Reklama

13. 2. 2020  |  Servisní témata  |  Autor: Hana Tomášková

Jak mohou města efektivně reagovat na změnu klimatu?

Ministerstvo životního prostředí podpořilo vydání publikace Města a sídelní krajina ČR v době změny klimatu. Jde o stručný přehled problematiky určený představitelům veřejné správy.

Negativních změn souvisejících s měnícími se klimatickými změnami přibývá. Adaptační strategie jsou důležitým krokem, bez kterého nebudou moci města, obce i regiony efektivně fungovat.

„Materiály na toto téma rozhodně nejsou ojedinělé," upozorňuje Marie Petrová z Odboru finančních a dobrovolných nástrojů, místní Agenda 21, Ministerstva životního prostředí. Mezi zdařilé publikace, které mají pomoci představitelům veřejné správy, patří titul Města a sídelní krajina ČR v době změny klimatu. Vydali ji v roce 2019  CI2, o. p. s. a Agentura Koniklec, o. p. s. 

Publikace se primárně věnuje problematice městského a sídelního prostředí České republiky,“ informuje v úvodníku Josef Novák, ředitel CI2, o. p. s., Kromě této obecné úrovně je zejména doplněna o problematiku týkající se Prahy a šíření informovanosti místních aktérů. Hlavní město Praha, podobně jako například Brno, Plzeň nebo Ostrava, už několik let systematicky reaguje na výzvy měnícího se klimatu.“

Publikace reaguje na specifické potřeby zástupců samospráv, státní správy i dalších aktérů zainteresovaných na, nejen územním, plánování měst a jejich sídelní krajiny v době klimatických změn. Při tvorbě většiny závazných územních a regulačních plánů je třeba zajistit modrozelenou infrastrukturu, umožnit v regulativech ozeleněné střechy a v krajinných produkčních plochách i opatření na zadržení vody.

Městská zástavba většího rozsahu vytváří tzv. tepelný ostrov, mikroklima, které prohlubuje negativní dopady klimatické změny. Hlavním úkolem modrozelené infrastruktury je v zelených plochách vsáknout maximum dešťové vody a posléze ji s pomocí rostlin, zejména dřevin, odpařit. Tím dochází k ochlazování a zvlhčování vzduchu. Znamená to postupné přebudovávání veřejných prostranství tak, aby voda ze zpevněných ploch stékala do ploch zeleně, kde pak může být vsakována.

Většina ekosystémových adaptačních opatření funguje, pokud tvoří dohromady ucelený a propojený systém. Krajský dokument zásady územního rozvoje by měl koordinovat opatření v regionálním měřítku a stanovit zásady pro jednotlivé územní plány obcí k dořešení jednotlivých opatření dle místních podmínek. Každé adaptační opatření je vhodné před zapracováním do územního plánu prověřit koncepční územní studií a teprve posléze zapracovat výsledky změnou ve zkráceném postupu do územního plánu.

Publikaci uzavírá z pohledu správy a směřování města klíčová praktická část ukazující, jak na změnu klimatu mohou města efektivně reagovat. Ve formě tabulek je zpracován originální přehled s komentáři k řadě konkrétních opatření s tematickým záběrem od sídelní struktury přes budovy a veřejný prostor až po navazující území příměstské krajiny,“ připomíná Josef Novák. 

Publikace, které pojednávající o komplexních adaptačních opatřeních, jsou cennou inspirací. Je třeba vyhledávat efektivní řešení této problematiky a upozorňovat na ně. „Doufejme, že bude i dost starostů a úředníků, kteří tyto publikace aktivně využijí," dodává Marie Petrová.

 

Odkaz na publikaci najdete zde.

Foto: ilustrační/ redakce archiv

 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM

PARTNEŘI