Výpadky v odbytu dřeva
Správa městských lesů Jihlava (SML) se potýká se třemi kritickými krizovými faktory. Koronavirovou pandemií, kůrovcovou kalamitou a suchem.
Největším problémem z hlediska pandemie a s ní spojeného nouzového stavu jsou výpadky v odbytu dřeva. „V posledních dnech nám největší výpadek v odbytu dřeva způsobilo omezení tzv. pendlerů, protože náš největší odběratel kulatiny z Rakouska kvůli tomuto opatření musel zastavit výrobu,“ uvedl jednatel SML Václav Kodet. K tomu je potřeba připočíst, že ceny dřeva oproti předcházejícímu čtvrtletí opět poklesly. To znamená, že nemálo sortimentu cenově klesá pod výrobní náklady.
„V lese jsou pozastaveny těžební práce a to jednak z důvodů dopadu opatření na smluvní partnery společnosti, ale zároveň kvůli intenzivnímu zalesňování kalamitních holin, které má na svědomí kůrovec,“ informuje Kodet.
Cena dřeva kvůli kůrovci klesá
Přitom už v roce 2018 se těžba v lesích města oproti průměrné nebo plánované těžbě více než zdvojnásobila. Kůrovec zapříčinil strmý pád cen dřevní kulatiny. Kvůli tomu hrozí i nedostatek provozních peněžních prostředků pro dlouhodobou pěstební činnost. Tu navíc do budoucna může zmařit sucho, neboť nově vysázené stromky potřebují pro zakořenění dostatek vláhy. „Zároveň má nedostatek srážek významný vliv na postup rozmnožování kůrovce na místech, která se mu zatím nepodařilo zasáhnout, a které mohou být suchem výrazně oslabeny,“ zdůrazňuje Kodet.
Zatímco desetiletý roční průměr těžby v letech 2008 až 2017 činil 34 tisíc kubíků dřeva a nikdy nepřesáhl 40 tisíc kubíků, v roce 2018 muselo být vykáceno už 80 tisíc kubíků a loňská těžba činila dokonce 171,5 tisíc kubíků. To je pětinásobek předchozích ročních průměrů. V prvním čtvrtletí letošního roku bylo vytěženo již více jak 70 tis m3 kůrovcového dříví.
Zároveň prudce klesla cena dřeva, takže tržby Správy městských lesů vůbec neodpovídají náročností a rozsahu lesních prací.
Nedostatek sazenic vyřeší vlastní produkce
Kvůli kůrovci výrazně stoupá obnova lesních porostů a mění se i druhová skladba lesa. Obnovu přitom brzdí nedostatek sazenic. Desetiletý průměr obnovy lesa mezi lety 2008 až 2017, který činil dvacet hektarů ročně, v loňském roce SML překročila téměř čtyřnásobně, když obnovila víc než 75 hektarů lesních porostů. Vysadila na nich mnohem víc listnatých dřevin.
Při umělé obnově lesa teď činí poměr nově vysázených listnatých dřevin vůči jehličnanům 41:59. Z listnáčů jsou to především buky (14 %), javory (13 %) a duby (11 %) a z jehličnanů stále vede smrk ztepilý, který SML vysadila na ploše 30 % nově obnovených porostů.
SML provozuje i vlastní lesní školky a to ve Zborné, v Dlouhé Brtnici a na Nepomukách. Do budoucna chce SML mít co největší podíl sazenic z vlastní produkce.
Lesy ČR: Strategie rozvoje
„Řešíme vážné dopady klimatické změny na lesní porosty a kolaps trhu se dřívím. V reakci na tyto zásadní faktory jsme připravili novou strategii hospodaření i obchodu,“ uvedl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček k dokumentu, který stanovuje základní směry a principy dalšího vývoje podniku.
Od roku 2020 se tak například výrazně zvýšila výměra pozemků, na kterých hospodaří a zároveň obchodují lesní závody Lesů ČR. „Počítáme se zvýšením objemu dříví obchodovaného ve vlastní režii na minimálně dva miliony metrů krychlových dřeva,“ doplnil Vojáček.
Dále se výrazně mění obchodní model podniku. Nově se soutěží tři typy zakázek podle zasažení území kalamitou. Podnik podle Strategie také preferuje a přednostně financuje protikalamitní postupy, které souvisí se zvýšením stability a druhové pestrosti lesů včetně zajištění vhodných sazenic a vodohospodářských opatření, zadržujících vodu v krajině.
Ministerstvo zemědělství a řešení kalamitní situace v lesích
Pro zajištění finančních prostředků na obnovu lesa, následnou pěstební péči o les a na odbornou správu lesa za současných nízkých cen jehličnatého dříví z nahodilých těžeb poskytuje MZe finanční příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích.
Bližší informace o státní podpoře najdete zde.
Jak rozlišit kůrovcovou souši od kůrovcového stromu?
Kůrovcovou souši definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.6 :
„Kůrovcová souše je stojící strom (smrk) odumřelý v důsledku žíru lýkožroutů, který již kůrovcům neskýtá podmínky pro vývoj“. V praxi se jedná o strom s opadanou kůrou na většině povrchu kmene.
Kůrovcový strom definuje ČSN 48 1000 v bodě 2.7:
„Kůrovcový strom je strom, ve kterém se nachází kterékoliv vývojové, životaschopné stádium lýkožroutů, jednotlivě či společně“ V praxi se jedná o stromy s náletovými otvory rodičovských brouků a s drtinkami na povrchu kmene; podle roční doby, počasí a stadia vývoje lýkožroutů mohou mít kůrovcové stromy zelené jehličí, opadávající zelené jehličí nebo červené jehličí.
Foto: ilustrační/ redakce archiv
Komentáře