Reklama

16. 3. 2019  |  Odpady  |  Autor: Hana Tomášková

Kompostovat můžete i v bytě, zkuste vermikompostování

V minulém dílu jsme se věnovali tématice kompostování. Pokud nemáte zahradu pro založení kompostu, nezoufejte. Jsou řešení pro balkony i samotné byty. Dnes se zaměříme na vermikompostování. Kompostér můžete mít třeba rovnou v kuchyni nebo na chodbě. Při správném zacházení se nemusíte obávat zápachu ani nadbytečného hmyzu.

Co je vermikompostování

Vermikompostování je způsob rozkladu organického odpadu na použitelnou hmotu s využitím žížal (lat. vermes = červ, žížala). Žížaly dokáží za den pozřít potravu o váze až poloviny vlastní hmotnosti a přeměnit ji v úrodný humus. Další výhodou je, že kompostování se žížalami je možné po celý rok.

Není žížala jako žížala

Pro vermikompostování byly vyšlechtěny tzv. kalifornské žížaly (Eisenia fetida andrei). Tento druh žížal je uzpůsobený ke konzumaci organických zbytků a rychle se množí. Naše české žížaly ve stejných podmínkách nepodávají tak velký výkon, nicméně lze je použít také (žížala hnojní - Eisenia fetida).

Vermikompostér = ubytovna žížal a výrobna kompostu

K vlastnoruční výrobě kompostéru může postačit obyčejný plastový box s víkem nebo můžeme použít dřevěnou bednu (z tvrdého dřeva BEZ chemického ošetření). Žížaly ke svému životu potřebují dostatek vzduchu, proto je nutné při výběru nádoby dbát na to, aby byla dostatečně prostorná, avšak ne příliš hluboká. Velikost nádoby závisí na množství kompostovaného bioodpadu. Na 1 kg týdně je potřeba zhruba 0,2 m2.

Ve specializovaných obchodech koupíte vícepatrové vermikompostéry, které umožňují díky děrovaným dnům vertikální přesun žížal. Díky tomu odpadá práce s jejich přebíráním v hotovém kompostu. Navíc obsahují i zásobníky na tzv. „žížalí čaj“, který se snadno stáčí.

Jak vybavit vermikompostér

Na dno umístíme podestýlku (tráva, listí, roztrhaný a navlhčený papír, půda, rašelina, hobliny nebo kokosové vlákno). Zakoupené kompostéry již zpravidla obsahují suroviny na podestýlku (kokosové vlákno a natrhaný papír). Do podestýlky se vloží násada žížal a vhodné kousky bioodpadů menší než 5 cm.

Umístění vermikompostéru

Vermikompostér umístíme tak, abychom zajistili žížalám optimální teplotu kolem 20 °C a správnou vlhkost substrátu. V zimě je tedy nutné nenechávat vermikompostér venku bez izolace, aby nepromrzl. V létě ho zase nesmíme vystavovat přímému slunci, aby nedocházelo k výparu vody a k přehřívání.

Teplota by ve vermikompostéru by se měla pohybovat od 5 °C do 25 °C. Pro chov žížal je důležitá optimální vlhkost 55 až 70 %. Vlhkost potřebují žížaly k tomu, aby mohly dýchat.

 

Přečtěte si také

Co patří na kompost a jak ho správně založit?

 

Zabydlování žížal

Zejména zpočátku je třeba na kompostování nespěchat a dát žížalám čas, aby se zabydlely a rozmnožily. Pozor na zahlcování potravou! To, že se žížaly zabydlely, poznáte tak, že potravu, kterou jim dáte, začnou zpracovávat rychleji a vy je tak budete moci krmit častěji. Jestliže žížaly nestíhají zpracovat potravu, způsobuje nahromadění většího množství organických zbytků pozdější obtěžující zápach vermikompostéru.

Krmení žížal

Potravu krájejte na malé kousky a přidávejte ji nahoru.Nebudete tak žížaly rušit a nezpůsobíte jim zmatek v jejich domově – vajíčka totiž kladou do určitých míst. Čerstvě přidaný odpad je dobré přihrnout vrstvou hlíny, aby se k němu žížaly lépe dostaly. Žížaly krmte jednou až dvakrát týdně.

Zpočátku je vhodné potravu žížalám vážit. 0,5 kg žížal zkonzumuje zhruba 0,25 kg bioodpadů denně. Postupně, podle vzrůstajícího počtu žížal, můžete množství potravy zvyšovat. Počet žížal se zdvojnásobí přibližně za 3 měsíce.

Čím žížaly krmit

  • zbytky ovoce, zeleniny (včetně slupek citrusů)
  • slupky od cibule a česneku
  • zbytky pečiva
  • zbytky čaje a kávy (včetně čajových sáčků a kávových filtrů)
  • použité papírové kapesníky, ubrousky
  • proužky papírové lepenky, natrhaný papír
  • piliny, podestýlka hlodavců
  • opadané listí stromů a keřů
  • rozdrcené vaječné skořápky (v malém množství)
  • zbytky jídla (ne mastná a v malém množství)

Co do vermikompostéru nepatří

  • mléčné výrobky
  • maso, kosti
  • mastná jídla a tuky

Průběh vermikompostování

Ve vermikompostéru se postupně odděluje hotový kompost od zbytků jídla. Jakmile je naplněno první patro vermikompostéru, je třeba do druhého patra připravit žížalám novou podestýlku, kam se přestěhují. Bioodpady dáváme do druhého patra, spodní patro ponecháme 2 – 3 měsíce - materiál se v něm za tu dobu plně přemění v kompost.

Veškerá přebytečná vlhkost je odváděna do zásobníku na vodu, odkud ji můžeme průběžně čerpat. Jedná se o tzv. „žížalí čaj“. To je úžasné kapalné hnojivo pro pokojové květiny i zahradu. Pro jeho aplikaci se doporučuje smíchat ho se stejným dílem vody.

Výhody vermikompostování

Správně vedený kompost nezapáchá. Pokud nepřidáte nic, co by žížaly nejedly, nemusíte se zápachu obávat. Neláká ani octomilky. V případě, že se budete o kompost dobře starat, nebude pro octomilky zajímavý. Můžete odjet i na letní dovolenou, žížaly přežijí bez potravy přibližně 3 týdny. Vermikompost je považován za nejúčinnější organické hnojivo.

Hotový kompost

Kompost je hotový přibližně po třech měsících, má tmavou barvu a připomíná černozem. Jsou to vlastně žížalí výměšky obsahující látky, které chrání rostliny před chorobami a zlepšují jejich růst. Tento vysoce kvalitní humus nezapáchá, neobsahuje zbytky nerozloženého odpadu ani patogeny.

Příště se podíváme na kompostování pomocí bakterií Bokashi.

 

Foto: ilustrační/ Pixabay

 


 

Přečtěte si také:

Co patří na kompost a jak ho správně založit?​

 


 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM