Kraj Vysočina podpoří druhou etapu tříletého vědecko-popularizačního projektu Zaniklá sídla v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, jejich dědictví a stopa v kulturní krajině. Společně na něm pracují Muzeum Vysočiny Třebíč a Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Krajští radní schválili dvousettisícovou podporu na aktivity roku 2026.
„Chceme uchovat příběhy míst, která z krajiny zmizela, i vzpomínky lidí, kteří tam žili. Projekt propojuje práci odborníků s pamětí místních obyvatel a výsledky představí veřejnosti formou výstavy, přednášek i dalších aktivit. Je to důležitá součást poznání moderní historie našeho regionu,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla. Projekt mapuje osudy obcí, mlýnů i rekreačních lokalit, které v 70. a 80. letech minulého století ustoupily výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany a vodních nádrží Dalešice a Mohelno.
„První část projektu se uskutečnila v roce 2025. Badatelé zahájili archivní a terénní výzkum, shromáždili první historické materiály, oslovili pamětníky a začali digitalizovat dobové fotografie,“ informoval radní Kraje Vysočina pro oblast kultury a památkové péče Miloš Hrůza s tím, že součástí projektových aktivit byl mimo jiné odborný workshop, který vedli pracovníci Akademie věd ČR, zaměřený se na výzkum v terénu a metodiku tzv. oral history, badatelských postupů pro korektní a etické zpracování osobních vzpomínek pamětníků.
V letošním roce se výzkum zaměřuje hlavně na oblast zatopeného údolí řeky Jihlavy v souvislosti se stavbou Dalešické přehrady. „Pokračují rozhovory s pamětníky, dokumentace zaniklých míst i příprava závěrečné výstavy, kterou chceme představit v roce 2027 a tím projekt v příštím roce ukončit,“ doplnil ředitel Muzea Vysočiny Třebíč Michal Zábrš. Projekt vznikl na základě dlouhodobé spolupráce Kraje Vysočina s Akademií věd ČR, která podporuje společné výzkumné aktivity regionálních institucí a vědeckých pracovišť. Cílem je nejen rozvíjet vědu a výzkum v kraji, ale také přiblížit jejich výsledky veřejnosti.
Komentáře