Pražské vodovody a kanalizace uspořádaly panelovou diskusi na téma „Biodiverzita udržitelně a efektivně“. O své zkušenosti se podělili odborníci z akademické sféry, přímo z terénu, z městských částí i z PVK, pro které je biodiverzita jednou z priorit při péči o životní prostředí.
O své zkušenosti se podělili odborníci z akademické sféry, přímo z terénu, z městských částí i z PVK, pro které je biodiverzita jednou z priorit při péči o životní prostředí.
„Pro nás je biodiverzita dlouhodobé téma nejen z pohledu ochrany přírody, ale i technologií, které používáme. Panelové diskuse, které do jednoho sálu přitáhnou odborníky i laickou veřejnost, jsou velmi důležité,“ podotkl generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací Petr Mrkos.
„Biodiverzita nehraje roli jen v divoké přírodě a chráněných územích, ale i v našem bezprostředním okolí, včetně městských prostředí. I v našich městech se setkáváme se živou přírodou, která má zásadní význam pro kvalitu života, a jejíž zkoumání, pochopení a podpora jsou nezbytné pro dlouhodobou udržitelnost,“ uvedl Rostislav Čáp, ředitel pro strategii udržitelnosti skupiny Veolia.
Jiří Rom z odboru ochrany přírody Magistrátu hl. m. Prahy dodal: „Druhová rozmanitost nám klesá s tím, jak zarůstá krajina. To platí nejen pro volnou krajinu, ale i pro tu městskou. Proto každá rozmanitá louka je důležitá.“
Na důležitost hmyzu a riziko rozsáhlého chovu včel upozornil Dominik Vondráček z entomologického oddělení Národního muzea: „Chov včely medonosné by se neměl brát jako ochrana přírody a něco, co biodiverzitu. Její početnost vytlačí další opylovače. Její druh není původní, zabírá místo našim původním druhům,“ upozornil.
Podle Marka Hamaty ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu by Praha měla pro své obyvatele a návštěvníky vytvářet ve veřejných městských parcích takové pobytové travnaté plochy, aby byly trvale udržitelné vzhledem k měnící se přírodě bez dodatkové závlahy. „Důležité je zakládat plochy květnatých luk a plánovat mozaikovou seč na vybraných plochách,“ doplnil.
Za skvělý příklad využití robotických sekaček označil jejich činnost na Nové vodní lince na Ústřední čistírně odpadních vod v Bubenči Štěpán Lukeš ze společnosti Nobur. „Lokálně jsme snížili hluk i emise CO2,“ vysvětlil.
Na úskalí vytváření biokoridorů upozornil místostarosta Městské části Praha 12 Vojtěch Mikoláš. „Záměr a snaha jsou jedna věc. Ale největším problémem jsou majetkoprávní a smluvní vztahy, které musíte vyřešit. Nám se to naštěstí podařilo,“ řekl.
Pražské vodovody a kanalizace provozují na území metropole desítky vodojemů, na devíti z nich jsou umístěna včelstva. Pro osetí biodiverzitních ploch používají tzv. Pražskou regionální směs, která je vždy „ušita“ na míru dané lokalitě. V provozovaných areálech PVK umístily broukoviště, kamenné valy pro ještěrky a hady, desítky ptačích budek či netopýrníky.
Komentáře