Jak zajistit, aby se méně odpadu dostávalo na skládky, více se ho dařilo využít a náklady přitom nepřerůstaly možnosti obecních rozpočtů? Odpadové hospodářství obcí čekají další změny. Přísnější cíle třídění, nové evropské požadavky i rostoucí výdaje staví samosprávy před otázku, jak nastavit systém, který bude fungovat nejen na papíře, ale i v každodenní praxi.
Cíle třídění vyžadují nové kapacity
V roce 2024 vzniklo v České republice celkem 6,365 milionu tun komunálního odpadu, což odpovídá 585 kilogramům na obyvatele. V samotných obcích činila produkce 465 kilogramů na obyvatele. Z celkového množství komunálního odpadu se 58 % využilo, z toho 44 % materiálově a 14 % energeticky. Na skládky zamířilo zbývajících 42 %.
Zákon o odpadech stanovuje pro obce povinnost zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily nejméně 60 % jeho celkového množství v roce 2025 a následujících letech. Od roku 2030 se hranice zvýší na 65 % a od roku 2035 na 70 %. Vedle toho platí celostátní cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu: 55 % v roce 2025, 60 % v roce 2030 a 65 % v roce 2035. Od roku 2035 má být na skládky ukládáno nejvýše 10 % komunálního odpadu.
Splnění těchto cílů bude vyžadovat nejen vyšší míru třídění, ale také dostatečné kapacity pro další zpracování odpadu. Jednou z možností, jak omezit skládkování směsného komunálního odpadu, je jeho energetické využití. Na konci října 2026 začalo ZEVO Komořany přijímat první odpad, který slouží jako příprava na teplé zkoušky zařízení. Jeho roční kapacita má dosahovat až 150 tisíc tun. Další zařízení vzniká v Mělníku, kde se počítá s kapacitou přibližně 320 tisíc tun odpadu ročně. Zkušební provoz se očekává na přelomu let 2027 a 2028.
Náklady na odpadové hospodářství rostou
Vedle plnění legislativních požadavků řeší obce také ekonomickou stránku odpadového hospodářství. Podle analýzy VTEI vzrostly jejich výdaje na tuto oblast z 9,3 miliardy korun v roce 2010 na 19,7 miliardy korun v roce 2024. Po zohlednění inflace jde za toto období o nárůst přibližně o 29 %. Podle údajů EKO-KOM dosahovaly v roce 2024 průměrné náklady obcí na odpadové hospodářství 1 675 korun na obyvatele. Největší část, přibližně 46 %, připadala na sběr a svoz směsného komunálního odpadu a jeho další zpracování.
Náklady na sběr tříděných odpadů tvořily zhruba 22 %. Průměrné příjmy obcí činily 1 052 korun na obyvatele, přičemž 749 korun pocházelo z poplatků od obyvatel a 240 korun z odměn systému EKO-KOM. Obce tak v průměru musely 37 % nákladů pokrýt z jiných zdrojů. Pro hospodaření obcí je proto důležité nejen zvyšovat míru třídění, ale také průběžně vyhodnocovat náklady na jednotlivé části systému. Význam mají například místní podmínky, četnost svozu, rozmístění nádob i skutečný počet lidí, kteří v obci odpady produkují.
Evropské nařízení přináší nové požadavky na obaly
Od 12. srpna 2026 se používá evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Jeho cílem je mimo jiné omezit množství obalového odpadu, podpořit opětovné použití obalů a sjednotit pravidla pro jejich označování. Pro obce bude důležitá zejména harmonizace značení obalů a nádob na odpad. Konkrétní podobu označování mají stanovit prováděcí akty Evropské komise, jejichž příprava v listopadu 2026 stále probíhala. Termíny zavedení nového značení se proto budou odvíjet od jejich přijetí; nařízení počítá s tím, že nové požadavky nezačnou platit dříve než v srpnu 2028. PPWR zavádí také požadavky na opakovaně použitelné obaly pro nápoje a jídla s sebou. Od února 2027 mají příslušní koneční distributoři umožnit zákazníkům využít vlastní nádoby. O rok později mají v rámci systému opětovného použití nabízet také nápoje a hotová jídla v opakovaně použitelných obalech.
Rozhoduje organizace systému i předcházení vzniku odpadu
Obce mohou náklady a množství směsného odpadu ovlivňovat také organizací sběru. Využívají například adresný sběr od domu, evidenci nádob nebo úpravy svozových tras a četnosti vývozu. Vhodnost jednotlivých opatření se však liší podle místních podmínek a jejich přínos je potřeba posuzovat nejen podle míry vytřídění, ale také podle nákladů.
Důležitou součástí obecních systémů je rovněž předcházení vzniku odpadu. Patří sem podpora domácího kompostování, omezení plýtvání potravinami, opětovné využívání věcí nebo rozvoj opravárenských a reuse aktivit. Vedle samotného nastavení sběru má význam také průběžná komunikace s obyvateli. Budoucí podoba obecního odpadového hospodářství tak nebude záviset pouze na tom, kolik odpadu se podaří vytřídit. Stejně důležité bude zajistit kapacity pro jeho další využití a nastavit celý systém tak, aby byl dlouhodobě funkční a finančně únosný.






































Komentáře