V roce 2017 uvedlo téměř 7,8 % obyvatel Evropské unie (EU) v celoevropském průzkumu, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět svůj domov. Tento podíl dosáhl vrcholu v roce 2012 (10,8 %) a v následujících letech se neustále snižoval.
Situace v členských státech EU se liší. největší podíl lidí, kteří si nemohli dovolit udržet svůj domov dostatečně teplý, byl zaznamenán v Bulharsku (37 %), následovaly Litva (29 %), Řecko (26 %) a Kypr (23 %). Naopak nejnižší podíly (kolem 2 %) byly zaznamenány v Lucembursku, Finsku či Švédsku.
Česká republika patřila s 3,1 % k třetině zemí s nejnižším podílem domácností, které si nemohou dovolit dostatečně vytápět svůj byt. Při 4,38 milionech domácností to bylo zhruba 135 000 domácností, které si v roce 2017 nemohly zajistit v bytě dostatečnou tepelnou pohodu.
Pokles podílu domácností zastižených „energetickou chudobou“ v celé EU i samotné České republice od roku 2013 je dán zlepšující se ekonomickou kondicí (zvyšování mezd, snižování nezaměstnanosti) a snižováním ceny základních paliv, zejména zemního plynu.
Zhruba 33 milionů obyvatel EU lze označit jako velmi chudé, protože trpí těžkou materiální deprivací. Jde o 6,7 procenta obyvatel EU. I jejich podíl v posledních letech klesá, vrcholu 9,9 % dosáhl také v roce 2012.
Česká republika s podílem 3,7 % (zhruba 161 000 domácností) má v EU devátý nejnižší podíl lidí s těžkou materiální deprivací. V roce 2007 to bylo 7,4 % a v roce 2012 ještě 6,6 %.
Aktuálně tak i v tomto porovnání patří ČR k třetině zemí s nejnižším podílem chudých domácností. Aktuální žebříčky podílů Těžké materiální deprivace a Energetické chudoby za rok 2017 ukazují na vzájemnou souvislost a podobnost výsledků mezi podílem domácností, které si v jednotlivých zemích Evropské unie nemohou z finančních důvodů dovolit alespoň čtyři z devíti sledovaných položek a nemohou si dovolit dostatečně vytápět svůj byt (jedna z 9 položek). Tzv. „energetická chudoba“ tak patří mezi sledovanými devíti položkami k těm nejvýznamnějším.
Těžká materiální deprivace znamená, že si lidé nemohou z finančních důvodů dovolit alespoň čtyři z následujících položek: 1. zaplatit neočekávaný výdaj (pro rok 2017 to bylo 10 200 Kč); 2. jíst maso, drůbež nebo ryby (nebo jejich vegetariánské náhražky) každý druhý den; 3. dostatečně vytápět byt; 4. zaplatit ročně všem členům domácnosti alespoň týdenní dovolenou mimo domov; 5. mít pračku; 6. vlastnit barevnou televizi; 7. mít telefon; 8. používat osobní automobil a 9. hradit náklady spojené s bydlením – nájemné, hypotéku, energie (elektřina, teplo, plyn a voda) a splátky ostatních půjček, úvěrů nebo leasingu.
Ukazatel míry materiální deprivace – na rozdíl od příjmové chudoby – zohledňuje výši finančních nákladů v dané zemi. Výběrové statistické šetření Eurostatu EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) je referenčním zdrojem Evropské unie pro srovnávací statistiky distribuce příjmů a sociálního začleňování na evropské úrovni. Zpracovává roční údaje z 28 zemí Evropské unie, Islandu, Norska, Švýcarska, Severní Makedonie, Srbska a Turecka.
Průřezové údaje se týkají příjmů, chudoby, sociálního vyloučení a dalších životních podmínek. Po vstupu do EU ho od roku 2005 provádí i Český statistický úřad pod názvem životní podmínky. Díky jednotné metodice šetření máme možnost porovnat mezi sebou ekonomické a sociální podmínky domácností v jednotlivých zemích, kde šetření probíhá.
Účelem šetření je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech.
Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. Neméně důležitým cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace jak pro směřování sociální politiky státu v oblastech, jako je nezaměstnanost, sociální péče, daňový systém apod., tak i pro hodnocení dopadu přijatých opatření.
Statistiky o příjmech, sociálním začlenění a životních podmínkách zahrnují objektivní a subjektivní aspekty těchto témat jak v měnové, tak nepeněžní úrovni pro domácnosti i pro jednotlivce.
Šetření je koncipováno jako čtyřletý rotační panel, což znamená, že domácnosti se účastní šetření celkem čtyři roky. Každý rok dochází k obměně zhruba čtvrtiny souboru tím, že domácnosti, u nichž skončil čtyřletý cyklus sledování, jsou nahrazeny domácnostmi z nově vybraných bytů.
Úspěšnost vyšetření vybraných domácností dosahuje kolem 80 %, což je zhruba vzorek 8000 až 9000 domácností ze všech krajů ČR. Podle evropských statistiků je ovšem hlavním omezením současné podoby indikátoru míry materiální deprivace zahrnutí malého množství položek, na kterých je výpočet indikátoru založen.
Proto pracovní skupina udělala jejich revizi a na základě analýzy navrhla nový indikátor založený na 13 proměnných. Z toho by se 5 úplně nových proměnných mělo sledovat na úrovni osob a 8 proměnných na úrovni domácnosti (vypadly telefon, pračka a barevná televize, přibyl nákup nábytku, počítač a internet).
S laskavým svolením převzato z časopisu 3T - číslo 1/2019.
Komentáře