdy zapomíná, že také my na druhé straně hor patříme k Česku. Jsme ale zvyklí poradit si sami. Spoustu věcí děláme svépomocí a řekl bych, že velmi dobře.“
Obec Rybniště je v okolí známá tím, že dělá „drobné krůčky správným směrem“. Starostovi Forferovi se například daří udržet obecní hospodu. Obec má jedno z nejvyužívanějších dětských hřišť v okolí, okruh pro inline brusle, rekonstruovaný a zateplený kulturní dům s ekologickým způsobem vytápění nebo vlastní běžkařské okruhy pro zimní radovánky. „Skútr jsme pořídili za pár tisíc ze třetí či čtvrté ruky a ‚žehličku‘ (trasér na běžkařské stopy) nám tady vyrobili chlapi svépomocí,“ popisuje starosta.
Soběstačná energetika začíná u dobrého hospodaření
„Soběstačností“ v energetice se nejčastěji rozumí schopnost lokálně vyrobit stejné množství energie, jaké se v daném místě spotřebuje. V širším významu ale můžeme hovořit také o schopnosti obce nebo místní komunity postarat se o vlastní energetické hospodaření. V budoucnu totiž bude platit, že energetika je jednou z oblastí, kde si velkou část věcí dokáže lokální spotřebitel, výrobce nebo prosumer zajistit sám.
Pro zavedení systému energetického managementu se obec Rybniště rozhodla vydat vlastní cestou. Respektive se stala lídrem skupiny obcí v rámci Dobrovolného svazku obcí Tolštejn, které za pomoci Místní akční skupiny Český sever zavedly vlastní systém energetického managementu. „MAS Český sever se řadí mezi lídry českých MAS v oblasti lokální energetiky,“ vysvětluje předsedkyně Krajské sítě MAS Ústeckého kraje Eva Hamplová. „Je tak z našeho pohledu logické podílet se na takovém lokálním řešení, které se později dá škálovat do širšího území. Už dnes mustr tohoto řešení využívají některé MAS nejen v Ústeckém kraji, ale po celé ČR.“
Od inventury až po konkrétní úspory
Systém energetického managementu obsahuje v první řadě inventuru všech odběrných míst a jejich potřeb, včetně cen energií. A to napříč komoditami – elektřinou, plynem, teplem, vodou či tuhými palivy. Následuje pravidelné měření spotřeby, na jehož základě se pak navrhují opatření vedoucí nejprve k energetickým úsporám a následně také k budování vlastních zdrojů energie. „Ke každé budově máme takzvanou Kartu budovy,“ vysvětluje starosta Forfera. „Ta monitoruje stav budovy jednak vzhledem ke konstrukčním prvkům, ale také jednotlivým částem spotřeby, od osvětlení po varnou konvici. Víme tak, kde za co platíme a na čem můžeme ušetřit.“
Zásobník opatření ukazuje, do čeho investovat
Na základě těchto karet budov se pravidelně aktualizuje zásobník opatření – tedy takový „fahrplan“ (jak se v Sudetech říká) energetických investic, které obec plánuje. V případě Rybniště mezi ně patří například:
- Výměna veřejného osvětlení, která právě probíhá. Pomoci by měla ušetřit 70 až 80 % nákladů na osvětlení. „Sám jsem s tímto krokem otálel,“ přiznává starosta. „Právě zavedení energetického managementu mě k tomu jednoznačně přesvědčilo – na základě čísel, nikoliv domněnek.“
- Energetická optimalizace kulturního domu – zateplení fasády, výměna oken a výměna zdroje vytápění.
- Výměna spotřebičů ve školní jídelně. Například starý konvektomat s příkonem 18 kW se musel několik hodin nahřívat, než bylo možné ho použít. V době „náhřevu“ tak sloužil kuchařkám jako topení.
Mezi připravovaná opatření patří také zateplení dalších obecních budov nebo výměna oken. A to navzdory tomu, že jsou plastová. „K tomu nás přimělo snímkování termovizní kamerou,“ vysvětluje Roman Forfera. Plastová okna z konce minulého tisíciletí už ztratila část svých izolačních vlastností. Postupem času tak budou nahrazena modernějšími. Výměna zdrojů vytápění patří mezi další prvky zásobníku. Obec v současnosti využívá tuhá paliva. „Marné platné, počítali jsme to několikrát, je to v tuto chvíli ekonomicky nejvýhodnější,“ dodává Forfera.
Starosta malé obce v Sudetech musí být předně dobrý hospodář. „V kombinaci s vlastním zdrojem energie a snížením spotřeby už ale dává logiku uvažovat o přechodu na tepelná čerpadla. Včetně přípravy na úložiště energií či dobíjení elektromobilů.“ Vlastní zdroj energie je proto nedílnou součástí zásobníku opatření. Optimální plocha se nachází na střeše kulturního domu. „Připravujeme projekt, který počítá se systémem sdílení elektřiny,“ říká starosta. „Kulturní dům má úplně optimální střechu, která umožňuje instalaci elektrárny daleko větší, než je spotřeba budovy. Až budeme moct sdílet do školy, obecního úřadu nebo třeba do obchodu, bude mít tento projekt velký smysl.“
Když energetický management sdílí několik obcí
Obec Rybniště zavedla svůj energetický management společně s dalšími obcemi DSO Tolštejn – Doubicí, Dolním Podlužím, Horním Podlužím, Jiřetínem pod Jedlovou a Chřibskou. „Je to smysluplná aktivita pro dobrovolný svazek,“ vysvětluje Roman Forfera, který je zároveň předsedou DSO Tolštejn. „Umožňuje nám porovnávat spotřeby a efektivitu opatření mezi sebou.“ Výhodou společného řešení je také možnost sdílet zkušenosti a postupy. Obce tak nemusí každá zvlášť vytvářet vlastní systém od nuly.
Open EnergoMAN: vlastní software i hardware
Součástí „soběstačnosti“ řešení je také vlastní software pro řízení energetického managementu. Za tímto účelem se obec Rybniště aktivně podílela na vzniku programu Open EnergoMAN, jehož autorem je táborský radní a programátor Václav Klecanda, který úzce spolupracuje s iniciativou Otevřená města.„Cílem je mít jednoduché a především ekonomicky dostupné řešení pro veřejnou správu,“ popisuje důvody vzniku Klecanda. „Za software se neplatí žádná licence, jen drobný poplatek za využití serverů spravujících databázi. Nebo, pokud obec provozuje vlastní servery, může řešení nasadit tam a neplatit vůbec nic. Program je open-source, tedy volně k dispozici.“ Václav Klecanda programuje. Byli to ovšem především starostové obcí v čele s Rybništěm, kteří definovali, jak bude řešení vypadat.
„Je to opravdu řešení pro starosty vytvářené starosty,“ dodává Klecanda. „Jeho vývoj stále probíhá a jeho nejpodstatnější částí je to, co starostové – v čele s panem Forferou – sami komentují.“ Software umožňuje realizovat samoodečty i dálkové odečty. Také hardware vzniká v Rybništi a okolí. U elektroměrů je jeho autorem Václav Klecanda, chytré plynoměry pak „vymyslel“ varnsdorfský energetik Zdeněk Štěpánek. „Jedná se vždy o kombinaci několika součástek, které koupíte velmi levně. Například plynoměr můžeme udělat z čidla na zavírání oken. Cena takového řešení je oproti komerčnímu pětinová,“ komentuje Štěpánek.
Energetický management jako příležitost pro místní studenty
Na energetickém managementu se podílejí také studenti ze Středního odborného učiliště Varnsdorf. „Ve Varnsdorfu máme významnou regionální školu, která vychovává mladé technicky zaměřené lidi,“ komentuje Eva Hamplová z MAS. „Propojili jsme se s touto školou a nabízíme brigádu a praxi studentům, kteří mají zájem o energetiku.“ Ve Šluknovském výběžku tak již pracují tři energetičtí manažeři – Martin Dvořák, Josef Horvatovič a Marek Bartis, který působí právě v Rybništi. Jejich úkolem je rozepisovat dílčí části spotřeby budov a navrhovat opatření, která povedou k úspoře energií. Supervizi a praktické rady jim poskytují energetičtí manažeři z MAS Český sever a města Česká Kamenice.
Komentáře