Reklama

24. 4. 2019  |  Ovzduší  |  Autor: Hana Tomášková

Chrání biodynamické veřejné osvětlení naše zdraví nebo naopak absence modré spektrální složky snižuje dopravní bezpečnost?

Tolik diskutované modré světlo je opředeno mnoha mýty. Škodí lidem i zvířatům? Dostaneme z něj rakovinu? Je biodynamické veřejné osvětlení spásou pro naše zdraví? „Když odeberete modrou spektrální složku, ztrácíte periferní vidění a vzrůstá nehodovost,“ říká přední český světelný technik Tomáš Maixner, soudní znalec v oboru osvětlování, a objasňuje i další mýty, které o osvětlení panují.

V poslední době se v tisku často objevuje termín biodynamické veřejné osvětlení. Co to vlastně je?

Biodynamické veřejné osvětlení je osvětlení, u kterého je po část noci odbourána modrá složka světla. Propaguje se systém, kdy večer bude svítit veřejné osvětlení normálním světlem (s modrou složkou), aby se cca ve 22 hodin modrá odbourala a svítilo se "jantarově" až do rána - samozřejmě s nízkou intenzitou. Při rozednění by se zase rozsvítilo světlo s modrou složkou.

 

Jak to funguje a jaké jsou důvody pro volbu biodynamického osvětlení?

Změna světla je prakticky možná jen přepínáním skupin různobarevných LEDek (jiný způsob je možný, ale neúměrně drahý). Tedy ve svítidle jich musí být dvojnásobný počet. Podřadné firmy navíc dávají do svítidla dva napájecí bloky. Takže vlastně prodávají dvě svítidla v jednom obalu (ale větším). A hned je jasný důvod pro biodynamiku - je to dobrý kšeft prodat dvojnásobný počet výrobků. Jiný důvod není. Svítit "biodynamicky" je jen záminka pro zdvojnásobení zisků. A to i za cenu zhoršení životního prostředí i bezpečnosti.

 

Když odeberete modrou spektrální složku, ztrácíte periferní vidění a vzrůstá nehodovost.“

 

Jaký vliv má tzv. modré světlo na dopravní bezpečnost?

Z hlediska dopravního je modrá spektrální složka velmi důležitá. V noci, když je opravdu tma, tak nevidíte červenou barvu. Vidíte maximálně odstíny, ale červenou ne. Protože citlivost oka je posunuta ke kratším vlnovým délkám. V noci je významné vidění tyčinkami. Jsou zvlášť citlivé na modré světlo a zajišťují především periferní vidění. Když modrou odbouráte, tak nevidíte, co se děje kolem silnice. Vy ale musíte vidět nejen na silnici, ale i do okolí. Může vám tam z okolí vběhnout zvíře, dítě, něco tam padá, je tam díra apod.

Při absenci modré složky se prodlužují reakce až 6 krát na 3 vteřiny. Reakční doby odpovídají tomu, jako byste byli hodně opilí.

Modrá složka je důležitá i pro udržení bdělosti řidičů. Ovšem přepnutí v nočních hodinách na červenou s nadsázkou znamená, že řidiči začnou usínat za volantem a nebudou vybuzeni na dobrý výkon. Právě v době, kdy by to potřebovali víc, než řidiči ve večerních hodinách, kteří jsou pravděpodobně čilejší než ti noční. Z pohledu lidí by se mělo svítit "modře" celou noc.

 

Proč se tedy vůbec uvažuje o vypnutí modré složky v noci?

Argumentace pro přepnutí na "jantarovou" v noci spočívá v tom, že se musí chránit zvěř. Nebudu rozporovat, zda jí modrá vadí nebo ne. Veřejné osvětlení v otevřené krajině dosahuje vyšší úrovně osvětlení než Měsíc v úplňku maximálně do vzdálenosti 10 m od krajnice. A zvířata nejsou hloupá, aby šla spát tam, kde je světlo. Spí ve tmě a modré světlo jim nevadí. To už spíš zvířátku, které se náhodou prochází u silnice, hrozí, že ho přejede auto.

Ale dejme tomu, že skutečně modrá některým zvířatům nebo některým rostlinám vadí. Mají jinak citlivé senzory, takže to je možné (ale zrovna tak jim může vadit třeba červená). A nemohou se vzdálit od světla (zejména to nezvládnou rostliny :-)) Pak je ovšem absurdní jim svítit večer modře. Zvířátka a kytičky usínají pod náporem modrého světla. Až pozdě v noci se jim dostane úlevy v podobě odstranění modré složky.

Je to naprosto postavené na hlavu. Jsou jen dvě možnosti - buď to místní přírodě nevadí a pak svítím modře po celou noc. Nebo to vzácné flóře nebo fauně vadí a je potřeba ji chránit. Potom je nezbytné odbourat modrou také po celou noc. V tom druhém případě je pak třeba učinit nějaká opatření pro bezpečnost dopravy - omezení rychlosti se nabízí jako nejpříhodnější. Ale je vždy třeba zvážit co má větší význam - bezpečnost (i životy) v dopravě nebo ochrana vzácného tvora…

 

Tvrdí se, že modré světlo je karcinogenní. Ale nikde se nedozvíte o expozici – jak moc a jak dlouho musí působit.“

 

Jaký má „modré světlo“ vliv na zdraví člověka?

Modré světlo je strašák pro lidi, kteří uvěří všemu, co se napíše, i když to nemá vědecké odůvodnění. 

Tvrdí se, že modré světlo je karcinogenní. Dala ale WHO světlo jako karcinogen? Ne, dala jako riziko noční práci. O světlu se nezmiňuje.

Píše se, že když se mi bude svítit modře, tak se mi snižuje melatonin, když se mi nebude tvořit melatonin, tak se snižuje imunita, když se mi snižuje imunita, dostanu rakovinu. Je to dogmatická a nekorektní implikace.

Ale nikde, v žádných materiálech, které dělají z modrého světla strašáka, se nedozvíte o expozici – jak moc a jak dlouho musí působit. Pokusy se dělají na zvířatech, ale ta neodpovídají na podněty stejně jako člověk.

Já se tedy klidně dívám večer na televizi, klidně koukám do mobilu a nebojím se vlivu modrého světla na moje zdraví.

Jak funguje modré světlo na cirkadiální rytmy? Vliv venkovního osvětlení je nulový a nezáleží na barvě. Viděli jste spektrum měsíce?

 

Obrázek: olino.org

Podívejte té modré, co tam je. O vlivu na cirkadiální rytmy navíc nerozhoduje pouze modrá složka, ale celé spektrum.

Pokud by to fungovalo, jak vysvětlím, kdy je třeba vypnout modrou? Má to smysl ve městě? Když přeběhnu někam na tramvaj, na 20 min, expozice je příliš krátká. Nepůsobí to na mě, nemá to žádný smysl.

Pro zvířata to taky nemá smysl, jak už jsem říkal.

 

Jaké mohou být důsledky absence modré složky ve veřejném osvětlení?

Když odeberete modrou spektrální složku, ztrácíte periferní vidění a vzrůstá nehodovost. Navíc čím méně je ve spektru modré složky, tím ledky vyzařují méně světla. A to až o třetinu! Vzroste vám tak spotřeba o padesát i více procent.

Je doporučeno svítit na přechodu jinou barvou, než jakou svítí ostatní svítidla veřejného osvětlení. Všeobecný nátlak proti modrému světlu vede až k absurdním situacím, kdy lidi požadují vypnout na přechodu osvětlení, pokud je bílé (s modrou složkou), aby nedostali rakovinu. Toho, že je přejede auto, protože je řidič neuvidí, toho se nebojí?

 

 

O světelném smogu se dnes hodně mluví a přitom se dělá všechno pro to, aby se zvýšil.“

 

V České republice je zhruba 1 milion 300 tisíc svítidel veřejného osvětlení. Že nelze věřit všemu, co se o světelném smogu tvrdí, dokazujete svými výpočty. Co si myslíte o požadavku na svítidla veřejného osvětlení svítící jen dolů?

I ve veřejném osvětlení platí fyzikální zákony. U svítidel svítících jen dolů se musí více usměrnit světlo, a tak ztrácíte účinnost. Svítidla s plastovým vypouklým difuzorem mají svůj význam. Pokud je správně navržen, tak paprsky procházejí difuzorem přibližně kolmo s minimálními ztrátami. Pokud máte dole ploché sklo, tak jsou ztráty pochopitelně větší, protože paprsky procházejí šikmo – zhorší se účinnost. Navíc takové svítidlo svítí do menší vzdálenosti.

Kvalitní svítidla s vypouklým difuzorem vyzáří nahoru nejvýše 1% světla, dolů svítí kvalitně, dostatečně daleko, úzce a osvětlí celou ulici. Můžete tedy použít svítidel méně nebo stejný počet s menším příkonem. Svítidla přímá s plochým sklem musíte dát blíž k sobě nebo musí mít větší výkon. V každém případě naroste spotřeba elektrické energie. Svítí méně kvalitně a větší množství světla se odrazí od okolí k obloze a do míst, kde není žádoucí. Ve výsledku může být odražená složka větší, než je součet přímého i nepřímého světla u oněch svítidel s vypouklým difuzorem.

Soustava svítidel svítících jen dolů obvykle vyprodukuje větší množství nežádoucího světla – „světelného smogu“. Má větší nároky na spotřebu elektrické energie, tedy v důsledku zapříčiňuje i nárůst skutečného znečištění životního prostředí. 

Takže v důsledku se může stát, že svítidlo s plochým sklem je z ekologického hlediska horší než to svítidlo, které svítí trošku nahoru.

 

Foto: Petr Jarolímek/ Průmyslová ekologie


 

Doporučujeme:

ing.Tomáš Maixner: Jak realizovat výměnu veřejného osvětlení a na co si dát pozor?​

 

Máte dotaz? Napište nám

 


 

© Ekologie v praxi, z.s. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

ZPĚT NA SEZNAM