Pořadatelem a odborným garantem konference je Teplárenské sdružení České republiky, záštitu udělilo mimo jiné Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Svaz měst a obcí ČR. Jedním z hlavních mediálních partnerů je Průmyslová ekologie.
Po slavnostním zahájení konference začíná série přednášek. Úvodního slova prvního tematického bloku se ujímá René Neděla za MPO, který hovoří o legislativě energetiky do roku 2030 a o záměrech MPO. „Co se bude dít, až se schválí národní energetický plán?" ptá se Neděla a ihned reaguje výčtem dílčích aktuálních úkolů, které si MPO zadalo.
Úkoly, které si MPO stanovilo:
- Novelizace hlavních zákonů (Energetický zákon, zákon o podporovaných zdrojích, zákon o hospodaření energií).
- Transformace směrnic EU (směrnice OZE, směrnice o energetické účinnosti atd.)
- Vnitrostátní plán
- Vyjednávání nové legislativy v rámci EU (zejména nadcházející plynárenský balíček)
- Naplňování dalších klíčových dokumentů
„Do konce tohoto roku bychom chtěli mít věcný návrh energetického zákona," uvádí Neděla. K návrhu vnitrostátního plánu ČR říká, že obsahuje návrh příspěvků ČR k cíli OZE ve výši 20,8 %. Závazný cíl EU činí 32 %. Co se týče směrnice o energetické účinnosti, zde je třeba zmínit požadavek na dosažení meziročních energetických úspor dle čl. 7. Tento požadavek je poněkud problematický. Nedaří se nám to nejspíš z toho důvodu, že zde byly chyby v nastavení jednotlivých programů, peníze se nečerpají, situace je složitá, objasňuje náročnost legislativních příprav Neděla.
Přístup ERÚ k cenové regulaci TE popisuje Jan Pokorný z ERÚ. „Bylo nás pět a doufám, že nás bude také pět od 1.5.," mluví o kolektivním rozhodování Pokorný. K vývoji kolektivního rozhodování dále uvádí, že v září vydal ERÚ cenové rozhodnutí č.5/2018 k cenám tepelné energie pro rok 2019. Jedinou změnou byl přepočet oprávněného nákladu EP do ceny tepla, přepočtený na základě aktuálních dat za poslední roky.
V cenovém rozhodnutí č.3/2018 nebyl zohledněn nárůst paliv, údržba, investice atd., ale nakonec prošlo, i když zde nebyly dostatečné kompenzace v zeleném bonusu jako takovém.
Jan Pokorný upozorňuje: „Kolektivní rozhodování je o tom, že rozhoduje většina. A to je důležité, když rozhodne většina, tak to do budoucna platí." Výsledkem bylo Cenové rozhodnutí ERÚ č. 9/2018, které mění cenové rozhodnutí ERÚ č.3/2018.
O tom, že ERÚ vytváří příznivé podmínky pro zákazníky říká Pokorný: „Máme současně snahu vytvářet také férové podmínky pro dodavatele, aby to nemělo dopad na zákazníky jako takové. Musíme na to koukat z obou stran."
V případě že vývoj cen v následujícím období bude ohrožovat bezpečnost, plynulost nebo stabilitu dodávek tepla a elektřiny, je možné provést další nezbytné úpravy cenového rozhodnutí tak, aby dopady na spotřebitele byly co nejmenší.
Pavel Zámyslický z MŽP objasňuje, jak by měla vypadat klimaticky neutrální ekonomika v budoucích letech a jaké jsou cíle reformy EU ETS. Zámyslický informuje o odklánění peněz z výnosů povolenek do oblasti životního prostředí, energetiky atd. Tedy transformaci do modernizačního fondu. Žadatel by v rámci výzvy podal žádost na státní fond, následně by ho Česká republika podalala EIB. EIB zhodnotí, zda se jedná o prioritní nebo neprioritní projekt a následně vydá rozhodnutí. Fond by měl fungovat od r. 2021. MŽP usiluje o to, aby 70 % finančních prostředků z ČR šlo na prioritní projekty - OZE apod.
Dále se hovoří o Fondu na inovativní řešení (spojení OZE s akumulací, CCS/U, průlomové technologie v průmyslu atd.). Zámyslický informuje o tom, že ve fondu předcházejícímu inovativnímu fondu neměla Česká republika ani jeden projekt.
„Energetika by měla být digitální, decentralizovaná a dekarbonizovaná, tedy tzv. 3D energetika," říká Blahoslav Němeček z EY. a doplňuje, „motivace bude ušetřit."
Ve vztazích mezi uživateli trhu vzniká nový element, provozovatel distribuční soustavy. Ten se nově stane středobodem řízení soustavy. Dispečinky DS budou mít mnohem větší odpovědnost.
Sjednocení obchodního intervalu pro všechny platformy na 15 minut je jedno z nařízení o vnitřním trhu s elektřinou.
Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů má naplnit závazný cíl EU v oblasti celkové spotřeby energie v EU v roce 2030, jímž je dosažení podílu energie z OZE ve výši alespoň 32 %.
U nebiomasových zdrojů nás čeká přechod na aukce, přičemž směrnice říká, že minimálně na 3 roky dopředu musí být definován investiční horizont. Kdo se přihlásí do aukce a uvede v daném roce zdroj do provozu, bude skládat garanční jistinu. Směrnice o podpoře využívání energie u OZE dále bude vyvíjet tlak, aby malým investicím (na domech apod.) nebránily bariéry v podobě zbytečné administrativy nebo zvýšených investic.
„My budeme dělat vše pro to, abychom peníze, co jsme tam nasypali, dostali alespoň částečně zpět," upozorňuje Tomáš Drápela z Teplárenského sdružení ČR, když informuje o strategii teplárenství v nových podmínkách. „V ohrožení jsou především ty zdroje mezi 50 až 200 MW, které jsou založeny na uhlí, " varuje Tomáš Drápela a upřesňuje, co se povedlo na poslední chvíli prosadit. Zmiňuje zvýšení podpory elektřiny u vysokoúčinné KVET a zmírnění sazby DPH na teplo z 15 % na 10 %, tedy zmírnění dopadu na domácnosti v roce 2020.
„Jak dál?" zakončuje Tomáš Drápela diskuzi, když objasňuje, jakým směrem se bude Teplárenské sdružení a celkově energetika dále vyvíjet. Drápela vysvětluje, že Teplárenské sdružení musí sjednotit síly, chce rozšířit výkonnou radu ze 7 na 10 členů, chce se více věnovat práci v regionech, vypracovat strategický plán odklonu tepláreství od uhlí, zabránit živelné decentralizaci teplárenských soustav, podporovat KVET i po roce 2020, podporovat spalování biomasy, alternativních paliv, pracovat na eliminaci šmejdů a parazitů na systémech CZT.
Foto: Slavnostní zahájení DTE, Petr Jarolímek, Průmyslová ekologie
Komentáře