Kam se mají obrátit a na co zejména se mají zaměřit představitelé obcí, když se rozhodnou vyměnit nebo rekonstruovat veřejné osvětlení a nevědí, jak správně zadat technickou specifikaci výběrového řízení?

Především je třeba zachovat postup daný zákonem. Mezi základní a nezbytné dokumenty patří generel VO (viz níže) a pasport (viz níže). Generel určuje, jak mám svítit. To záleží na konkrétní situaci - například jaký je charakter ulice, jaký je na ní provoz, atd. V generelu by měla být uvedena základní pravidla jakým způsobem tam musíme svítit.

Je třeba věnovat velkou pozornost výběrovému řízení, zejména zadání technických parametrů. Rozumných parametrů. Požadovat po dodavateli například dodržení rozměru svítidla je oblíbený, ale nelegální způsob, jak prosadit jednoho dodavatele a vyřadit jiné. Naopak je zcela legální požadovat, aby svítidlo bylo modulární. Aby bylo možné vyměnit zvlášť blok s vlastními LEDkami, zvlášť napájecí blok. Svítidla, která to neumožňují, je nutné při poruše jednoho dílu vyměnit celá. A pokud je po záruce, tak to často znamená svítidlo zahodit a koupit nové.

Ve smlouvě o dodávce, která je součástí výběrového řízení, je nezbytné uvést přesný popis požadovaného řešení zahrnující CELOU dodávku včetně přesné specifikace svítidel. Jen tak se může zadavatel domáhat dodávky odpovídající požadavkům výběrového řízení.

„Doporučuji dvoufázové výběrové řízení.“

Doporučuji dvoufázové výběrové řízení, kdy v první fázi by proběhlo výběrové řízení na samotná svítidla a ve druhé fázi pak výběrové řízení na dodání veřejného osvětlení s tímto svítidlem. Tím se zamezí tomu, že by výběrové řízení na každou ulici vyhrálo jiné svítidlo a zajistí se jednotná svítidla pro celou obec. To má velký význam pro údržbu, není třeba mít skladem náhradní díly pro velký počet různých svítidel. Tady musím upozornit, že tvrzení o tom, že LED svítidla nevyžadují údržbu není pravdivé. Od dodavatele, který to tvrdí, raději hned pryč.

Ono najít dobrého dodavatele je obtížné. Mohou pomoci odborníci. Ale jak je poznat, to neumím poradit. Podvodníci umí být tak přesvědčiví.

Pokud se povede najít kvalifikovaného a poctivého odborníka, tak má obec napůl vyhráno. Pak může požadovat od dodavatele doložení kvality návrhu osvětlení výpočtem, předložení elektronických dat svítidel, dodání vzorků svítidel. Dobrý poradce dokáže odhalit případné nesrovnalosti v nabídce, posoudit kvalitu svítidel…

„Pozor na neúměrné snížení příkonu osvětlení v rámci úspor“

Jak vysoké úspory elektrické energie lze díky výměně veřejného osvětlení dosáhnout a jak náročné je pak stávající veřejné osvětlení na provoz a údržbu?

Záleží na okolnostech. Když budu dělat rekonstrukci v Praze, která je celkem udělaná dobře, budu mít jiné výsledky než na malé vesnici. Teď jsou v Praze sodíkové výbojky, takže když se místo sodíkové výbojky sedmdesátky, která má příkon přes 80 W, nasadí ledka, která má 40 W, tak je pravděpodobné, že by Praha uspořila velké množství energie. Přesto je ještě stále nejisté, že by se taková rekonstrukce v současnosti vyplatila. Ale to by bylo na delší rozhovor.

Když totéž udělá někdo na vesnici, kde jsou ještě stará svítidla z dob socialismu, jsou tam dvěstěpadesátky, čtyřstovky výbojky, tak ten může ušetřit taky hodně, třeba ještě víc. Ale otázka je, zda bude osvětlení dostatečné. Pozor tedy na neúměrné snížení příkonu osvětlení v rámci úspor. Jiné obce, které ve snaze ušetřit osadily například zářivková svítidla s malým příkonem, nemusí ušetřit vůbec nic – a pokud by chtěli zajistit lepší osvětlení, než jaké mají doposud, tak by dokonce byly nuceni příkon zvýšit.

U LED svítidel je často problém výměna vyhořelých ledek. Většinou se nedají měnit na místě. Přitom nejsou nesmrtelné. Navíc jsou u méně kvalitních svítidel obvykle řazeny do tří skupin. Když odejde jedna světelná dioda, přestane svítit 1/3 všech ledek.

Záleží hodně i na tom, jaké bude mít montážní firma podmínky a dohody s výrobcem.

„Osvětlení musí splňovat požadavky norem a přitom mít co možná nejmenší příkon.“

Jakých nejčastějších chyb obecně se vyvarovat v oblasti veřejného osvětlení?

Je třeba věnovat velkou pozornost výběrovému řízení – osvětlení musí splňovat parametry podle požadavků generelu. Musí splňovat požadavky norem a přitom mít co možná nejmenší příkon. To bych dal jako kriterium. Splnění podmínek je třeba chtít doložit výpočty. Má-li obec odborného poradce, tak také požadovat výpočty, chtít elektronická data svítidla i soubor, který vznikne při výpočtu. Mohu si stanovit, v jakém programu chci, aby výpočty byly zpracovány.

Konečně je dobré požadovat ověření realizace změřením jejích parametrů. Samozřejmě nezávislým odborníkem se zkušenostmi s měřením. To není například místní elektrikář, byť je to třeba revizní technik. I když se tak zjistí, že dodávka nesplňuje zadání, tak není pozdě. Jsou případy, kdy dodavatel musel demontovat svítidla v celém městě a s ostudou odtáhnout pryč.

Jakou roli hrají ve výběru VO dotace?

U dotací je napsáno, že se musí dodržovat normy, tedy i normy osvětlení. V některých případech (např. krytí svítidel) jsou dotační požadavky bezdůvodně mnohem přísnější než obecně platné normy.

Dotační programy by neměly být zaměřeny na podporu co největšího počtu realizací, ale na podporu klidně menší části projektů ale těch kvalitních. Například není podporováno doplnění sloupu VO. Pokud jsou někde svítidla příliš vzdálena, tak není bez doplnění možné zajistit kvalitní osvětlení. Obecná praxe byla, že výběrová řízení vyhrávala automaticky nejnižší cena. Na úkor kvality však nelze šetřit. Přesto je cena stále při výběru prioritní. Vyhrávají laciná ale nekvalitní svítidla.

Jaký je Váš názor na smart řešení veřejného osvětlení?

Nemám rád označení „inteligentní osvětlení“. Inteligentní může být projektant nebo konstruktér, ale ne osvětlení. To se chová tak, jak je navrženo.

Zažil jsem situaci, kdy obec odmítla dotaci. Ta byla podmíněna zřízením smart osvětlení. V malé soustavě je to zbytečné – zhasnutí svítidla nemusí oznamovat inteligentní svítidlo, oznámí to obyvatelé sami. Když obec nepořídila nákladné smart řešení, tak přišla o dotaci, která však nepokryla ani cenu inteligentní soustavy. Za „hloupou“ soustava vydala obec méně prostředků.

Smart řešení má smysl ve velkých městech, ale ne v malých obcích. Je to o inteligenci toho, kdo to navrhuje, využít se dá signalizace, kontrolní systém, regulace veřejného osvětlení. A když už regulace, nemám námitky, ale musí mít smysl – proč by měl mít řidič, který pojede o půlnoci horší podmínky než ten, který pojede ve 20 hod? Absence nebo nedostatečné osvětlení má prokazatelný vliv na vzrůst nehodovosti, kriminality i počtu úrazů v daném místě.

Za 2. světové války vypnuli v Anglii veřejné osvětlení, aby nebylo navigací pro nepřátelské nálety. Ovšem škody, které tak vznikly, byly vyšší než škody vzniklé nálety. Tak znovu rozsvítili, bylo to bezpečnější.

Navíc veřejné osvětlení tvoří asi 1,5 % spotřeby. A šetřit v noci? Ušetříme pár desetin, a to ještě v době, kdy je malý odběr a provozovat VO je vlastně žádoucí.

V čem tkví podle Vás budoucnost veřejného osvětlení?

Budoucnost je určitě v ledkách. Ledkový vývoj je živelný, v současné době se vyrábí svítidla, která nemají optické vlastnosti, které by mohly mít. Ale časem nastoupí kvalita a ledky převálcují všechno. Už nyní jsou na trhu i kvalitní svítidla.

V čem vidíte pro představitele obcí největší překážky při realizaci zakázky na výměnu veřejného osvětlení?

Tak mě napadlo, že největší překážky jsou mamon, sobectví a hloupost. Firmy nemají dostatečné odborné zázemí. Objevují se v nich jiní lidé než ti, kteří dělají světlo kvůli světlu. Začalo to hlavně ledkami. Dostali jsme se do situace, kdy nejde o světlo jako takové, ale o peníze. To už nejsou ani obchodníci, ale prodavači, kteří proto, aby prodali, slíbí cokoli a nesplní nic. Když po nich někdo chce záruku 10 let, tak ji klidně dají. Nemají problém přemalovat firemní štít. Jsou firmy, které od doby, co začaly ledky, už mají několikátý název, jde jim jenom o kšeft.

Vysvětlivky:

Generel veřejného osvětlení řeší zatřídění veřejných komunikací podle stupně jejich zatížení a z toho plynoucí požadavky na třídy osvětlení (dle ČSN CEN/TR 13201-1 a ČSN EN 13201-2). Jedná se o pravidla, požadavky zákonů a norem, jimiž se řídí rekonstrukce, obnova, modernizace a výstavba veřejného osvětlení v obcích a městech. Obsahuje především zatřídění stávajících i plánovaných komunikací do příslušných tříd osvětlení.

Pasport veřejného osvětlení je v podstatě evidence veřejného osvětlení sloužící ke zjištění skutečného, zejména technického a množstevního, stavu. Dle zákona 183/ 2006 Sb. ve znění aktuálních předpisů je pasport vyžadován jakožto základní dokument pro správu, optimalizaci a rozvoj soustavy veřejného osvětlení.

Pasport a z něj vycházející energetický audit je také klíčovým podkladem pro podání žádosti o dotaci na výměnu nebo rekonstrukci veřejného osvětlení.

Bez řádné evidence není možné kvalifikovaně zpracovat projekt modernizace a optimalizace veřejného osvětlení.

Foto: Petr Jarolímek/ redakce