Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Adapterra Awards: Areál Otevřená zahrada v Brně

| zdroj: Adapterra Awards/ Nadace Partnerství0

Adapterra Awards: Areál Otevřená zahrada v Brně

Kromě výukové zahrady a městské farmy jsou jeho součástí i dvě administrativní budovy pyšnící se pasivním standardem. V areálu navíc zadržují dešťovou vodu díky třem zeleným střechám, šedou vodu čistí v kořenovce a elektřinu vyrábí ve fotovoltaické elektrárně.

Všechna tato řešení a mnoho dalších vychytávek ovlivňuje chování celého areálu. Jeho spotřeba je každý den 73 měřicími přístroji sledována a cenná data dokazují, že použité technologie šetří přírodu i peněženku.

Intenzivní zelená střecha budovy C zapuštěná do svahu směrem ke Špilberku

Co opatření řeší

Skloubením technologií se areál snaží bojovat se zvyšováním teplot ve městě, s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, který vzniká koncentrací dopravy, lidí, zastavěných ploch a nedostatkem zeleně a vody na jednom místě.

Zároveň je cílem celého areálu uhlíkově neutrální provoz, využití obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie, vody a další zdrojů.

Jak to funguje

Areál Vzdělávacího a poradenského centra Otevřená zahrada se skládá z rekonstruované administrativní budovy B, novostavby seminárního centra C, uličního bytového domu A a výukové zahrady a městské farmy, která se nachází na pronajatých pozemcích Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Nadace Partnerství investovala v roce 2006 do areálu Údolní 33 část nadačního jmění s vizí přeměnit ho v modelový příklad ekologického rozvoje města. A to se také podařilo. Připravila projekt nového centra se zázemím pro neziskovky a vzdělávání v moderní pasivní budově C, která je zelenou střechou napojena na kopec Špilberk. Ve fázi zahajování stavby v roce 2011 se Nadace rozhodla, že současně zrekonstruuje do pasivního standardu i 200 let starou administrativní budovu B. Společnost Skanska pracovala na obou stavbách současně a uvedla je do provozu na přelomu 2012 a 2013.

Jezírko
Energie
O šetrný provoz se snaží v celém areálu Otevřené zahrady. Elektrickou energii vyrábí v malé fotovoltaické elektrárně o výkonu 19,725 kilowatt-peaků umístěné na střeše budovy B, která dokáže pokrýt půlroční spotřebu jedné z administrativních budov. K uhlíkově neutrální bilanci provozu jim navíc pomáhá elektrická energie proudící z fotovoltaické elektrárny v obci Hostětín, kterou nadace částečně vlastní.

K získávání energie na vytápění a chlazení pro obě budovy o celkové podlahové ploše 2000 metrů čtverečních slouží 8 hlubinných vrtů v délce 905 metrů a soustava 4 tepelných čerpadel s topným faktorem 5,2 a výkonem 68 kilowattů.

Přestože soustava spotřebuje až 20 megawatthodin ročně, dokáže přijatou energii až 6krát znásobit. V pasivní budově C pomáhá s chlazením a topením i aktivní betonové jádro – ve stropě zabetonované trubky, kterými prochází chladicí nebo topná kapalina. Ve strojovně areálu je navíc zabudován rotační výměník, který v zimě čerstvý vzduch proudící do budovy ohřívá a v létě ho ochlazuje.

Celá budova C je řízena inteligentním systémem regulace, který automaticky koordinuje veškeré aktivní prvky jako například žaluzie, osvětlení či rekuperační systém, což se opět podílí na co nejnižší spotřebě energie.

Sofistikovaný systém vytápění a chlazení ve stropech budov

Využití dešťové vody
Na střeše budovy B se kromě fotovoltaiky nachází i solární panely, které spolu s tepelnými čerpadly zajišťují ohřev vody. Vodu pro splachování a pro zavlažování zahrady v budově C získávají v areálu z drenážního systému a z dešťové nádrže. Využitím dešťovky v budovách šetří zhruba 60 procent spotřeby pitné vody ročně. Všechny vodovodní kohoutky jsou vybaveny šetřiči vody, které při napouštění mísí vodu se vzduchovými bublinami. Šedá voda z umyvadel putuje do horizontální kořenové čistírny odpadních vod, která je tvořena kačírkem a osázená vlhkomilnými trvalkami.

V areálu se v současné době měří retenční kapacita intenzivní vegetační střechy na budově C (30 centimetrů substrátu) a dvou extenzivních lehkých zelených střech na zahradních přístřešcích, které využívají rozchodníkové koberce SedumTop na podkladu z minerální vaty nebo recyklátu firmy Retex. Získaná data ověřují velký potenciál vegetačních střech pro zadržování přívalových srážek i ochlazování městského mikroklimatu. Sledování teplot v půdě na zelené střeše budovy C navíc potvrzuje pozitivní vliv vegetačního souvrství na teplotní stabilizaci budovy a jejího okolí.

Fotovoltaická elektrárna na střeše budovy B

Měříme data
V areálu je využita řada technologií, jejichž účinnost tu také podrobně sledují, včetně návratnosti investic. Aktuální bilance energie a vody v areálu Otevřené zahrady můžete sledovat www.otevrenazahrada.cz/energie.

Původní stav

Do roku 2006 sloužily budovy na Údolní 33 jako sídlo finanční skupiny a v části bylo zachované bydlení. V sousedství stály zchátralé pavlačové domy. Přilehlé bývalé zahrady na severním svahu Špilberka pustly a postupně je osídlovali lidé bez domova; pozemky zarostly náletovými dřevinami a byly plné odpadků.

Údržba

U intenzivní zelené střechy se jedná o náklady na kosení a zalévání intenzivně využívané části v době letních veder. Předpokládá se, že zhruba po 40 letech se bude muset upravit dřevěná fasáda budovy C. Titanzinková fasáda budovy B má trvanlivost nejméně 90 let.

Areál Otevřené zahrady s extenzivními zelenými střechami  vlevo dole a intenzivní zelenou střechou vzadu; červenec 2018

Proč to není jinak

Při plánování stavby administrativní budovy C nadace zvažovala dřevostavbu. Nevyhovovala však nárokům na teplotní stabilitu stavby v letním období, proto byla zvolena železobetonová konstrukce, která disponuje vysokou akumulační schopností a v létě se tolik nepřehřívá. Omítka je hlíněná.

Největší výzvy a překážky

Projektová příprava budovy C probíhala systematicky a velmi otevřeně. Oponenturu projektu dělal okruh odborníků kolem Centra pasivního domu. Diskuse nad různými detaily stavebních řešení byly místy docela vzrušené.

Z urbanistického hlediska byl největším problémem úzký tvar parcely ve svahu, který neumožňoval umístit program centra do zastavěné části vnitrobloku. Vítězný návrh ateliéru Projektil architekti se s tím vyrovnal porušením stavební čáry, zanořením budovy do svahu a kompenzací zástavby pomocí zelené střechy, kterou dnes můžete projít ze Špilberku rovnou do budovy seminárního centra. Komise toto řešení doporučila a město Brno se nechalo přesvědčit, že areál bude sloužit veřejnosti a posunutí stavební linie se nestane příležitostí pro soukromé investory.

Při samotné stavbě byl největší výzvou přístup na pozemek, který se tehdy podařilo vyřešit přes sousední parcely spravované učilištěm a pozemkovým fondem. Právě úzký vjezd do dvora byl hlavním důvodem, proč se nadace na poslední chvíli rozhodla, že současně s novostavbou zrekonstruuje z vlastních prostředků zastaralou budovu B a zhodnotí ji nástavbou jednoho patra. Vše se událo rychle, nebyl dostatek času na podrobný prováděcí projekt, řešily se statické problémy a celá rekonstrukce stála nakonec asi o 20 procent víc, než byl původní odhad.

Komplikací bylo také souběžné dokončování obou staveb na velmi omezeném prostoru při závazném termínu dokončení dotovaného projektu.

Nečekaným problémem se stal postoj památkového odboru k umístění fotovoltaiky na střeše technicistní rekonstrukce B ve dvorním traktu. S odůvodněním, že se objekt nachází v ochranné zóně národní kulturní památky hradu Špilberk, povolil úřad nejprve jenom panely na části střechy (konec 2013) a teprve v roce 2015 po složitých jednáních a zapojení Národního památkového ústavu mohla být využita celá plocha střechy pro elektrárnu o celkovém výkonu 19,725 kilowatt-peaků.
Kancelář v budově B

Zkušenosti z provozu

Projektant už v počátku stavby předložil myšlenku umělé závlahy pro intenzivně využívanou část zahrady. Nadace ale tento podnět zamítla s ohledem na severní naklonění svahu a tehdejší srážkově bohatší roky. Intenzivní provoz (návštěvnost kolem 30 000 lidí za rok) a extrémně suchá poslední léta dovedly nadaci k dodatečné instalaci automatizovaného zavlažování nejvíce osvětlených a využívaných ploch trávníků, včetně části zelené střechy na seminární budově C.

Zkušenosti z provozu vedly také k řadě modifikací větracího a topného režimu v různě využívaných částech budov.

Ukázalo se také, že úspora na systému měření a regulace v rekonstruované budově B má nepříznivý vliv na spotřeby energií v tomto objektu (zejména spotřeba chladu v letním období).

Jedním z praktických poznatků je i to, že pro tak náročný provoz (splachování, zavlažování) nestačí dešťová vody ze střech a zpevněných povrchů a je nutné nádrž doplňovat z vrtané studny.

Kolik to stálo

Rekonstrukce původní budovy B, vytvoření přilehlé vzdělávací zahrady a vybudování pasivní budovy C stálo celkově 103,9 milionů korun bez DPH. Rekonstrukci o celkových nákladech asi 35 mil korun hradila nadace z vlastních zdrojů, stejně jako spolufinancování evropské dotace z Operačního programu Životního prostředí ve výši 25 procent. Část pozemků směnila nadace s městem Brnem.

Návratnost u jednotlivých technologií využitých v areálu Otevřené zahrady se pohybuje mezi 7-10 lety. Jejich předpokládaná životnost dosahuje minimálně 20 let (fotovoltaika). Životnost pasivního domu je uvažovaná mezi 40-80 lety.
Strojovna
Foto: zdroj Adapterra Awards

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT