Snížení rizika přenosu nákazy novým typem koronaviru a ochrana potravin před kontaminací. To byl jeden z hlavních důvodů, proč se v době nouzového stavu zvýšila četnost používání plastů u obalů potravin. Podle výrobců se přitom s touto snahou v nouzovém stavu poměrně rychle sžili nejen obchodníci, ale také spotřebitelé. „Primární funkcí obalu potraviny je vždy ochrana, zejména před možnou kontaminací výrobku. Spotřebitelé a obchodníci si tuto skutečnost naplno uvědomili až v průběhu koronakrize. Celková nálada na trhu se v tomto směru výrazně změnila. Původní trendy v oblasti redukce obalového materiálu, tak poměrně rychle vystřídaly snahy balit velké množství potravin do jednorázových plastů,“ sdělil marketingový manažer společnosti Hollandia Karlovy Vary Jan Škoda.
Podobný pohled v tomto směru nabízí Lukáš Václavík z Institutu cirkulární ekonomiky. „V průběhu koronavirové krize byly plastové obaly vnímané jako nutné zlo, bez kterého nebylo možné zaručit hygienickou nezávadnost jak pro zákazníky, tak i pro pracovníky jednotlivých provozoven. Tato krize nám poukázala na nedořešené oblasti v systému zpětného využití, nad kterými již není možné zavírat oči,“ sdělil.
Vítězství faktoru zdraví
Typickým příkladem změny vnímání obalů u potravin bylo dosud nepraktikované balení veškerého pečiva do igelitových sáčků. Podle obchodníků však tento příklad ukazuje, že faktor zdraví zde převážil nad vlastní hodnotou produktu. „Balení čerstvého pečiva a jeho prodej se z našeho pohledu ukázalo jako poměrně problematické. Pokud člověk zabalí například čerstvý chléb do igelitového sáčku, tak v takovém případě brzy zplesniví a obecně mnohem rychleji ztrácí na kvalitě a hodnotě,“ uvedl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.
Ačkoliv se v období nouzového stavu šlo v tuzemských obchodech častěji setkat s plastovými obaly potravin, podle mluvčí společnosti EKO-KOM Lucie Müllerové však zatím nelze říct, zda bude kvůli koronakrizi jejich letošní spotřeba vyšší než v minulosti. „Během nouzového stavu byla podle dílčích dat produkce odpadu z domácností vyšší, naproti tomu však znatelně klesla produkce živnostenských a průmyslových odpadů, díky uzavřeným provozům. Skutečný výsledek tedy nelze bez kompletních dat zatím odhadnout,“ doplnila. Výrazně zvýšenou spotřebu plastů na obaly šlo během nouzového stavu registrovat i podle Jiřího Reisse ze Svazu chemického průmyslu ČR. „V celkové spotřebě všech plastů ale může být pravděpodobně snadno převáženo významným poklesem v jiných tržních segmentech, jako je například automobilový průmysl,“ sdělil.
Omezování plastů by mělo pokračovat
Ačkoliv je podle Jana Škody pochopitelné, že role faktoru zdraví v době nouzového stavu výrazně stoupla, výrobci by podle něj neměli zapomínat na své dřívější záměry. „Před koronakrizí panovala u řady z výrobců nálada, že chtějí ušetřit každý gram plastů. Poté se však úplně obrátila. Tlak na redukci plastů u obalů potravin, zejména polypropylenu, by však neměl ustávat ani v období krize. Jeho postupná redukce přinese pouze pozitiva,“ sdělil. U řady potravin se podle něj totiž používá naprosto zbytečně a jeho funkce je čistě estetická. „Příkladem jsou překrývající plastová víčka u mléčných nápojů, kde víčko plní pouze estetickou funkci. Proto jsme ho již v minulosti odstranili,“ doplnil Jan Škoda
V podobném duchu se vyjadřuje i Václavík, který považuje upřednostnění zdraví obyvatelstva před snižováním odpadů za relativně správné rozhodnutí v dané hektické situaci. „Na druhou stranu to odmítáme přijmout jako staronový standard a měli bychom stále směřovat ke snižování množství obalů, popřípadě hledat cesty pro jejich znovuvyužití,“ doplnil.
V případě, že by v dohledné době přišla druhá vlna koronaviru a s ní zpřísněná hygienická opatření, lze podle odborníků očekávat z hlediska obalových materiálů potravin podobný přístup jako na jaře. „Žádné funkční a ozkoušené systémy, které by nahradily plasty na jedno použití v prodeji potravin, stále neexistují,“ uzavřel Václavík.
Foto: ilustrační/ Pixabay
Komentáře