Evropská komise oznámila, že odsouhlasila provozní podporu pro vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Rozhodla totiž, že pomoc je „nezbytná a vhodná“, jelikož urychlí dekarbonizaci, aniž by nepřiměřeně narušila hospodářskou soutěž.
Rozhodnutí Komise má Česku pomoci s dekarbonizací a modernizací teplárenství a přispět k plnění klimatických cílů. „Očekává se, že tento režim přinese úspory CO2 ve výši přibližně 9,3 milionu tun ročně,“ uvedla Komise. Schválená podpora poběží do 31. prosince 2025 a počítá se s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy eur (75 miliard korun).
„Jde o opravdu významný úspěch. Vyjednávání o tomto povolení probíhala s Evropskou komisí velmi intenzivně a jejich úspěšné dotažení pomůže s modernizací naší energetiky. Zároveň to přispěje k našemu úsilí v podobě zajištění domácnostem a firmám dostatku dodávek elektřiny i tepla za dostupné ceny a ekologizaci energetiky,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Podle Ministerstva průmyslu a obchodu bude model využívat nejefektivnější a nejmodernější formu podpory, která bude závislá na situaci na trhu. Podpora by totiž měla mít podobu výkupních prémií (bonusů) za každou megawatthodinu vyrobené elektřiny po dobu 15 let. „Výše bonusu je stanovena na základě nabídkových řízení, s výjimkou malých zařízení (do 1 MWe), kde je částka administrativně stanovena českým energetickým regulačním úřadem na ročním základě a omezena na mezeru ve financování,“ vysvětluje Komise.
Pokud budou ceny energií vysoké, výrobce bude finanční prostředky do systému podpor vkládat a nikoliv čerpat. Střední a velká zařízení budou o výši podpory soutěžit v aukci. „Předpokládá se, že financování uvedené podpory bude vícezdrojové, a to z prostředků z dotace na provozní podporu ze státního rozpočtu, z regulovaných plateb v cenách elektřiny a eventuálního využití výnosů z dražeb emisních povolenek,“ doplňuje MPO.
Vzhledem k vysoké účinnosti a úspornosti kombinované výroby elektřiny a tepla jsou tyto technologie důležité zejména v dnešní době, kdy se z ekonomických důvodů přestává vyplácet provoz uhelných zdrojů a hrozí jejich postupný útlum. Dále se díky nim počítá se snížením emisí skleníkových plynů a posílením energetické bezpečnosti. Podle MPO by do roku 2030 měla tato zařízení dosáhnout výkonu až kolem 3 GW.
„Předpokládáme, že tato vysoce účinná zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla budou provozována především v zimních měsících, kdy je vyšší poptávka po energiích a zároveň nižší výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento provozní model bude přispívat k vyrovnávání sezónních výkyvů ve výrobě elektřiny,“ uvádí René Neděla, vrchní ředitel sekce energetiky MPO.
Ministerstvo si od provozní podpory slibuje také to, že banky se budou pozitivněji stavět k financování výstavby těchto zařízení. „Stabilní a předvídatelná podpora snižuje rizika a podporuje realizaci projektů i prostřednictvím nižších úroků z případných půjček,“ dodává Neděla.
Mezi příjemce podpory patří provozovatelé nových nebo modernizovaných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v Česku, která splňují definici vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. „Způsobilé jsou všechny technologie a projekty, které umožňují výrobu elektřiny z vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, s výjimkou technologií a projektů využívajících pevná fosilní paliva, motorovou naftu a ropu. Projekty s využitím zemního plynu budou muset buď uzavřít podporovaná zařízení, nebo umožnit přechod na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny do roku 2050, aby se zabránilo závislosti na zemním plynu,“ doplňuje Komise.
Schválená podpora podle ministerstva doplní investiční dotace, která zařízení čerpají prostřednictvím příslušných dotačních programů, především z programu HEAT z Modernizačního fondu.
Komentáře