Zálohování PET lahví v České republice již někteří výrobci praktikují. Jedná se o zálohování dobrovolné, které ve svém omezeném počtu funguje zcela v souladu se současným systémem sběru odpadů.
Systém sběru odpadů se v České republice rozvíjí již přes 20 let a oproti jiným státům tak Česká republika dokáže efektivně separovat odpady. Občané ČR se řadí mezi nejúspěšnější třídiče odpadů a mají zájem získávat další informace.
Co možná někteří nevědí o zálohování:
- Zálohování PET lahví je v České republice dobrovolné a je na každém výrobci nápojů, zda se do zálohování zapojí.
- U zálohovaných PET lahví dochází k recyklaci stejně jako je tomu u „petek“ z odpadních nádob na plasty. Není to tak, že by láhve byly vymývány či jinak čištěny.
- V České republice se daří vysbírat 8 PET lahví z 10 uvedených na trh. Pro splnění cílů EU je potřeba navýšit sběr o 1 PET láhev.
- Díky zálohování by došlo k navýšení asi o 5 000 tun „petek“ ročně. Celkové množství produkovaného komunálního odpadu je 5,9 milionů tun.
- Dosud je praxe, že výrobci nápojů hradí povinný poplatek určený na likvidaci obalů z nápojů kolektivnímu systému AOS EKO-KOM, který pak peníze distribuuje obcím podle vytříděnosti odpadu. Kdo zaplatí za PET láhve odložené do nádob na plastový odpad v případě povinného zálohování?
- Zálohování by mohlo přispět ke snížení odhazování PET lahví na volném prostranství či v přírodě.
- Hovoříme-li o zálohování jako o environmentálně vhodné variantě, je třeba připomenout, že před recyklací je vhodnější zvolit netvoření odpadu. Na jeden vyrobený litr balené vody se spotřebuje další téměř 1,5 litru vody. 1 l vody z kohoutku tvoří uhlíkovou stopu 0,000384 kg CO2. 1 l vody v PET má uhlíkovou stopu 0,299 kg CO2. /zdroj: SVAS.cz
- Je možné, že by se z recyklovaných lahví mohly uvolňovat nežádoucí látky a chemikálie*. Bezpečnostní rizika nebyla dostatečně prozkoumána a zohledněna.
* Podle studie publikované vJournal of Hazardous Materials(https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0304389422001984) existuje možnost, že by se mohly z recyklovaných lahví uvolňovat nežádoucí látky. Dopady vlivu rPET na zdraví nejsou dostatečně prozkoumány a rizika nejsou zohledňována. Chybí dostatek informací zejména z oblasti sledování přítomnosti chemikálií ve fázi výroby/plnění PET lahví, metodiky řízení podmínek skladování, kterým jsou nápoje v lahvích vystaveny (např. řízená teplota, vystavení UV záření, doba skladování apod.). Navrhuje se revize přístupů hodnocení chemických rizik, které se používají jako základ pro stanovení současných regulačních limitů, s ohledem na současné vědecké poznatky.
Komentáře