Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Adapterra Awards: Komunitní centrum – Všichni spolu

| zdroj: Adapterra Awards/ Nadace Partnerství0

Adapterra Awards: Komunitní centrum – Všichni spolu

Kromě místa setkávání lidí se ostravské komunitní centrum Všichni spolu snaží o odolnost své nové budovy vůči suchu a horku. Většina střech je osazená rostlinami a zpevněné plochy umožňují vsakování vody. Dešťovku v komunitním centru zadržují v nádrži a pro vytápění i chlazení používají tepelné čerpadlo.

Vojta Herout

Co opatření řeší

Ostrava se stejně jako jiná města potýká s postupným nárůstem průměrných teplot, vlnami veder a přehříváním umělých povrchů. Městská část Poruba proto při stavbě komunitního centra Všichni spolu na změny klimatu myslela. Nechala vybudovat prostor, kde je i v horkém létě příjemná teplota. Částečně zelené střechy zadržují vodu a ulevují přetížené kanalizaci při přívalových deštích. Takzvaná smyslová zahrada plná trvalek a bylin navíc slouží ke vzdělávání. Myšlenkou projektu je vytvoření příjemného místa pro všechny členy komunity i v obdobích vedra a sucha.

Vojta Herout

Jak to funguje

Komunitní centrum Všichni spolu využívá hned několik technických řešení, která reagují na změny klimatu. Ploché střechy zabraly rostliny. Ty chrání budovu v létě před přehříváním, v zimě naopak slouží jako izolace proti chladu. Pozvolné vypařování vody v horkých dnech pomáhá ochlazovat vzduch v okolí. Venkovní sportoviště a hřiště jsou postavena z propustných povrchů, které umožňují vsakování vody do půdy. Srážky ze střechy a zpevněných ploch jsou sváděny do retenční nádrže a regulovaně vypouštěny do Pustkoveckého potoka, případně jsou odváděné na trávník.

Pro udržování příjemné teploty využívá budova ekologické tepelné čerpadlo. Zatímco v zimě pomocí něj topí, v létě naopak budovu chladí. Poruba nezapomněla ani na orientaci budovy ke světovým stranám a na zastínění všeho druhu, včetně výsadby 45 stromů a 70 keřů. V plánu je dohromady 1230 nově vysazených stromů, 3400 břečťanů a 614 kusů bylinek. Plocha obnovené zeleně tak dosahuje přibližně 2300 metrů čtverečních.
Vojta Herout

Původní stav

V místě se nacházelo nevyužívané sportovní hřiště odvodňované pomocí drenáží. Voda byla sváděna přímo do přilehlého Pustkoveckého potoka.

Na území ostravská městská část vykácela řadu dřevin, avšak pouze těch, u kterých nebylo možné zajistit kvalitní a bezpečný růst. Jednalo se převážně o přestárlé, senescentní (dřeviny na pokraji životnosti) topoly kanadské, které byly ve fázi rozpadu, silně napadené jmelím bílým, s poškozenými nebo infekcí napadenými kořeny a s výrazně zhoršenou provozní bezpečností.

Zbytek vykácených stromů tvořily náletové druhy poškozené zápojem, tedy jednostranně zavětvenými korunami. Ve většině případů se jednalo o starší jedince, u kterých se nedoporučuje výchovný řez, protože by došlo k mechanickému a nezvratnému poškození kosterních větví.

Z původního porostu byly tedy vybrané dendrologicky, perspektivně a sadovnicky vhodné dřeviny, které Poruba pěstebně ošetřila. Ponechané stromy doplnila druhy vhodnými pro lokalitu.

Vojta Herout

Údržba

Náklady na provoz a údržbu jsou vyčíslené odhadem na základě zkušeností s provozem obdobných zařízení a dosahuje 140 tisíc korun za rok.

Proč to není jinak

Z vodních prvků se v komunitním centru nachází pouze pítko. O dalších Poruba neuvažuje, avšak vedle areálu se nachází rybník, který v budoucnu obnoví. Střechy komunitního centra jsou pokryté rostlinami na okrajích. Středová část je vyložena kamením. K opatření Poruba přistoupila, protože pod střechou se nachází velká místnost bez sloupů a střechy s vegetací by byly těžké.

Objevuje se tu riziko pro žáby, které mohou z přilehlého rybníka doskákat po skosené střeše až na rozpálené kamení, odkud se už nemusí dostat zpět. Druhým rizikem je ošlapání trávníku, který ještě řádně nevyrostl, návštěvníky a kvůli tomu jeho vymizení. Na druhou stranu je v plánu nesekat část trávníků vůbec a nechat růst luční směs.

Vojta Herout

Největší výzvy a překážky

Velkou překážkou bylo negativní přijetí kácení vzrostlých dřevin místními občany. Kácení dřevin bylo na jejich podnět prověřováno Oblastním inspektorátem ČIŽP Ostrava, který v případě vykácení dřevin neshledal žádné pochybnosti.

Vojta Herout

Kolik to stálo

Náklady na výstavbu komunitního centra se vyšplhaly na 50 milionů korun. Financovány byly z Integrovaného regionálního operačního programu částkou 18 milionů korun, z dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje částkou 2 miliony korun, Statutárním městem Ostrava částkou 15 milionů korun a městským obvodem Poruba částkou 15 milionů korun.

Charakter projektu a jeho zaměření na socioekonomický přínos pro veřejnost nepředpokládá generování zisku. Návratnost investice tedy není vyčíslená. Předpokládaná životnost investice je minimálně 50 let.

Vojta Herout
Foto: zdroj Vojta Herout/ Adapterra Awards

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
Satturn
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT
I-tec
SmVaK Ostrava
Energie AG
Den malých obcí
Denios
PSAS
Rema
K-tech Komunální technika
Meva a.s.
EKO-KOM
ČEVAK
Povodí Vltavy
SRVO
Bert