Adapterra Awards: Areál Otevřená zahrada v Brně

| zdroj: Adapterra Awards/ Nadace Partnerství0

Adapterra Awards: Areál Otevřená zahrada v Brně

Kromě výukové zahrady a městské farmy jsou jeho součástí i dvě administrativní budovy pyšnící se pasivním standardem. V areálu navíc zadržují dešťovou vodu díky třem zeleným střechám, šedou vodu čistí v kořenovce a elektřinu vyrábí ve fotovoltaické elektrárně.

Všechna tato řešení a mnoho dalších vychytávek ovlivňuje chování celého areálu. Jeho spotřeba je každý den 73 měřicími přístroji sledována a cenná data dokazují, že použité technologie šetří přírodu i peněženku.

Intenzivní zelená střecha budovy C zapuštěná do svahu směrem ke Špilberku

Co opatření řeší

Skloubením technologií se areál snaží bojovat se zvyšováním teplot ve městě, s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, který vzniká koncentrací dopravy, lidí, zastavěných ploch a nedostatkem zeleně a vody na jednom místě.

Zároveň je cílem celého areálu uhlíkově neutrální provoz, využití obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie, vody a další zdrojů.

Jak to funguje

Areál Vzdělávacího a poradenského centra Otevřená zahrada se skládá z rekonstruované administrativní budovy B, novostavby seminárního centra C, uličního bytového domu A a výukové zahrady a městské farmy, která se nachází na pronajatých pozemcích Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.

Nadace Partnerství investovala v roce 2006 do areálu Údolní 33 část nadačního jmění s vizí přeměnit ho v modelový příklad ekologického rozvoje města. A to se také podařilo. Připravila projekt nového centra se zázemím pro neziskovky a vzdělávání v moderní pasivní budově C, která je zelenou střechou napojena na kopec Špilberk. Ve fázi zahajování stavby v roce 2011 se Nadace rozhodla, že současně zrekonstruuje do pasivního standardu i 200 let starou administrativní budovu B. Společnost Skanska pracovala na obou stavbách současně a uvedla je do provozu na přelomu 2012 a 2013.

Jezírko
Energie
O šetrný provoz se snaží v celém areálu Otevřené zahrady. Elektrickou energii vyrábí v malé fotovoltaické elektrárně o výkonu 19,725 kilowatt-peaků umístěné na střeše budovy B, která dokáže pokrýt půlroční spotřebu jedné z administrativních budov. K uhlíkově neutrální bilanci provozu jim navíc pomáhá elektrická energie proudící z fotovoltaické elektrárny v obci Hostětín, kterou nadace částečně vlastní.

K získávání energie na vytápění a chlazení pro obě budovy o celkové podlahové ploše 2000 metrů čtverečních slouží 8 hlubinných vrtů v délce 905 metrů a soustava 4 tepelných čerpadel s topným faktorem 5,2 a výkonem 68 kilowattů.

Přestože soustava spotřebuje až 20 megawatthodin ročně, dokáže přijatou energii až 6krát znásobit. V pasivní budově C pomáhá s chlazením a topením i aktivní betonové jádro – ve stropě zabetonované trubky, kterými prochází chladicí nebo topná kapalina. Ve strojovně areálu je navíc zabudován rotační výměník, který v zimě čerstvý vzduch proudící do budovy ohřívá a v létě ho ochlazuje.

Celá budova C je řízena inteligentním systémem regulace, který automaticky koordinuje veškeré aktivní prvky jako například žaluzie, osvětlení či rekuperační systém, což se opět podílí na co nejnižší spotřebě energie.

Sofistikovaný systém vytápění a chlazení ve stropech budov

Využití dešťové vody
Na střeše budovy B se kromě fotovoltaiky nachází i solární panely, které spolu s tepelnými čerpadly zajišťují ohřev vody. Vodu pro splachování a pro zavlažování zahrady v budově C získávají v areálu z drenážního systému a z dešťové nádrže. Využitím dešťovky v budovách šetří zhruba 60 procent spotřeby pitné vody ročně. Všechny vodovodní kohoutky jsou vybaveny šetřiči vody, které při napouštění mísí vodu se vzduchovými bublinami. Šedá voda z umyvadel putuje do horizontální kořenové čistírny odpadních vod, která je tvořena kačírkem a osázená vlhkomilnými trvalkami.

V areálu se v současné době měří retenční kapacita intenzivní vegetační střechy na budově C (30 centimetrů substrátu) a dvou extenzivních lehkých zelených střech na zahradních přístřešcích, které využívají rozchodníkové koberce SedumTop na podkladu z minerální vaty nebo recyklátu firmy Retex. Získaná data ověřují velký potenciál vegetačních střech pro zadržování přívalových srážek i ochlazování městského mikroklimatu. Sledování teplot v půdě na zelené střeše budovy C navíc potvrzuje pozitivní vliv vegetačního souvrství na teplotní stabilizaci budovy a jejího okolí.

Fotovoltaická elektrárna na střeše budovy B

Měříme data
V areálu je využita řada technologií, jejichž účinnost tu také podrobně sledují, včetně návratnosti investic. Aktuální bilance energie a vody v areálu Otevřené zahrady můžete sledovat www.otevrenazahrada.cz/energie.

Původní stav

Do roku 2006 sloužily budovy na Údolní 33 jako sídlo finanční skupiny a v části bylo zachované bydlení. V sousedství stály zchátralé pavlačové domy. Přilehlé bývalé zahrady na severním svahu Špilberka pustly a postupně je osídlovali lidé bez domova; pozemky zarostly náletovými dřevinami a byly plné odpadků.

Údržba

U intenzivní zelené střechy se jedná o náklady na kosení a zalévání intenzivně využívané části v době letních veder. Předpokládá se, že zhruba po 40 letech se bude muset upravit dřevěná fasáda budovy C. Titanzinková fasáda budovy B má trvanlivost nejméně 90 let.

Areál Otevřené zahrady s extenzivními zelenými střechami  vlevo dole a intenzivní zelenou střechou vzadu; červenec 2018

Proč to není jinak

Při plánování stavby administrativní budovy C nadace zvažovala dřevostavbu. Nevyhovovala však nárokům na teplotní stabilitu stavby v letním období, proto byla zvolena železobetonová konstrukce, která disponuje vysokou akumulační schopností a v létě se tolik nepřehřívá. Omítka je hlíněná.

Největší výzvy a překážky

Projektová příprava budovy C probíhala systematicky a velmi otevřeně. Oponenturu projektu dělal okruh odborníků kolem Centra pasivního domu. Diskuse nad různými detaily stavebních řešení byly místy docela vzrušené.

Z urbanistického hlediska byl největším problémem úzký tvar parcely ve svahu, který neumožňoval umístit program centra do zastavěné části vnitrobloku. Vítězný návrh ateliéru Projektil architekti se s tím vyrovnal porušením stavební čáry, zanořením budovy do svahu a kompenzací zástavby pomocí zelené střechy, kterou dnes můžete projít ze Špilberku rovnou do budovy seminárního centra. Komise toto řešení doporučila a město Brno se nechalo přesvědčit, že areál bude sloužit veřejnosti a posunutí stavební linie se nestane příležitostí pro soukromé investory.

Při samotné stavbě byl největší výzvou přístup na pozemek, který se tehdy podařilo vyřešit přes sousední parcely spravované učilištěm a pozemkovým fondem. Právě úzký vjezd do dvora byl hlavním důvodem, proč se nadace na poslední chvíli rozhodla, že současně s novostavbou zrekonstruuje z vlastních prostředků zastaralou budovu B a zhodnotí ji nástavbou jednoho patra. Vše se událo rychle, nebyl dostatek času na podrobný prováděcí projekt, řešily se statické problémy a celá rekonstrukce stála nakonec asi o 20 procent víc, než byl původní odhad.

Komplikací bylo také souběžné dokončování obou staveb na velmi omezeném prostoru při závazném termínu dokončení dotovaného projektu.

Nečekaným problémem se stal postoj památkového odboru k umístění fotovoltaiky na střeše technicistní rekonstrukce B ve dvorním traktu. S odůvodněním, že se objekt nachází v ochranné zóně národní kulturní památky hradu Špilberk, povolil úřad nejprve jenom panely na části střechy (konec 2013) a teprve v roce 2015 po složitých jednáních a zapojení Národního památkového ústavu mohla být využita celá plocha střechy pro elektrárnu o celkovém výkonu 19,725 kilowatt-peaků.
Kancelář v budově B

Zkušenosti z provozu

Projektant už v počátku stavby předložil myšlenku umělé závlahy pro intenzivně využívanou část zahrady. Nadace ale tento podnět zamítla s ohledem na severní naklonění svahu a tehdejší srážkově bohatší roky. Intenzivní provoz (návštěvnost kolem 30 000 lidí za rok) a extrémně suchá poslední léta dovedly nadaci k dodatečné instalaci automatizovaného zavlažování nejvíce osvětlených a využívaných ploch trávníků, včetně části zelené střechy na seminární budově C.

Zkušenosti z provozu vedly také k řadě modifikací větracího a topného režimu v různě využívaných částech budov.

Ukázalo se také, že úspora na systému měření a regulace v rekonstruované budově B má nepříznivý vliv na spotřeby energií v tomto objektu (zejména spotřeba chladu v letním období).

Jedním z praktických poznatků je i to, že pro tak náročný provoz (splachování, zavlažování) nestačí dešťová vody ze střech a zpevněných povrchů a je nutné nádrž doplňovat z vrtané studny.

Kolik to stálo

Rekonstrukce původní budovy B, vytvoření přilehlé vzdělávací zahrady a vybudování pasivní budovy C stálo celkově 103,9 milionů korun bez DPH. Rekonstrukci o celkových nákladech asi 35 mil korun hradila nadace z vlastních zdrojů, stejně jako spolufinancování evropské dotace z Operačního programu Životního prostředí ve výši 25 procent. Část pozemků směnila nadace s městem Brnem.

Návratnost u jednotlivých technologií využitých v areálu Otevřené zahrady se pohybuje mezi 7-10 lety. Jejich předpokládaná životnost dosahuje minimálně 20 let (fotovoltaika). Životnost pasivního domu je uvažovaná mezi 40-80 lety.
Strojovna
Foto: zdroj Adapterra Awards

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Nadace partnerství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn