„Každý bezvýkop je v první řadě ekologicky daleko méně náročný než otevřený výkop,“ říká Michal Sodomka, výrobní manažer společnosti OHLA ŽS a dodává, že v případě, kdy odborníci při realizaci vhodně zvolené bezvýkopové technologie nenarazí na nepředpokládanou událost, jsou bezvýkopové technologie i ekonomicky smysluplnější.
Společnost OHLA ŽS je dceřinou společností nadnárodní firmy se sídlem v Madridu. Ta působí v mnoha zemích světa. Počátkem tisíciletí se celá společnost začala zaobírat udržitelností a kladným vztahem k životnímu prostředí, českou dceru OHLA ŽS nevyjímaje. Bez mohutných investic to ale nešlo.
OHLA ŽS zareagovala mimo jiné tím, že nakoupila první bezvýkopovou technologii – horizontálně řízené vrtání a následně technologii šnekového vrtání. Ta je vhodná do rovinatých destinací, kde je schopna realizovat milimetrové spády například u kanalizací a zatláčet vysoce kvalitní kamenné potrubí, ale i další materiály jako ocelové chráničky, sklolaminátové potrubí a čedičové potrubí. Šnekové vrtání bylo využito při realizaci projektů Karviná Darkov, Petřkovice, Brno nebo Žatec.
Základ bezvýkopovým technologiím u OHLA ŽS ale položila na konci minulého století technologie „kopaných protlaků“. K nim a k technologiím horizontálního a šnekového vrtání postupem času přibyla další jako například protláčení železobetonových tubusů, což je vysoce atypická záležitost. Nedá se využít všude, je poměrně ekonomicky náročná, nicméně velmi efektivní. Lze ji využít hlavně pro podchozí koridory, kolektorové trasy pod dálnicemi a jinými liniovými stavbami.
Pokud jde o další rozvoj a požadavky investorů, je patrný nový trend. V současné době se již neprovádí tolik realizací nových vodovodů a kanalizací, byť samozřejmě existuje ještě nemálo obcí, kde se tato infrastruktura bude realizovat. V současnosti jsou ovšem na pořadu dne spíše rekonstrukce stávajících sítí, a to především kvůli únikům pitné vody z řadu. „Zamýšleli jsme se nad touto situací a dospěli jsme k názoru, že bude dobré investovat do technologie Berstlining, která slouží pro bezvýkopovou výměnu potrubí v původní trase“, vysvětluje Michal Sodomka s tím, že investice je záležitostí relativně nedávné doby a již má za sebou malý projekt.
V současnosti se připravuje projekt větší, který tuto technologii prověří naplno. Jedná se o rekonstrukci vodovodu v řádu kilometrů, o jeho opravu a sanaci. Na této realizaci je možné si ukázat rozdíl mezi bezvýkopovou a výkopovou prací. Klasická, výkopová rekonstrukce vodovodního potrubí třeba na poli začíná skrývkou ornice těžkou technikou. „Je třeba oddělit zeminy, aby byla udržena zvlášť ornice, zvlášť zásypy. Pokud jde o celou délku, jedná se o nezanedbatelnou environmentální zátěž. Vytěžený materiál, například staré obsypy, který zbude, se musí nákladními auty někam odvážet a deponovat, vytěžený starý trubní materiál se musí rovněž někam odvézt a jako odpad zlikvidovat. To vše je veliká zátěž pro lokální prostředí. Množství strojů a personálu udělají své,“ upozorňuje Michal Sodomka.
Metoda Berstliningu samozřejmě také vyžaduje zemní práce. Bagr je nutný, nákladní auto odvážející materiál rovněž. Jde ale o vyhloubení pouze jedné šachty o požadovaných rozměrech. Technologie se osadí do vyhloubené šachty, a pokud jde například o rekonstrukci ocelového potrubí, zařízení jím protáhne tyče, které potrubí rozříznou a stroj do něj vtáhne potrubí nové. Technologie se následně demontuje, šachta se zasype a zásyp zhutní.
Pokud se jedná o rekonstrukci, nemění se trasa a využívá se ta stávající. Není nutné stavební povolení a oproti výkopovým pracím se využívá jen minimum techniky. Pro realizaci formou berstliningu je v podstatě třeba jen jeřáb na osazení soupravy a nákladní automobily s hydraulickou „rukou“, které budou pracovat s trhacími tyčemi a trubním materiálem.
Výhodou technologie Berstliningu je také čas. „Například 200metrový úsek, pokud se nenarazí na nějakou nepředpokládanou událost, bude této technologii trvat tři dny. Výkopovou metodou se to za tak krátký čas nedá stihnout,“ uzavírá Michal Sodomka.
Komentáře