Uvedené postupy, kterými problematiku navrhuje řešit Ministerstvo vnitra ČR či Ministerstvo financí ČR, radní města Kostelec nad Černými Lesy, Ewa Chmelíková, komentuje s tím, že v praxi žádný efekt nepřinášejí.
Místní poplatek
U místního poplatku je poplatníkem v souladu se zákonem o místních poplatcích fyzická osoba přihlášená v obci (osoby s trvalým pobytem v obci a cizinci s jinými stanovenými typy pobytu) a fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba.
Fyzické osoby vlastnící uvedené nemovitosti pak dle zákona o místních poplatcích platí ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Zákon o místních poplatcích je tedy nastaven tak, že i za nemovitosti, ve kterých není přihlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, se místní poplatek platí, ačkoliv třeba ve výši pouze jedné osoby.
„Pokud v domečku, kde není přihlášena žádná osoba, bydlí 10 zahraničních dělníků, které často navštěvují rodinní příslušníci či známí, kteří odpad z principu netřídí, případně místa pro tříděný odpad využívají pro to, aby se zbavili všech odpadků, protože nemají dostatek popelnic, tak nám sdělení, že lze získat místní poplatek za jednu osobuje, v našem případě opravdu nepomůže,“ argumentuje Ewa Chmelíková a dodává: „Obzvláště, když se potom náklady na netříděný odpad rozpočítávají na všechny poplatníky a místní občané platí za něco, co nezpůsobili."
Poplatek
U tohoto poplatku je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká v obci komunální odpad. Skutečnost, zda je dotčená osoba přihlášená v obci k trvalému pobytu či nikoliv, zde nehraje žádnou roli. Plátcem poplatku, který jej na jednotlivé poplatníky rozúčtovává, je vlastník nemovitosti.
„Jak má obec prokázat, že se dotyčná osoba v obci zdržuje? Že v domečku je těch 10 dělníků plus 10 jejich rodinných příslušníků? A že se nejednalo o krátkodobou rodinnou návštěvu babičky, která platí poplatek či místní poplatek někde u Ostravy?" ptá se Ewa Chmelíková, „To tam má starosta vartovat a fotit? Tento systém je možný v malých obcích, kde se všichni znají. Případně ve velkých městech, kde je dostatek úředníků, právníků či městských policistů.“
Motivační program
Některé obce tuto situaci řeší tím, že pro své občany, tj. občany trvale hlášené v obci, mají různé „motivační“ programy, například v oblasti odpadového hospodářství apod., což spadá do jejich samostatné působnosti.
„Mimochodem, změna legislativy tuším v roce 2001, zcela zlikvidovala náš „motivační“ systém, který v obci fungoval,“ zmiňuje Chmelíková, „Platba za svoz byla dvousložková – za počet svozů a za váhu popelnice - čárový kód na každé popelnici. Svoz tříděného odpadu od domu, včetně velkoobjemového a nebezpečného, zdarma, sběrný dvůr s pracovní dobou 5 dnů v týdnu včetně soboty. Pokud někdo důsledně třídil, platil méně, pokud někdo netřídil, platil více. Ze zákona jsme museli zavést místní poplatek, fungující systém byl nenávratně zničen. Ze dne na den se srovnaly náklady pro ty, co třídili i pro ty, co netřídili. Samozřejmě, že ani náš motivační systém neřešil černé skládky, ale to už je zase jiná říkanka.“
Černé skládky zůstanou bez postihu?
Častým nešvarem je také vznik černých skládek. Míst, kde je nelegálně ukládán odpad, přibývá a jeho odstranění jde na náklady obce. Často se přitom jedná o objemný odpad jako je nábytek, koberce nebo stavební materiál, který lidé z pohodlnosti neodkládají na určená místa.
„Domoci se nějaké pokuty je takřka nemožné. Policie ČR problém s černými skládkami řešit odmítá, ORP nemá pro změnu nástroje jako Policie ČR. Tudíž ten, kdo porušuje zákon, je v pohodě. Pokud lumpa, který vytváří černé skládky, nechytnete "při činu", nejlépe za účasti několika důvěryhodných svědků, kteří se nebudou bát svědčit, vždy unikne sankcím,“ upozorňuje Ewa Chmelíková.
Foto: ilustrační/ Wikimedia Commons
Komentáře