Reklama

15. 3. 2019  |  Oběhové hospodářství  |  Autor: Petr Jarolímek/ Průmyslová ekologie

Oběhové hospodářství znamená fundamentální změnu systému

22.11.2018 se v pražském hotelu Olympic konala konference Nakládání s komunálním odpadem po roce 2024 aneb najdeme optimální řešení pro města a obce?, kterou pořádala společnost B.I.D. a moderoval ji šéfredaktor Průmyslové ekologie Pavel Mohrmann. Na konferenci vystoupil se svým příspěvkem i Miloš Kužvart, předseda České asociace oběhového hospodářství.

Miloš Kužvart, bývalý ministr životního prostředí z let 1998-2002, zmínil ve svém příspěvku  „Česká kreativita a zavádění oběhového hospodářství", že v oněch letech probíhala pod tlakem evropských požadavků masivní rekonstrukce české legislativy a byly přijaty nové zákony o odpadech, o obalech a další.

Poděkoval MŽP za dosavadní transparentní přípravu nového zákona o odpadech a upozornil, že se stává, že při procesu schvalování může dojít k podstatným změnám. 

Dále hovořil o debatové změně výše skládkovacího poplatku, případné recyklační slevě (nebo vratce) a motivaci obcí k podpoře materiálové recyklace.

Řečník zdůraznil, že přesné znění odstavce 7, par. 21 Zákona č.185/2001Sb. O odpadech je:  „Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím předpisem."

„Nejde tedy o zákaz skládkování komunálních odpadů, ale směsnýchkomunálních odpadů a dále využitelných a recyklovatelných odpadů. 

V detailu bývá skryt ďábel - právě ta "směs" - kdy tam bývá leccos materiálově či energeticky využitelného - je důležitá a souvisí s tolik potřebnou transformací nakládání s odpady v České republice."

Nový cíl oběhového hospodářství je ambiciózně nastaven tak, že v roce 2035 bude skládkováno již jen 10% odpadů.  „Podle mého soudu je to rozumné, je to správné a jde teď jen o to, aby se to povedlo," řekl Miloš Kužvart. 

 

Varoval před rozmělněním plánovaných ucelených změn do změti dílčích úprav, které budou mít s principy a hlavně a hlavně s pozitivními efekty oběhového hospodářství pramálo společného z pohledu podnikatelské veřejnosti. Pokud oběhové hospodářství nebude atraktivní pro podnikání, pokus ho zavést selže ke škodě nás všech i budoucích generací.

Varoval dále před vynalézavostí tzv. skládkařské lobby:  „Jít cestou JTZ nebo MBÚ ve skutečnosti znamená nepochopení podstaty oběhového hospodářství, v němž jde o fundamentální změnu systému, kterou uvedenými technologiemi není možno docílit. Šlo by jen o prolongaci současného trendu skládkovat nepřiměřeně velké množství odpadů."

Dále hovořil o výši potřebných investic na zavedení systémové změny, důsledném zahrnování externalit, o holistickém - celostním přístupu, rozšířené odpovědnosti výrobců (ekodesign)o nezbytnosti kooperativního modelu a podpoře ze strany státu vytvořením celé řady ekonomických nástrojů.

Celou přednášku Miloše Kužvarta můžete shlédnout na následujícím videozáznamu:

Miloš Kužvart - Česká kreativita a zavádění oběhového hospodářství

 

Foto: autor

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI