Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

ČIZP: Jak řešit černé skládky

| autor: Ing. Lukáš Kůs, ředitel odboru technické ochrany a integrované prevence, ČIŽP, Ing. Pavlína Dvořáková, inspektorka oddělení odpadového hospodářství ČIŽP0

ČIZP: Jak řešit černé skládky

Pojem „černá skládka“

Za černou skládku, lze označit místo, kde jsou v rozporu se zákonem ukládány odpady a osoby, které na tato místa odpady uložily, nejsou známy, resp. jsou jen velmi obtížně zjistitelné. Typickým příkladem jsou bohužel všem dobře známá odlehlejší místa v okolí obcí, na kterých jsou odkládány nejrůznější druhy nejčastěji komunálního odpadu.

Mezi definiční znaky černých skládek patří:

neznámí původci - osoba nebo osoby odpovědné za navezení odpadů nejsou známy a je více než obtížné nebo prakticky nemožné je následně zjistit,

nelegální činnost - uložení odpadů na místo není povoleno věcně příslušným správním orgánem, předmětná lokalita není pro tento způsob nakládání s odpady technicky žádným způsobem vybavena,

různorodost odpadů – jsou uloženy odpady jednoho či více různých druhů a kategorií nebezpečnosti (často např. komunální objemné odpady, stavební odpady atd.),

rozrůstání skládky - k již uloženým odpadům často velmi rychle přibývají další odpady jiných osob

Pod pojmem černá skládka si naopak nelze představit poměrně častou situaci řešenou ČIŽP, kdy je v místě k tomu neurčeném nakládáno s odpady, ovšem toto nakládání provádí soustavně jeden nebo více subjektů obvykle s konkrétním vztahem k tomuto místu nakládání (např. vlastník pozemku, nájemce, uživatel apod., kdy jsou subjekty jednoznačně identifikovatelné). Také v tomto případě se jedná o neoprávněné nakládání s odpady, ovšem nejedná se o klasickou „černou skládku.“

Obecná základní povinnost každého

Základní povinností každého, jak původců odpadů a oprávněných osob, tak občanů, je ve vztahu k nakládání s odpady povinnost zakotvená v ust. § 12 odst. 1 zákona o odpadech, tj. že každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí.

Uvedená základní povinnost je pak dále specifikována v ust. § 12 odst. 2, a to tak, že pokud není zákonem stanoveno jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle zákona o odpadech určena.

Důvody vzniku černých skládek

Primárně lze vyvozovat, že výskyt černých skládek souvisí především na míře morální odpovědnosti naší společnosti vůči životnímu prostředí a do jisté míry i neslušnosti a aroganci neukázněných jednotlivců. Snaha části lidí ušetřit náklady za legální způsob využití či odstranění odpadů bohužel převáží nad ohleduplností vůči životnímu prostředí a slušnosti vůči svým spoluobčanům. Jedná se tedy o sociálně-ekonomický problém.

Obecně lze říci, že výskyt černých skládek je socioekonomickým problémem (tzn. míra kladného vztahu k životnímu prostředí, míra životní úrovně obyvatel atd.), jelikož likvidace odpadů je vždy spojená s náklady, jak u podnikajících osob, tak i u občanů.

ČIŽP dostává podněty právě na zmíněné černé skládky (tedy na nelegální ukládání odpadu v přírodě), jejichž počty se pohybují v řádech desítek případů ročně. Každý rok je ČIŽP přijato a prošetřeno přes 150 podnětů týkajících se nelegálního odstraňování odpadů, vč. tzv. černých skládek. Převážná většina podnětů se týká nezákonného ukládání především stavebních a demoličních odpadů či zemin, příp. jiných odpadů („černé skládky“). Ačkoli inspekce neeviduje množství výskytu černých skládek, tak z kontrolní činnosti nemá informace o případném nárůstu nebo naopak poklesu jejich počtu. Je zřejmé, že díky výraznému  rozvoji informačních technologií, kterými občané v současnosti disponují (např. smartphony s kvalitním fotoaparátem a připojením na internet) se může zdát, že se počet černých skládek zvyšuje. Zároveň také existují aplikace k monitorování výskytu černých skládek.

ČIŽP prošetří a bez dohledání odpovědného subjektu či osoby postupuje obci

Obvykle se v situaci, kdy inspekce obdrží podnět upozorňující na existenci nelegálně založené skládky, postupuje tak, že inspektoři podnět prošetří (nejedná se o kontrolu ve vztahu ke konkrétní osobě dle kontrolního řádu) a v terénu se pokusí zjistit maximální množství informací o možném odpovědném subjektu.

Protože ve většině případů identifikace osoby, která nelegální skládku založila, není prakticky možná, a obvykle je zde podezření na její založení nepodnikající fyzickou osobou, postoupí se řešený podnět příslušnému obecnímu úřadu k dalšímu šetření.

V případech, kdy hned od počátku padá podezření na založení černé skládky na konkrétní právnickou osobu či osobu podnikající, pak postupují inspektoři ČIŽP v souladu s kontrolními kompetencemi inspekce a provedou u právnického subjektu kontrolu nakládání s odpady.

Počet podnětů upozorňujících ČIŽP na vznik či zakládání černých skládek je každoročně přibližně stejný, tedy tento počet se v posledních letech nezvyšuje, ani významně neklesá. V praxi ČIŽP registruje letitou zkušenost obcí s likvidací černých skládek.
Obce jsou si totiž vědomy, že pokud černou skládku neodstraní samy, bude skládka hyzdit jejich obec a okolí nadále, neboť v současné době neexistuje právní úprava, která by ukládala povinnost likvidace černých skládek konkrétnímu (subsidiárnímu) subjektu, jestliže původce černé skládky nelze nalézt a prokázat.

Odpovědnost má původce odpadů

Původce odpadů zákon o odpadech definuje jako právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady vznikající na území obce, které mají původ v činnosti fyzických osob (občanů), na něž se nevztahují povinnosti původce, se za původce odpadů považuje obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů.

Současně platný a účinný zákon o odpadech nezakládá odpovědnost vlastníka pozemků za uložené odpady, pokud tento vlastník není zároveň vlastníkem nebo původcem zde soustředěných odpadů. Podle platného zákona o odpadech má totiž odpovědnost za nakládání s odpady primárně původce odpadů nebo osoba oprávněná k nakládání s odpady, která smí odpady obvykle na základě souhlasu krajského úřadu přijímat do svého vlastnictví. I tyto osoby mohou v praxi být pachatelem, který založil černou skládku.

Foto: ilustrační/ Pixabay



Máte dotazy či připomínky?

Napištenám,

vaše názory nás zajímají.

Tento portál tvoříme společně.


Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert