Zpřísňující se emisní i bezpečnostní normy staví klasická spalovací vozidla do stále nevýhodnější pozice. Zejména v městském režimu se začínají prosazovat alternativní pohony a elektromobilita zde dostává prostor.
Krátké denní trasy, časté zastávky a možnost rekuperace energie činí z elektrických vozidel ideální nástroj pro komunální využití. Situace na spotřebitelském trhu se však formuje odlišně.
V sousedním Německu například v červnu 2025 byla přes polovina prodaných osobních vozidel s nízkoemisním pohonem.
Ze všech prodejů tvořila hybridní vozidla (HV) 38,6% a čistě elektrická vozidla (BEV) 18,4%. Prodej vozidel čistě na benzín/naftu klesl meziročně o zhruba 33%.
V České republice tvoří aktuálně vozidla s nízkoemisním pohonem zhruba třetinu prodaných osobních vozidel. Pozorujeme však rekordní meziroční nárůst (např. u BEV +110% za 1-5/2025). Otázkou zůstává, zda jde o důsledek technologického pokroku a volné ruky trhu, či jsou spotřebitelé ovlivňováni finančními podporami (např. ‚Záruka Elektromobilita‘ pod taktovkou Ministerstva Průmyslu a Obchodu).

Pro mnohé spotřebitele zůstává elektromobil stále nekonkurenceschopný – cena, dostupnost nabíjení či zvyklosti hrají svou roli. Výhody dlouhodobé údržby či nižší ekologické stopy jsou jen těžko hmatatelné.
Komunální praxe a v provoz „okolo obecního komína“ se však značně liší od běžného spotřebitele. Denní trasy zpravidla nepřesáhnou 80–100 km, vozidlo se po obědě vrací na základnu a přes noc se může bez problému dobíjet. Jakmile započítáme faktory jako jsou obecní fotovoltaika, nižší náklady na servis, i tichý nízkoemisní provoz, může být elektrický vůz pro obec dlouhodobě výhodnějším a praktičtějším řešením.

Na trhu dnes existuje celá řada kompaktních elektrovozidel pro komunální provoz – od elektrických tříkolek a malých valníků po sofistikované vozy s uzavřenou nástavbou nebo lisovacím zařízením. Každé město či obec si tak může zvolit konfiguraci přesně podle svých potřeb. Pro svoz odpadkových košů, údržbu parků či ranní úklid náměstí mohou být elektrovozidla s jednoduchou nástavbou ideálním a zároveň moderním řešením.
Závěrem: Elektromobilita si cestu nachází. V některých sférách pomalu a s logikou, v některých pomocí finanční motivace. V osobní dopravě se hledá rovnováha mezi benefity a kompromisy, v oblasti městského provozu a komunální služeb se tato rovnováha a logika hledá o poznání jednodušeji – technická, ekonomická i společenská.

Komentáře