Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

České zemědělství a lesnictví by mělo ukládat více uhlíku, usilují vědci

| zdroj: AV ČR0

markus-spiske-ZSZ6wzNU12Q-unsplash
zdroj: unsplash.com

Čeští vědci v mezinárodní spolupráci zahajují projekt s názvemAdAgriF, jehož úkolem je najít takové postupy v českém lesnictví a v zemědělství, které přispějí ke zvýšení ukládání uhlíku do půdy. Tím pomohou snížit emise oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů zejména oxidu dusného, jež jsou motorem pro klimatickou změnu a globální zvyšování teploty.

Lesní porosty donedávna pohlcovaly více než pět procent českých emisí skleníkových plynů, zatímco zemědělství bylo a je jako celek čistým producentem emisí, a to přes veškeré snahy o změnu tohoto trendu. Nedávné epizody sucha, extrémní teploty a kůrovcové kalamity jsou důvody, proč se české lesy na několik let proměnily ve zdroj skleníkových plynů.

„Potenciál zemědělství a lesnictví pro snižování emisí skleníkových plynů lze odhadnout na přibližně 10–15 procent celkových českých emisí a tento potenciál rozhodně využitý není. Je to proto, že použitelné zemědělské techniky pro ukládání uhlíku a omezování emisí metanu a oxidu dusného nebyly dosud vyvinuty a aplikovány v klimatických podmínkách střední Evropy. A co chybí nejvíce je skutečné pochopení mechanismu všech klíčových procesů a zejména těch v půdě, “ uvedl bioklimatolog a vedoucí projektu Miroslav Trnka.

Projekt má ambici vytvořit předpoklady pro přeměnu české krajiny v účinný, udržitelný a odolný nástroj pro snižování emisí skleníkových plynů, ovšem při zachování a snad i posílení jejích dalších funkcí tak, aby se jednalo o proměnu udržitelnou. Dosavadní snahy o přeměnu obhospodařování krajiny a lesního hospodářství, které by zajistilo dlouhodobé ukládání uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů, byly zatím z velké části neúspěšné. „Ačkoliv jsme z experimentů a modelových výpočtů přesvědčení, že tato cesta je reálná, naše znalosti nejsou dostatečné na to, aby slibné experimentální výsledky přetavily v konkrétní strategii a technologické postupy,“ uvedl Trnka.

Pro dosažení průlomu v této oblasti je řešení projektu rozděleno do tří částí. První z nich má objasnit mechanismy, které jsou základem dlouhodobého ukládání uhlíku v půdě a snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělské a lesní půdy. Klíčovou oblastí studia je dlouhodobá stabilizace uhlíku v půdě prostřednictvím tvorby organické hmoty poutané na minerály a následná fyzikální ochrana uhlíku v půdních agregátech.

Druhá část projektu má přispět k pochopení reálných toků skleníkových plynů a jejich časoprostorové dynamiky v reálném čase a zkoumat možnosti ovlivňování těchto doposud neřiditelných toků. Úkolem třetí částí je zajistit, aby nově navržené postupy nenarušily další klíčové ekosystémové služby a nezhoršily kvalitu života obyvatel Česka a současně účinně zprostředkovávat poznatky jak zemědělcům, lesníkům a vodohospodářům, tak široké odborné i laické veřejnosti. 

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert