Reklama

19. 5. 2019  |  Odpady  |  Autor: redakce/ Pavel Mohrmann

ZVUŽ měl specifikovat reálné cíle i podmínky, zní z řad KS

Návrhy nové odpadové legislativy vzbuzují mnoho reakcí. Vznikají otevřené dopisy, nové iniciativy. MŽP sbírá připomínky. Objevují se názory, že zákony neumíme připravit a vlastně je ani nepotřebujeme.

Některé z našich kolektivních systémů se již k nově vznikající legislativě vyjadřovaly. My jsme požádali o názor na danou problematiku kolektivní systém Asekol:

Je možné, aby ZVUŽ vůbec nevzniknul a zpětný odběr fungoval dál dle staré platné legislativy? Nebo potřebujeme opravdu novou? Pokud ano, které body je třeba řešit (třeba novelou)?

“Stará platná legislativa” dala slušný základ vzniku systémům zpětného odběru a stále definuje nezbytný právní rámec pro jejich reálné fungování a rozvoj. Zpětný odběr je založen na principu rozšířené odpovědnosti výrobců, kteří se v ČR této legislativní výzvy od roku 2005 chopili většinou zodpovědně a dokázali relativně rychle vybudovat potřebnou infrastrukturu a zajistit nejen plnění zákonných povinností, ale i plnění sběrových kvót. Zpětný odběr stanovených výrobků se neustále vyvíjí a s ním i legislativa, kterou bylo nezbytné průběžně harmonizovat s evropským právem. V minulém roce byl evropským parlamentem schválen tzv. Balíček oběhového hospodářství novelizující vybrané směrnice a nově schválené povinnosti se týkají i systémů zpětného odběru a kolektivních systémů. ČR tak stojí před další implementací vycházející z novelizovaných směrnic a ideální příležitostí jsou právě nově připravované odpadové zákony.

Přestože zpětný odběr může fungovat i nadále dle stávajícího zákona a implementaci lze řešit jeho novelizací, rozhodlo se MŽP z důvodu nezbytnosti prosazení nového Zákona o odpadech pro zásadní systémovou změnu v podobě dvou nově navržených zákonů, které jsou na sebe navázány a budou schvalovány společně.

 



 

Zdroj: Průmyslová ekologie

Původní článek z Průmyslové ekologie najdete zde.

 



Rozšířená odpovědnost výrobců se týká systémů zpětného odběru akumulátorů a baterií, vysloužilých elektrozařízení, pneumatik a autovraků. Všechny tyto uvedené oblasti mají svá specifika, která je potřeba správně pochopit a v nové legislativě regulačně správně nadefinovat s ohledem na jejich funkčnost a další rozvoj. Návrh nového Zákona o výrobcích s ukončenou životností se snaží reflektovat stávající model systémů zpětného odběru a současně přináší nové nástroje regulace a již zmíněnou implementaci. Přestože je tento předložený návrh zákona výrazně regulačně obsáhlejší, umíme si představit, že po jeho racionálních úpravách může být do budoucna dobrým základem pro zajištění kontinuity a rozvoje zpětného odběru ve všech jeho oblastech. Je však potřeba povinným osobám tj. výrobcům vytvořit reálné podmínky pro podporu plnění jejich povinností v souladu s principy oběhového hospodářství a nezatěžovat je zbytečnou či nadměrnou regulací.

Stávající systémy zpětného odběru mohou fungovat dle stávající legislativy mnoho dalších let, nicméně si myslíme, že by nový zákon byl systémovým přínosem umožňující jejich další rozvoj a transparentnost. Novým zákonem se budeme řídit mnoho dalších let a proto by měl obsahovat reálné cíle a stejně tak i reálné podmínky pro jejich efektivní dosažení s ohledem na principy a účel zpětného odběru v souladu s evropskými směrnicemi a bez nadbytečné a účelové regulace.

Každopádně oba návrhy nových odpadových zákonů mají za sebou teprve mezirezortní připomínkové řízení a je velkou otázkou, jakou podobu budou získávat v dalších krocích legislativního procesu.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

 

 



 

Máte dotazy či připomínky?

Napište nám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


 



 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI