Poradna_obrazek_canva.png
Katalog odpadů

Zpráva o klimatických změnách popisuje především: oteplování, změnu energetiky a chování člověka

| zdroj: ČHMÚ0

sucho_fb2.jpg
zdroj: Ilustrační foto/ redakce archiv

„Atmosféra, oceány, řeky, lesy, pole, ale i člověk jsou součástí probíhající změny klimatu. Ale jen člověk může své chování vědomě změnit a klimatu tak pomoci.“ Tato slova jsou aktuálním komentářem klimatologa Radima Tolasze a objevila se v tiskové zprávě u příležitosti zveřejnění hodnotící zprávy IPCC.

Šestá hodnotící zpráva bude mít tři části: fyzikální základy dopady a adaptace, zranitelnost a zmírňování. Souhrnná zpráva tří pracovních skupin bude vydána v září 2022. Celkově bude zpráva poukazovat na to, jak a proč se klima mění a jaký je vliv lidské činnosti na vývoj klimatu včetně extrémních projevů počasí.

„Nejzávažnějším tématem klimatické změny je oteplování planety. Hranice pro zvrácení situace je velmi blízko. V současné době jsme na hodnotě 1,2 °C, přičemž limitující je podle Pařížské dohody hodnota 1,5 °C. Bez zásadního snížení emisí uhlíku dosáhneme kritické hodnoty velmi brzy. Zpráva IPCC je apelem k vystavení stopky uhelným elektrárnám a využívání uhlí a dalších fosilních paliv. Státy OECD musí odstavit uhlí do roku 2030, ostatní nejpozději do roku 2040. Jako zdroj energie je nutné využívat tzv. obnovitelné zdroje (solární, větrná, termální a vodní energie),“ prohlásil k vydání nové zprávy pracovní skupiny 1 IPCC o fyzikálních základech změny klimatu generální tajemník OSN António Guterrese.

Projev klimatické změny v ČR.

V Česku zaznamenáváme projevy měnícího se klimatu hlavně v častějších extrémech spojených s teplotou, větrem a srážkami. Tyto extrémy se u nás vždy vyskytovaly, ale například povodně, včetně přívalových, zaznamenáváme po roce 1996 téměř každoročně. Z let 1997, 2002 a 2012 si pamatujeme povodně, které byly většího rozsahu a zasáhly i více hlavních povodí (Vltava, Labe, Odra, Morava). Na jaře roku 2006 se vyskytly velké povodně z tání sněhu a v létě 2009 se v celé republice vyskytovaly přívalové povodně.

Stejně tak vichřice o síle orkánu zasahují naše území již pravidelně (Kyrill, Emma, Daisy, Andrea, Xaver, Hervart a další).

Samostatnou kapitolou jsou tzv. horké vlny, které u nás zdomácněly až ve druhé polovině 20. století a po roce 2000 se vyskytují každoročně. Mají delší trvání a zvyšuje se i průměr maximální teploty v těchto situacích. V této souvislosti je vhodné připomenout horkou vlnu od 6. do 15. srpna 2015, kdy každý den byla někde na území ČR zaznamenána maximální teplota vyšší než 37 °C. Úsměvně potom působí historická citace z 6. června 1875 z pražských novin „Po velikém vedru, které v pátek 4. 6. až 29 stupňů dosáhlo, dostavila se v noci na včerejšek silná bouřka, již prudký liják provázel“ (Posel z Prahy č. 127 z 6. 6. 1875).

V porovnání s obdobím 1850-1900 je v Česku průměrná teplota vyšší o 2 °C. Vyšší teplota znamená vyšší výpar, což i při průměrných srážkách znamená, že v krajině začíná dlouhodobě chybět voda. A pokud se vyskytne období s podprůměrnými srážkami, např. 2015-2019, pak řešíme i v Česku velké problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou hlavně v oblastech, které nejsou napojeny na centrální zásobování.

Možné změny pro ČR, náprava, oblasti

I v Česku se musíme zamýšlet nad možnostmi snižování vlivu člověka na změnu klimatu. Naše závislost na fosilních zdrojích je vyšší než v okolních zemích a stoupající ceny emisních povolenek nás tak zasahuje více než země, kde je podíl fosilních zdrojů na výrobě energie nižší. Taková je realita dnešního světa a jen investice do technologií, které budou nízkouhlíkové, nám může usnadnit budoucí rozvoj. Je samozřejmé, že klimatická opatření musí začít ve výrobě energie. Nemá moc smysl podporovat elektroauta dobíjená z uhelných zdrojů, ale tzv. ostrovní systém, kdy mám na garáži solární panely s bateriovým uložištěm. V noci z tohoto systému dobíjím auto a to už smysl má.

Nejnovější zpráva IPCC také říká, že příroda (zelená hmota a oceány) si historicky poradila s až 60 % antropogenních emisí skleníkových plynů. V Česku má tedy smysl starost o zdravou krajinu a zdravé lesy, které tyto tzv. propady uhlíku podpoří. A kromě toho si tak zpříjemníme náš pobyt v přírodě, protože procházka v lesích po kůrovcové těžbě není nic lákavého. Energetika, zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a doprava jsou sektory, které mohou klimatu nejvíce pomoci, ale také nejvíce uškodit. Věnujme se jim.


* Zdroj: prohlášení k vydání nové zprávy pracovní skupiny 1 IPCC o fyzikálních základech změny klimatu, generální tajemník OSN António Guterres

Komentáře

  1. Tento článek zatím ještě nikdo neokomentoval.

Okomentovat

Partneři

Vodárenství
Sovak
Zdravá města
ABPlast
Satturn
Meva a.s.
Fair Care
Wasten
JRK
SKS
Ecobat
Nadace Partnerství
Adapterra Awards
Teplárna ČB
EkoWATT
Solární asociace
AKU-BAT