18 milionů do ekologičtějšího a ekonomičtějšího nakládání s kaly v čistírně ve Frenštátu pod Radhoštěm

Významná stavba, která si vyžádala 18 milionů korun, byla dokončena v areálu čistírny odpadních vod ve Frenštátě pod Radhoštěm. Díky této investici je možné nakládat s kaly, které jsou produkovány během čistírenského procesu, efektivněji, ekonomičtěji, a především ekologičtěji.

„Důvodem rekonstrukce kalového hospodářství byl jeho nevyhovující a neekonomický provoz. Odvodněný kal byl volně skladován na otevřeném kalovém poli, kde vlivem srážek docházelo k nárůstu podílu vody v tomto vedlejším produktu čistírenského procesu. To snižovalo jeho efektivitu, a naopak zvyšovalo ekonomickou náročnost,“ říká ředitel kanalizací SmVaK Ostrava Petr Grzonka.
Kalové pole bylo umístěno pod úrovní terénu, čímž docházelo k další akumulaci vody v době vydatných dešťů. Neefektivní a ekonomicky náročná byla také manipulace, nakládka a odvoz kalu s vysokým podílem vody. Nové legislativní požadavky navíc počítají s tím, že tento typ stabilizovaných odvodněných kalů bude v budoucnu nezbytné sušit.

„Během stavby bylo rekonstruováno jedno ze tří kalových polí o ploše 360 metrů čtverečních, na níž byla vybudována nová odvodněná manipulační plocha pro umístění linky se třemi kontejnery. Do nich je odvodněný kal transportován systémem dopravníků a následně odvážen k dalšímu zpracování. Prostory nad kontejnery jsou kompletně zastřešeny,“ vysvětluje Grzonka. Systém šnekových dopravníků je zakryt, a tento plášť je během zimního období vyhříván. K odvodňování kalu na požadovanou sušinu je použita mobilní odstředivka.

Čistírna odpadních vod ve Frenštátu pod Radhoštěm byla uvedena do provozu v roce 1975. Od té doby byla opakovaně modernizována a rozšiřována. Její současná projektovaná kapacita odpovídá 20 tisícům ekvivalentních obyvatel. Za rok dokáže vyčistit téměř 2,3 milionu metrů krychlových odpadní vody s maximálním projektovaným průtokem 235 litrů za sekundu.

Ve Frenštátu pod Radhoštěm v těchto letech proběhly a probíhají další dvě významné stavby v oblasti obnovy vodárenské infrastruktury. Za více než 20 milionů korun je modernizována v Nádražní ulici kanalizační síť a související infrastruktura, které byly v technicky nevyhovujícím stavu. Část rekonstrukce probíhá bezvýkopovou technologií. Ta je šetrnější k okolnímu prostředí, ekonomičtější i ekologičtější. Do stávající stoky bude vtažena inverzní textilní vložka tvrzená pryskyřicí. Ve stejné ulici došlo k obnově vodovodního řadu a související infrastruktury za téměř 16 milionů korun.

Poznámka pro editory

Každá mechanicko-biologická čistírna produkuje při čištění odpadní vody určité množství kalu. Jeho část je přinášena na čistírnu odpadních vod kanalizační sítí. Tento kal se usadí v usazovacích nádržích. Další kal vzniká v aktivačních nádržích, do kterých je vháněn kyslík. V těchto nádržích rostou bakterie, které ke svému růstu využívají látky obsažené v přiváděné odpadní vodě. Protože se do nádrží neustále přivádí další odpadní voda, bakterie se množí, je třeba jejich část v určitých cyklech z aktivačních nádrží odstraňovat.

Kaly se v tekutém stavu čerpají do vyhnívacích nádrží. V nich dochází k dalšímu rozkladu obsažených látek (tj. vyhnívacímu procesu) a jeho stabilizaci (stav, kdy již vyhnívací proces výrazně zpomalí). Kal je ve vyhnívacích nádržích ohříván a promícháván. Z vyhnívacích nádrží se kal čerpá do uskladňovacích nádrží a dále na odvodňovací linku, kde se kal zbavuje přebytečné vody. Z odvodňovací linky je kal v téměř sypké podobě předáván oprávněnému subjektu k dalšímu zpracování jako součást rekultivačních substrátů.